
"Nic není tak, jak se zdá být a v říši víl to platí dvojnásob..."
Desmond sice zachránil Callypso ze spárů šíleného krále, vojáci však stále mizí a chaos se Jinosvětem šíří dál.
Pokračování Rapsodie je tu a společně s ním i Desmond a Callie. Ti se snaží vypořádat s problémy, které jim osud staví do cesty a tajemný "ZLODĚJ DUŠÍ" stále uniká. Aby toho nebylo málo, blíží se oslavy Slunovratu a Noční král se svou novou družkou je na nich samozřejmě očekáván.
Děj nás tak mimo jiné zavede na dvůr královny říše flóry a jejího chotě, kde jsou lidé považováni za otroky, vhodné tak akorát k posluhování. Zvládne Callypso držet svůj ostrý jazyk za zuby nebo se neudrží a řekne, co si o vílách zotročující její národ skutečně myslí? Přijmou jí coby Handlířovu družku nebo pro ně stále zůstane pouhým člověkem?
Druhý díl série plynule navazuje na první knihu. Společně s Callie a Desem objevujeme různá zákoutí Jinosvěta a seznamujeme se s jeho obyvateli a zvyklostmi. Zjišťujeme, že obávaný Handlíř není zase úplně takový introvertní netykavka, jak se zprvu mohlo zdát a pár přátel přeci jen má. Nechá nás také nahlédnout do své minulosti, o které zatím zarytě mlčel. Kdo byl Desův otec, co se stalo s jeho matkou a sourozenci? A jak do celého příběhu zapadá onen Zloděj duší? Dámy a pánové, držte si klobouky, pojedeme totiž z kopce...nebo, že bychom dokonce letěli?
(SPOILER ZONE ->)
Tak holky a kluci, teď si pojďme upřímně přiznat, že rýmovačka v úvodu druhého dílu byla sice krásná, ale také nám ve své podstatě vyspoilerovala celou knihu. Sekundárního padoucha, v podobě Desova otce, jsme tak okamžitě odhalili a pak už jen čekali, kdy se objeví. Samozřejmě nám ho autorka nadělila, až na samém konci, ale vzhledem k tomu, že se po epické bitvě se svým synem opět vypařil, očekávám, že si jej ještě užijeme v příští knize.
Co se týče naší ústřední dvojce, přijde mi, že z nich tak nějak vyprchala veškerá vášeň. Callypso se snaží smířit s faktem, že z "obyčejné" smrtelnice je najednou bytostí s křídly, drápy a šupinami...ono by totiž nestačilo, kdyby jí onen šílený král vyčaroval jen křídla..kdepak...full beast mode! Desmond v ní však stále vidí svou malou sirénu, i když to dává najevo opravdu zvláštním způsobem. Vznikají tak dost zvláštní scény, které mě osobně spíš nudily.
Pasáže, kde se Callie s Desmondem cvičí v boji mi přišli také zbytečné...bojovat přeci už uměla, nebo jsme zapomněli, že byla v prvním díle soukromé očko?
Upozaděna byla také "siréna", což mě dost mrzeno. Chápu, že její moc na víli nefunguje, i tak se ale určitě dala využít lépe.
Jak už jsem zmiňovala v úvodu, seznámíme se i s některými Handlířovými přáteli. Ne, že by kdokoli z nich byl pro děj knihy nějak zásadní. Slouží spíš k tomu, abychom začali Dese vnímat jako skutečného muže a ne přelud, kterým byl v první knize. Nejlepším přítelem Desmonda je chlapík s velikou jizvou na tváří a páskou přes oko. Pirát, říkáte si? Kdepak...dámy a pánové, ukázkový Lucien (Kdo nezná, styďte se a doplňte si vzdělání!)...jeho skutečné jméno jsem už bohužel stihla zapomenout, ale jedná se o jakého si přítele/důvěrníka.
Do říše víl si nám prorazí cestu také Temper, aka přítelkyně a spolupracovnice naší hlavní ženské hrdinky. Sice mi stejně jako "Lucien" přišla v příběhu úplně zbytečná. Její nechuť posadit se z Desmonda na zadek byla ovšem "osvěžující" a vracela Callypso nohama na zem, kdykoli k tomu měla příležitost.
V první části knihy se Desmond krom snahy naučit Callypso bojovat také rozhodne jí ukázat své království, a tak společně navštíví i místa mimo Somnii. Vypráví jí přitom o své minulosti...zjistíme tak, že byl počat v královském harému a následně ho matka vychovávala v jeskyni.
Po přesunu na dvůr flóry se nám děj trochu rozbíhá. Na scénu přichází zbylý dva panovníci...denní král Janus a hostitelka oslav Slunovratu Mara, jinak známá jako kálovna flóry, majitelka harému a pěkná mrcha. Saznamujeme se také s jejím choťem, Zeleným mužem. Z toho se nám v samém závěru vyklube další "loutka", kterou celou dobu ovládá onen tajemný Zloděj duší. O tom se bohužel nedozvídáme nic nového, krom skutečnosti, že zatím co ženy oplodňuje a posílá nazpět obtěžkané velice zvláštními dětmi, tak muže ukrývá do stromů v "posvátném" dubovém háji právě na území královny Mary.
Shrneme-li knihu jako celek, přišla mi podstatně slabší než první díl. Vtipné dialogy a "špičkování" mezi postavami vystřídaly ploché konverzace. Desmond si byl až moc jistý svou rolí "alfa" samce a Callie bez odporu přijímala cokoli si na ní vymyslel, ať už šlo o shození z balkónu nebo "špásování" mezi mraky.
Dojde i na pár "pikantních" scén. Opět musím ale říct, že ani ty mě tentokrát neodrovnaly a spíš mi v knize překážely.
Napínání a "teaserování" okolo "hlavního" zlosyna bylo vcelku zbytečné. Už v samém úvodu knihy bylo patrné, že v celé věci bude figurovat Desmondův otec a ačkoli se z něj vyklubal pouze padouch číslo dvě, tak jeho příchod skutečně nebyl ani z části tak šokující, jak bylo patrně zamýšleno. Samotný Zloděj duší se pak v knize opět jen mihnul v podání Zeleného muže.
Po slibné Rapsodii je tak Neznámý žalm ne úplně povedeným literárním počinem. Pokud se vám ovšem líbil, tak "Volejte hurá a tři dny se radujte!"...čeká nás totiž ještě závěreční díl série o Handlíři a jeho krásné siréně...

PŘEŽILA ŠÍLENÉHO KRÁLE. NOČNÍ MŮRA ALE JEŠTĚ NESKONČILA. Siréna a družka Desmonda Flynna Callypso unikla ze spárů šíleného krále Karnona. Jeho děsivé vězení se na ní trvale podepsalo, tím však její strasti zdaleka nekončí. Call... více
Komentáře (0)
Přidat komentář
obedova.pauza také napsala




