Nešťastní lidé kouří a opíjí se

recenze

Šťastní lidé čtou a pijou kávu (2016) 2 z 5 / Pefka
Šťastní lidé čtou a pijou kávu

Kniha Šťastní lidé čtou a pijou kávu od francouzské spisovatelky Agnès Martin-Lugand klame tělem. I když přesnější by bylo napsat, že klame obálkou, názvem a v konečném důsledku tak trošičku i anotací. Takže pozor! Ti z vás, kteří by snad podle obálky a názvu očekávali příběh odehrávající se v malebném prostředí literární kavárny uprostřed Paříže, budou nepochybně zklamáni. Stejně tak si na své nepřijdou ani romantické duše, které by podle anotace nějakým omylem očekávaly román ve stylu P.S. Miluji tě.

Okamžitě tedy zahoďte všechna tato svá očekávání hodně daleko, protože jediné, co vám tato kniha nabídne, je absolutně plochý příběh s místy dost zvláštními a někdy ne zrovna sympatickými postavami. Mezi nimi jednoznačně vede hlavní hrdinka Diane, která se rok po tragickém úmrtí manžela a dcerky stěhuje z prosluněné Paříže do deštivého Irska. A právě zde se setkává s místním fotografem Edwardem. Jelikož se však autorka neobtěžovala s nějakou pořádnou charakteristikou a psychologií postav, nedozvíte se o těch dvou téměř nic pořádného.

Po celou dobu četby tak jen žasnete nad jejich vzájemně totálně nemožným chováním a tiše trpíte u mnohdy jen těžko uvěřitelných dějových zvratů, ke kterým dochází bez nějakého bližšího vysvětlení. Vše se děje tak nějak nahodile. Příběh nezachází do žádných detailů. Chybí pořádný popis prostředí, ve kterém se děj odehrává. Pointa veškerá žádná. Anotací slibované záhady, které se měly dít kolem Edwarda, se také nekonaly. Tedy záhada tam byla, ale tak slabá, nezajímavá a triviální, že ji vlastně za záhadu ani nepovažujete a o její rozluštění taky zrovna dvakrát moc nestojíte.

A co mě vytáčelo na celé knížce úplně nejvíc? Jak všichni neustále kouřili cigarety. V dnešní době, kdy se v jednom kuse mluví o škodlivosti kouření a v módě je především zdravý životní styl, někdo sepíše příběh, jehož postavy si zapalují cigaretu téměř na každé stránce. Brrrrr. Neuvěřitelné.

S klidným srdcem tak mohu konstatovat, že místo Šťastní lidé čtou a pijou kávu se tento román měl spíše jmenovat Nešťastní lidé kouří jednu cigaretu za druhou a opíjí se. A na obálce mohl být vyfocený třeba popelník a nějaká láhev kvalitního francouzského vína. Ať je to stylové.


Šťastní lidé čtou a pijou kávu Šťastní lidé čtou a pijou kávu Agnès Martin-Lugand

Dá se vyléčit zlomené srdce? Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Z... více


Komentáře (2)

Přidat komentář

Steiniglovka
05.02.2019

Souhlasím. Ještě nikdy mne žádná kniha nezklamala tak jako tahle.

DominaCZ
05.05.2017

Super vystihnuto.
Já to cítím stejně a jak jsem zjistila, po vlně romantických vzdychánků se odkudsi z podzemí vydraly na světlo spoutané negativistické (= rozumné) čtenářky a sdílely naše pocity v podstatě do písmene stejně.
Takže jsem ráda, že nejsem jediná, koho to oklamalo .)