Nepopulární názor

recenze

U téhle knihy mi vadilo přirovnání k Dopisům ztraceným. Vím pouze volné pokračování. Měla jsem tedy velice vysoká očekávání, které kniha bohužel nenaplnila. V ději se vyskytují postavy z Dopisů ztraceným, ale kniha nemá s první knihou nic společného. Knihy mají od sebe spousty rozdílů. Z dopisů jsem se naprosto posadila na zadek a nepřemýšlela jsem nad plným počtem hvězdiček, ale u knihy Na co slova nestačí jsem přemýšlela docela dlouho, nemohla jsem se rozhodnout zda strhnout jenom jednu hvězdičku za drastické scény. Příběhu jsem nakonec strhla 2 hvězdičky. Nebyla to katastrofa, ale když už moje recenze je spojená i s Dopisy ztraceným, tak dopisy mě naprosto vtáhli do děje, našla jsem si díky nim novou zálibu focení a kniha byla dokonalá. Na co slova nestačí naprosto zničil začátek, který byl velice pomalý a nezáživný. Možná je to i bylo tématem programování a domácího násilí, knihy s těmi ty tématy moc nečtu. Čtenáře je nutné lapit první větou, to přesně kniha neudělala nebo spíše spisovatelka. Kniha se celkem na svůj relativně malý počet stran dost táhla. Naštěstí mě kniha neodradila od budoucích díl autorky.

Rev Fletcher bojuje s traumaty z minulosti. S adoptivními rodiči po boku se mu to daří..., ale s dopisem od jeho násilnického otce se vše vrátí. Emma Bluelová radši programuje vlastní počítačovou hru, než aby čelila rozpadajícímu ... více

Komentáře (0)