NAKLADATELKA Z PAŘÍŽE

recenze

101/2024
NAKLADATELKA Z PAŘÍŽE
TABEA KOENIG
Nakl. METAFORA
Rok vydání 2024
stran
4*/5

Máme 20. léta minulého století, do Paříže přijíždí se svým profesorem mladá žena Lizzie. Utekla z Ameriky od svého muže, což jí v podstatě vyloučilo z vyšší společenské vrstvy, do které doposud patřila, její matka jí dokonce vyhrožuje vyděděním, pokud se k muži nevrátí...

Lizzie se v Paříži v podstatě znovu narodí. Začne pracovat v legendárním knihkupectví Sylvie Beachové, přepisuje Joyceův kontroverzní román a stýká se s místní bohémskou společností.

Máme zde i romantickou linku, která vás možná překvapí, mě tedy opravdu překvapila, nečekala jsem takovou zápletku, ale pak jsem si řekla, že to k té době vlastně patřilo... Pohybujeme se mezi umělci, literáty, to vše v Paříži, kde se v té době zdálo, že je dovoleno v podstatě vše.

Ale co mě nejvíc dostalo a jinak možná obyčejný a tuctový příběh autorka posunula na vyšší level, byla perfektně zachycena atmosféra doby se všemi různými možnými zvučnými jmény z tehdejšího literárního světa, které známe, jejichž knihy čteme a věřím, že spoustu z nich milujeme...

Francis se Zeldou, Ernest s Hedley, již zmíněný James Joyce, Gertrude Steinová a spoustu dalších mi zde ožili před očima a hned jsem si vzpomněla na knihy, které jsem od nich třeba četla...

A za tento krásný a nostalgický návrat jsem prostě přimhouřila oko a dala o hvězdičku více. V tomto směru to bylo boží. (ČERVEN 2024)

Londýn: Mladá Lizzie se konečně odhodlá opustit svého manžela a odejít z manželství bez lásky. Píše se však rok 1921 a její čin vede nejen k vyloučení ze „slušné“ společnosti“, ale i k přerušení vztahů s vlastní matkou, která se s... více

Komentáře (0)