Nostradamova závěť na svých stránkách ukrývá mnoho tajemství

recenze

Nostradamus byl slavný věštec, který se občas sekl o pár let. I přesto, že si za svůj život vysloužil posměch a odpor, jsou jeho proroctví známá po celém světě. Rozluštit staré šifry a kódy se pokouší poněkud nedoceněný norský autor Tom Egeland.

Americký spisovatel Dan Brown není jediný, kdo dokáže brilantně skloubit dohromady historii s fikcí. Bohužel jeho jméno se nám vždy vybaví, když na podobnou tématiku narazíme. Je však načase dát prostor i dalším uchazečům.

Ve stopách titulů (Konec kruhu, Strážci úmluvy a Luciferovo evangelium) kráčí i čtvrtý díl Nostradamova závěť, kde je hlavním hrdinou archeolog Bjørn Beltø. Biblické mýty a konspirační teorie jsou protkané celým příběhem. Zápletka je pokaždé stejná: jediný archeologický objev může převrátit naruby pohled na světové dějiny křesťanství.

Tom Egeland
Narodil se v Oslu roku 1959 a více než dvacet let pracoval v norských médiích (deník Aftenposten, poté jako šéf zpravodajství TV2 v Osl). Literární debut slavil v roce 1988 hororovým románem Ragnarok. Svou lásku k historii a náboženství začal do svých knih promítat až později. Norské hranice překročil románem Konec Kruhu (2001), který se těšil celosvětovému úspěchu. Rovněž vydal rodovou severskou ságu Lži otců (2010) a dobrodružný román Tajemství katakomb (2013).

Procházka historickými uličkami italského města

Vše začalo jako obyčejná přednáška ve Florencii. Profesor Lorenzo Moretti, specialista na středověké kódy, právě seznamoval posluchače s objeveným dopisem Nostradama, když ho spolu se synem unesli maskovaní muži. Po stopách dějin se vydává archeolog Bjørn Beltø a Morettiho manželka Angelica. Proti nim stojí náboženská sekta, jež podle odborníků zanikla před několika stoletími. Kromě společného cíle nalézt ztracené poklady je zde snaha zachránit profesora a jeho syna. Cesta k cíli je však trnitá a plná překážek.

Příběhem nás provází nesebevědomý albín, jenž raději tráví čas sám se sebou než ve společnosti lidí. Hlavní zápletkou se stává Nostradamův dopis Cosimovi Velikému z dynastie Medicejských. V obsahu je zašifrované poselství třeba o Arše úmluvy či Alexandrijské knihovně. Z knihy se čtenář dozví spoustu zajímavostí o historickém italském městě Florencie. Za svou slávu vděčí právě měšťanskému rodu Medicejských. O samotném autorovi závěti se zde mluví spíše skepticky a to z důvodu jeho předpovědí, které mají mnohoznačný výklad.

Brilantní práce s porcováním napětí

Příběh je rozdělen mezi dvě vypravěčské linie. První se odehrává z pohledu Bjørna a Angelici. Do něho je vložený tzv. Morettiho příběh, který vypráví profesor během svého věznění. Jistou zvláštností textu je absence přímé řeči. Těžko se rozlišuje, co se odehrává v profesorově hlavě a co naopak pronáší nahlas. Historické zdroje či citací jsou označeny typickým stylem pro Egelandovy knihy – delší citace jsou odsazeny a zmenšeny, šifry a kódy jsou zvýrazněny.

Skrze předchozí díly série čtenáři pozorují osobní růst hlavního hrdiny. V rámci knihy se čtenáři neustále promlouvá. Připomíná jim svou hospitalizaci a tím dává najevo, že to s ním musí vydržet, neboť ke svému podivnému chování má důvod. Díky své otevřenosti však čtenáře lépe vtáhne do děje. Na druhou stranu filosofické úvahy na téma: co je čas a podobně zabírají moc stránek. Rušivými elementy se stávají i pasáže, které by se hodili spíše do formy deníku.

Příběh je doprovázen příjemným, všudypřítomným napětím. Tom s ním dokáže velice zručně pracovat. Povedený detektivní román spojující historická fakta a spisovatelovu fantasii je pro milovníky tajemných příběhů hotovým blahem. A Nostradamova závěť k tomuto druhu jistě patří.

Norský Da Vinciho kód

Podobnost s knihami Dana Browna je zde velice nápadná. Po vydání prvního dílu Konec kruhu si toho všimli i čtenáři a kritici. Tak například hlavní hrdinové. Robert Langdon se stejně jako Bjørn Beltø zabývá historií. V příběhu se využívá jejich znalost a um v luštění šifer a kódů. Navíc jejich společná obava ze stísněných prostor. Kdokoli by však chtěl Toma obvinit z plagiátorství, musí si uvědomit jedno faktum a tím je, že Konec kruhu vyšel o dva roky dříve než brownův bestseller Šifra mistra Leonarda.

I přes výrazné podobnosti v Nostradamově závěti – začátek se stejně jako Šifra mistra Leonarda odehrává na konferenci, kde je obecenstvo seznámeno s tajnými kódy – není důvod, proč knize nedat šanci. Stejně jako brownovy knihy se i tomovy těší světové popularitě (přeloženo do 24 jazyků). Tato kniha jistě bude výborným společníkem pro všechny milovníky historických záhad.

Na konferenci ve Florencii je unesen specialista na středověké kódy, právě když zveřejní nově objevený dopis slavného lékaře a věštce Nostradama. O něco později zmizí i profesorův syn. Aby zachránil oba unesené, vyráží archeolog B... více

Komentáře (0)