Mluví mi z duše

recenze

Že mám Kačenku v oblibě už jste asi pochopili. Když se tedy rozhodla, že mi chce knihu zaslat k recenzi, byla jsem potěšena.

Kačka, bývalá vychovatelka ve věznici, má velmi podobný osud co do vztahu s věznicí jako já. Já v ní nikdy nepracovala, ale stejně jako Kačka jsem provázena tímto neobvyklým prostředím celý život.

Dva bachaři mě vychovali a jednoho jsem si vzala. Stejně jako autorka této knihy tedy již odmala vím, co obnáší mít v rodině pracovníka vězeňské služby. Není to ovšem tak, že bych prahla si jednou bachaře vzít, dokonce když jsem zjistila čím se můj manžel živí chtěla jsem utéct.

Stejně jako já neutekla ani Kačka a svého bachaře má doma dodnes. Měla jsem možnost se s Kačkou sblížit, poznat ji trošku víc. Kačka je milá ženská se smyslem pro humor, který je mi vlastní. Je to holka, která má úsměv od ucha k uchu a tento svůj humor promítla i do knihy.

Seznámení s prostředím věznice lidským poddáním. Naservírovaná pravda bez příkras. Několikrát jsem se u knihy musela smát - i pro mě byla každá uniforma v dětství strejda a teta, i já mám řadu historek z potkávání darebáků na svobodě (oni se totiž opravdu k velitelům hlásí) a blízké je mi i chování Kačky manžela. I ten můj bachař je totiž tak vysoce empatický člověk.

Pokud chcete poznat prostředí věznice z trochu jiné stránky, je tato kniha ta pravá. Pro mě v ní nebylo nic nového, ale pokud nejste věznicí odkojeni, budete stránky hltat. Já bych uvítala více historek přímo z Kačky zkušeností, protože věřím, že jich měla víc a jen se je bála použít. Nebo si šetřila materiál na další knihu? Kdo ví!

Celkové hodnocení: 4* z 5*

O vězení trochu jinak. Skutečné historky vychovatelky v mužské věznici. „Rosteš pro kriminál,“ slyšel během dospívání asi skoro každý. Já jsem do něj nakonec vážně dorostla a svůj pobyt za katrem jsem si opravdu užila. Jaké to je... více

Komentáře (0)