Muzikant na jezeře mě donutil zamyslet se nad životem. Zamyslet se nad minulostí, nad historií. Povídky jsou plné správných mužů, kteří ještě nevymřeli a snad ani nevymřou. Každá povídka na jiné téma. Válka, emigrace, hledání sama sebe, staré rodinné křivdy, komunismus, tajemno, ve kterých byli muži, kteří mi byli sympatický svým přístupem k životu.
Ač povídky opravdu nevyhledávám, protože než se stihnu začíst, tak je jiná postava, jiná situace. Navíc v každé povídkové knize je pár hezkých povídek, ale další jsou ani tak ani tak, no když už to čtu, tak to přečtu. Ale v téhle knize to tak nebylo!!
Sedl mi styl psaní autora. Nevím jak to dělal, ale hned po první straně jednotlivé povídky jsem byla v obraze jako bych postavy znala. Hlavní hrdinové mi byli sympatický. Správný, rovný chlapi, žádní křiváci.
Spoustu věcí a myšlení hlavních postav jsem poznávala i ze svého okolí nebo rodiny. Prostředí ve kterém se příběhy odehrávali bylo hezké. Spoustu událostí se točilo kolem českých drah a vlaků, to mě zaujalo.
Marně hledám, co bych vytkla, ale nic mě nenapadá. Slibuju, že od teď se budu rozhlížet i po povídkových knihách.
Povídka MOJE POUŤ DO SANTIAGA mi vzala srdce. Moc děkuji a doporučuji.
Muzikant na jezeře
Mirek Vostrý
Příběhy Mirka Vostrého vyprávějí o mužských ctnostech. Jejich hrdinové vědí, co nejspíš bude správně, avšak těžce váhají, protože okolnosti správným rozhodnutím prostě nepřejí. Situace odehrávající se ve válce, na vojně, v nemoci ... více
