Nebezpečná posedlost
recenze
Temná kněžka (2022)
/ Miloň_ovitch
Když se před pár lety na pultech knihkupectví objevila Kouzla rodu Thornů (2021) od v tuzemsku tehdy ještě neznámé americké autorky, prakticky ihned se stala bestsellerem. Od té doby pravděpodobně neexistuje čtenář žánru Young Adult, pro něhož by bylo jméno Margaret Rogersonové neznámé. Po obrovském úspěchu této první knihy se nakladatelství Fragment rozhodlo vydat i její další dílo, Vespertinu Temnou kněžku (2022). Autorka měla nesnadný úkol. U své první knihy nasadila laťku kvality velmi vysoko a její čtenáři tak od ní očekávali podobný, ne-li lepší výkon. Dokázala však udržet svou vysokou literární úroveň i v případě Vespertiny?
Hned na samém začátku nesmíme opomenout a náležitě ocenit věnování, jehož hlavní myšlenka nás provází prakticky po celý čas čtení: Každému, kdo radši sedí v koutě a hladí psa, než aby konverzoval na večírku. Tahle kniha je pro vás." (s. 5) A přesně těmito slovy by se dala vystihnout povaha hlavní hrdinky Artemisie, jeptišky, která svůj volný čas raději tráví ve společnosti mrtvých než živých. Její poklidný život v klášteře jednoho dne naruší útok posedlých vojáků. Aby zachránila sebe i své sestry, je nucena spojit síly s přízrakem, jedním ze sedmi nejsilnějších duchů, kteří kdy existovali. Jejich vztah je zpočátku velmi složitý a čtenáře nechává v napětí, zda budou tyto dva opačné protipóly schopny spolupráce a zachrání svět, nebo shoří spolu s ním.
Rozhovory mezi Artemisií a přízrakem jsou bezpodmínečně tím nejlepším, co nám může kniha nabídnout. Jeho drzé a sarkastické poznámky v reakci na její lidskost a svět obecně čtenáře nejen pobaví, ale vytvoří i jakousi paralelu mezi tímto fikčním a naším reálným světem: Jestli existuje jedna věc, na kterou se můžu vždycky spolehnout, je to lidská pitomost. Dej lidem sto let nebo tak nějak a oni s chutí zopakují přesně ty samé chyby, které je před několika generacemi málem vyhladily. (s. 62) Postupem času můžeme vidět, jak se jejich způsoby komunikace s tím druhým mění a z nucené spolupráce se stává něco, co bychom mohli nazvat přátelstvím. Jejich vzájemně se doplňující charaktery jsou uvěřitelné a velmi kvalitně napsané, stejně jako vývoj a motivace chování.
Prostředí v knize je pokaždé velmi atmosférické, ať už jde o popis starých zatuchlých katakomb plných duchů nebo majestátní katedrály. Člověk má pokaždé pocit, jako by daným místem procházel spolu s hlavními hrdiny. Pokud v nás chce autorka vyvolat určité pocity a emoce jen za pomoci svého popisovacího umu, věřte, že se jí to povede na výbornou.
A nejen těmito způsoby Margaret Rogersonová vtahuje své čtenáře do příběhu. V knize lze nalézt několik motivů aktuálních i pro naši realitu. V prvé řadě se jedná o náboženství. To je v několika pasážích vyobrazováno jako něco, co by se mohlo blížit posedlosti. Právě víra, mnohdy slepá nebo naivní, hraje důležitou roli v průběhu celého děje a přímo či nepřímo ho ovlivňuje. Dalšími okrajovými motivy jsou poté různé psychické poruchy a stavy. Trauma z dětství, posttraumatická stresová porucha, asociálnost, overthinking, panická ataka nebo fobie, to je jen výčet těch nejvýraznějších. K naší smůle jsou tato v dnešní době poměrně aktuální témata zmíněna jen okrajově a dále se s nimi nijak nepracuje.
I přes mírné nedostatky bych knihu zhodnotila velice kladně. Její opětovné čtení jsem si užila stejně jako napoprvé a našla v ní i věci, které mi předtím unikly. Autorka, přestože v poděkování popisuje strasti provázející její psaní, dle mého dosáhla stejné kvalitativní úrovně jako u svého předchozího díla a zaslouženě tak obhájila skutečnost, že v žánru Young Adult patří na vysoké příčky hodnocení.
Temná kněžka
Margaret Rogerson
Atmosférická fantasy od autorky bestselleru Kouzla rodu Thornů Artemisia se chce stát Šedou sestrou, členkou řádu, který se stará o klidný přechod duší zemřelých na onen svět. S mrtvými tráví čas raději než s živými, kteří si z... více