Neplačte pro námořníky

recenze

My, utonulí (2017) / a.k

Marstal je malé dánské městečko na ostrově Ærø. Lidé zde zasvětili život moři. Každý muž je námořníkem, každý malý kluk ví, že až vyroste, půjde po stopách svého otce. Život je zde těžký, mnoho mořeplavců pohltí mořské hlubiny.

Laurids Madsen je ostřílený námořník, šprýmař, touží po lepším životě v Americe, život bere takový, jaký je. Doma má manželku a děti, které pomalu ani nezná. Roku 1848 propuká válka a Laurids se stejně jako ostatní Marstalané musí postavit nepříteli. Nikdo válce vlastně ani nerozumí, umí jen své námořnické řemeslo, bojovat neumí. Při výbuchu na lodi jako zázrakem Laurids přežije. O jeho husarském kousku se ještě dlouho vypráví. Je to snílek, jednoho dne nastoupí na loď a už o něm nikdo nikdy neslyšel.

Když dospěje Lauridsův syn Albert, vyráží otce hledat. Propluje celým Tichomořím, až se dostane na loď zloděje Jacka Lewise, který veze tajemný náklad. Stává se svědkem záhadného obchodu, čeká ho nejedna hádanka i návštěva nezmapovaného ostrova, ze kterého si přiveze neobvyklý suvenýr.

V 90. letech 19. století je Marstal v plném rozkvětu. Z námořníků se stávají postupně rejdaři. Albert je úspěšný a bohatý muž. Končí éra plachetnic a pro námořní dopravu začíná období páry. Blíží se 1. světová válka. Farmáři emigrují do Ameriky. Neutralita Dánska neznamenala nic pro dánské námořníky. Ti umírali a čelili válečným střetům na moři.

Na scénu nastupuje vdova Klára Frissová. I její manžel patří mezi utonulé námořníky. Zůstala sama a bez prostředků, pouze se svým malým synkem jménem Knud Erik. Klára je rozhodnutá pomoci městu odpoutat se od moře. Vrátí matkám syny i muže, dětem otce.

Svého syna ale před službou na moři neochrání. Erik jde svou vlastní cestou. V dospělosti sledujeme jeho životní osudy v dobách 2. světové války. Pracuje na různých lodích, kde musel zapřít svůj dánský původ, aby nebyl spojován s Němci. Slouží i pod vlajkou Spojenců.

Román zachycuje období od r. 1848 až do konce války r. 1945. Dějově bych ho rozdělila na čtyři základní části. Život otce Lauridse Madsona, život syna Alberta Madsona, osudy Kláry Frissové a životní příběh jejího syna Knuda Erika Frisse. Fakticky takto román dělený není, děj plynule navazuje bez jakéhokoliv přechodu, jsou zde i další vnořené dějové linky, které sledují osudy dalších důležitých postav. Přestože je román skutečně napěchovaný dějem i postavami, vše do sebe přesně zapadá, nehrozí, že se v románu ztratíte a čte se velmi lehce.

Od románu jsem čekala námořní příběh typu zámořských plaveb na exotická místa, neznámé ostrovy, korzáry apod. Z tohoto pohledu jsem byla uspokojena již v polovině knihy a neměla bych příběhu vůbec co vytknout. Dokonce jsem očekávala, že se budu nudit následnými obšírnými pasážemi o přechodu loďstva na moderní technologie, ale byla jsem úplně mimo. To, co mě čekalo v druhé polovině, mě úplně dostalo. Vůbec nechápu, jak se to autorovi povedlo, ale příběh mě hluboce zasáhl.

Vyprávění není jen o námořních plavbách a místopisných reáliích, ale hlavně o lidech. Jejich láska k moři, soudržnosti, krutosti moře s jeho vlastními zákony, i o smrti v ledových hlubinách, kterou námořníci přijímali jako samozřejmost. Jak se má obyčejný námořník, který uctívá jen sílu moře, na něčí popud postavit na tu či onu stranu a bojovat, i když vůbec nechápe proč. Jak válečný konflikt pošpiní jeho morální postoje, zničí lidskost a duši. A jediné, co mu může pomoci, pokud přežije, je zapomenout.

Asi mi došla slova, abych přesně vyjádřila, jak hluboké pocity ve mně kniha zanechala. Myslím, že stojí za to, aby si každý udělal obrázek sám a dal knížce šanci. Je to čtení o moři a mořeplavcích, jejich těžkém životním údělu, soudržnosti i morálce. Román, který ve vás probudí protichůdné emoce, a budete o něm ještě dlouho přemýšlet.

Nesourodá posádka dánských námořníků v roce 1848 vyplouvá z ostrovního městečka Marstal, aby čelila Němcům. Ne všichni se však z boje vrátí – a ti, co ano, už nikdy nebudou jako dřív. Patří k nim i smělý Laurids Madsen, který ihne... více

Komentáře (0)