Mladé vdovy to nemají vůbec jednoduché

recenze

Vdovám smutek nesluší (2013) / Janasem

Becky Aikmanová to tvrdí ve své knize, která nese příznačný název Vdovám smutek nesluší. Musím jí dát zapravdu. Na ovdovělé ženy je mnohdy pohlíženo s despektem a přísně hodnoceno jejich chování. Jenže, proč by měly jen plakat, proč by nemohly jít dál? Proč by je okolí mělo střežit a pozorovat, zda se na jejich tvářích neobjevil náznak úsměvu či do jejich cesty nevstoupil nový muž? Proč by je mělo soudit?Řekne-li se vdova, každý si pravděpodobně představí ženu v černém a vrásky na tvářích. Jenže jsou i mladé vdovy, jejichž manželé odešli náhle při autonehodě, v armádě, přemohla je nemoc. Také se značně posouvá okamžik, kdy je člověk (tedy jak muž, tak žena) považován za seniora, díky lepší péči zdravotní. Mají tedy vdovy, které se cítí a vypadají mladě, jenom plakat a uzavírat se samy do sebe? Určitě ne! Je o tom přesvědčena autorka-novinářka, která po smrti svého muže zkusí svou bolest překonat s podpůrnou skupinou pro vdovy. Jenže to není pravé ořechové, tato aktivita ji spíš stresuje, než aby jí pomáhala. Proto se vydá jinou cestou. Vyhledá šest „mladých“ vdov, aby se pokusily společně překonat dny smutné beznaděje. Ony ženy se do prvního setkání neznaly, nevědí o osudech té či druhé, teprve se musí poznat, aby mohly organizovat společné aktivity a ve výsledku pokročit dál – s hlavou vzhůru vztyčenou.
Učí se opět zapojit do běžného života, učí své okolí vidět je jinak, vstřícně. Snaží se dokázat, že ony na své zesnulé manžele nezapomněly, to rozhodně ne (pokud si to zasloužili), že ti pořád zůstávají v jejich vzpomínkách, ale že ony také musí začít znovu, bez svých drahých, že musí postoupit dál. Je to nelehké – pro ně samotné i pro okolí. Dokázaly to a staly se příkladem pro mnohé další. Proto také vznikla tato kniha s trefným názvem.
Tento příběh je beletrizovaným příběhem šestice žen, které se postavily osudu vdov, které se naučily znovu se smát a naučily se přijímat bolest ze ztráty s určitým nadhledem. Je velkým očistným pramenem pro všechny, co potřebují povzbudit, nadechnout se a začít znovu, jinak. Jde o velmi příjemně stylizované vyprávění o jednom pokusu, který se vydařil.
Je pravdou, že ženy, které v knize poznáme, jsou většinou finančně zabezpečené, že ne každá žena-vdova by si podobné radůstky, tedy v takovém rozsahu, mohla dovolit. Jde však o inspiraci – inspiraci sepsanou vtipně, návodně, s patřičným nadhledem. Nečekejte detailní rozpisy jak na to, nečekejte příručku jak se stát usměvavou vdovou – jde především o deník, který společně odžila a sepsala šestice žen, co se rozhodly, že se zase začnou smát, ač v srdci všechny mají smutek. Těchto šest přítelkyň jen dokázalo a ukázalo, že Vdovám smutek opravdu nesluší!

Šest manželství, šest tragédií, jeden společně prožívaný začátek Šest žen – šest vdov se schází jednou měsíčně a učí se přežít tu nejhorší věc, která se jim stala. Společně procházejí dobrými i zlými časy a sdílejí své emoce ... více

Komentáře (0)