Mrazivý thriller? Ne, krutá realita!

recenze

Kudy kráčel zločin (2023) / JanH

Kniha mi přišla včera a dnes už píši recenzi. Z toho logicky vyplývá, že jsem ji přečetl takříkajíc na jeden zátah, z čehož je zase jasné, že mne neobyčejně zaujala. Než řeknu čím, dovolím si malý úvod.

Jsou novináři (s oblibou si říkají investigativní), kterým se podařilo vydobýt si u veřejnosti pověst bojovníků proti korupci a temným postavám mafiánského podsvětí. O tom, co vypátrali, píší knihy, vystupují s tím v televizi a lidé mají dojem, že jde nejen o na slovo vzaté odborníky na danou problematiku, ale i neohrožené jedince, kteří se ke svým odhalením dostali téměř s nasazením vlastního života. Pak se ale objeví kniha Kudy kráčel zločin a... najednou je všechno jinak!

Ukáže se třeba, že ony výbušné informace byly oněm investigativcům podsunuty samotnými kmotry s cílem svést je na falešnou stopu, popř. zneužít jejich naivity k vytváření nejrůznějších fám, ovlivňování veřejného mínění, diskreditaci určitých osob apod. Vezměme si takového pana Kmentu. Není pochyb o tom, že upřímně věřil tomu, co vypátral např. o Radovanu Krejčířovi a asi mu nebudeme vyčítat, jak se ve skutečnosti nechal tímto bossem "oblafnout". Mafiáni totiž jsou mnohdy velice inteligentní a dokáží spřádat skvělé myšlenkové kombinace, mlžit, předstírat a hlavně s velkým gustem pokládat návnady pro senzacechtivé reportéry. Jde tedy o to, aby se člověk, který si chce v určité záležitosti utvořit objektivní názor, měl možnost dostat ke skutečnému zdroji relevantních dat. Zkrátka (jak říká jedno přísloví) nechodit ke kováříčkovi, když můžeme jít ke kováři. A tímto kovářem v oblasti odhalování organizovaného zločinu není (při vší úctě k němu) Jaroslav Kmenta, ale Karel Tichý.

Stačí si přečíst jeho stručný životopis na zadní straně knihy, aby bylo zřejmé, že tento mimořádně zkušený a přemýšlivý detektiv viděl a vidí do většiny závažných kauz daleko hlouběji, než kdokoli jiný. Na jednu stranu je to logické, protože takovýto člověk už z podstaty své práce toho mnoho ví a vlastně i vědět musí. Karel Tichý byl však svého času tak výjimečný a úspěšný především proto, že dokázal zločinecké struktury infiltrovat zevnitř, nasazovat do nich "krtky", vynášející citlivé zprávy a šikovně vyvolávat rozmíšky mezi mafiánskými bossy. Fascinující svědectví o právě řečeném přináší kapitola s názvem "Vši" v kožichu kmotrů, bossů a gangsterů, která se čte jako napínavý thriller!

Dlužno ovšem říct, že i ostatní kapitoly jsou čtenářsky nesmírně atraktivní. Již jejich názvy (Bartolomějská a její legendy, Jak se nám žilo se zločinem na konci osmdesátých a v devadesátých letech, Svět podle Mrázka a Svět podle Krejčíře) jsou zárukou toho, že nám bude umožněno nahlédnout pod pokličku nejzávažnější trestné činnosti.

Po přečtení této úchvatné knihy může mít čtenář dojem, že vlastně všechna snaha o potírání korupce a organizované kriminality je bojem s větrnými mlýny, protože mafiáni mají své lidi ve všech strukturách státní správy. Policistů, státních zástupců, soudců, advokátů a dokonce lékařů stojících na druhé straně barikády musí být podle všeho víc než málo. Karel Tichý se na mnoha místech zmiňuje o tom, že vyšetřování zločinů bylo pokaždé spojeno s pátráním po úniku informací ze spisů, s problémy s vynášením motáků z cel zadržených jejich advokáty, s hledáním nezkorumpovaných lidí ve státním aparátu, s politickými tlaky atd.

Velmi často se mně během četby stávalo, že jsem si bezděčně kladl řadu znepokojivých otázek. V jaké právní džungli to vlastně žijeme, když bohatým a mocným je dovoleno prakticky vše? Potřebujete někoho zdiskreditovat, zastrašit, společensky diskvalifikovat? Žádný problém - je tu dost prodejných novinářů, kteří to udělají za vás a dotyčného vykreslí v médiích tak, že už mu nikdo ani ruku nepodá! Něco se na vás provalilo, nedalo se to ututlat a vás čeká soud? Nemějte obavy, doktor vám napíše takovou diagnózu, že se tomu vyhnete - jak byste taky mohli usednout na lavici obžalovaných, když "trpíte duševní poruchou a nejste schopni chápat soudní jednání", že? Jde po vás nějaký nezkorumpovaný detektiv? Buďte v klidu - máte přece známosti v nejvyšších policejních kruzích a tam mu už vysvětlí, aby se ve vašich čachrech nešťoural, jinak...

Občas dnes můžeme pozorovat tendenci idealizovat současnou dobu a tvrdit, že zločinné struktury a jejich praktiky jsou dávno pryč, teď už jsme někde jinde, "divoké devadesátky" jsou definitivně minulostí. Opravdu? Karel Tichý se vyjadřuje i k případu Dozimetr, který je navýsost aktuální a na jeho příkladu demonstruje, jak dál všechno běží ve starých kolejích, kdy ruka ruku myje a peníze nesmrdí...

Co říci závěrem? Knihu Kudy kráčel zločin by si měl přečíst opravdu každý, neboť popisuje společenský marasmus, o němž všichni ví, ale nikdo o něm nepíše a nemluví. Autor se odvážil jít s kůží na trh a odhalil věci, které by nám jinak zůstaly navždy skryty. Díky, pane Karle!

Tyto skutečné kriminální případy hravě překonají fantazii autorů těch nejlepších detektivek. Případ Hepnarová. Spartakiádní vrah. Veksláci, Tuzex, bony, první počítačový podvod či podvod v Loterii Milion, Ivan Jonák a další fenomé... více

Komentáře (0)