Nevšímejte si nápisu Výstrahy zvědavcům a pojďte blíž!

recenze

Vánoce jsou za námi, ale dlouhé zimní večery jsou stále zde. Nejlepší bude je strávit za zamrzlým oknem s knihou a horkou čokoládou. Pozor však, ať se neopaříte, neboť druhý díl duchařských příběhů s názvem Výstrahy zvědavcům vás dokáže roztřást více než samotná matka Zima.

Viktoriánský spisovatel klasické fantasy literatury
Montague Rhodes James je proslulý svou originalitou, jež do knih vnáší. Příběhy sběratele starožitností: Strašidelné spisy I. a Výstrahy zvědavcům: Strašidelné spisy II. jsou díla vydaná k 150. výročí od jeho narození. Tohoto úkolu se zhostil znalec Jamesových děl Stephen Jones. Čtenář sám může posoudit, jak se mu to povedlo.

Tajemstvím jsou neobvyklé prvky vyprávění

Chronologické řazení povídek je jednou ze zásluh Stephena Jonese. První díl Sběratele starožitností je sestaven z povídek napsané mezi léty 1885 a 1919. Druhý díl navazuje na rok 1919 a končí rokem 1939, kdy autor zemřel. V něm tak čtenář nalezne i díla vydaná posmrtně či nedokončené povídky, jež zanechal ve svých rukopisech. Knihu tak činí zajímavější a ve čtenáři probouzí fantazii a nutí ho k úvahám nad možnými pointami a konci. Navíc je obohacena o ilustrace Jakuba Janovského, jež ideálně obohacují již tak úzkostnou atmosféru.

Originalita Jamesového způsobu vyprávění tkví v prvcích, které používá. Dle jeho jména vznikl nový styl: Jamesian. Nejčastěji se vydává do prostředí anglické vesnice, venkovského panství či přímořského města. Hlavní postavou bývá poněkud naivní pán či učenec, o kterém se toho čtenář moc nedozví. Záhadným předmětem, kolem kterého se pak příběh točí, je třeba objev staré knihy nebo jiného historického předmětu. Jeho moc tkví ve schopnosti něco odemykat, způsobovat hněv či přitahovat pozornost nadpřirozených sil ze záhrobí.

M. R. James

Narodil se v Anglii roku 1862, odkud také pochází většina jeho děl. Celý život se věnoval akademické práci. Podílel se na katalogizaci rukopisů v Cambridgské univerzitě. Publikoval vlastní články o výtvarném umění a literatuře, historii a archeologii. Byl ředitelem muzea Fitzwilliam a děkanem univerzity Eton. Pro potěchu napsal 33 strašidelných a duchařských povídek, jež vydal až na nátlak svých přátel (Příběhy sběratele starožitností, Hubený duch a jiné povídky, Výstraha zvědavcům a jiné povídky, Oči plné děsu).

Hurá do světa duchů

Ve druhém díle se James nijak nezabývá zdlouhavým úvodem. Důvody vzniku díla, jak se autor k psaní duchařských příběhů dostal a kteří autoři ho inspirovali, to vše již bylo řečeno v prvním díle. Proto nebyl důvod zbytečně odkládat vyprávění plné duchů, zjevení a všudypřítomného pocitu, že nás ze stínů pozorují pavoučí oči.

Dříve poklidný Děkanský dům ve Whitmisteru se po příjezdu lorda Saula změnil v děsuplné místo. Pobledlý a vyhublý mladík si z Irska přivezl zvláštní věc: malou skleněnou kouli. Záhada se vytvořila i kolem chlapce oděného v černém, který ho z cesty následoval. Svědectví lidí z vesnice vyprávějí o jeho nočních toulkách po hřbitově a podivných stvořeních z pekel, které mu jsou v patách. Nešťastná smrt dostihne chovance dr. Asthona a nakonec i samotného lorda. Sto let se zlo v domě ukrývá až do příjezdu nových nájemníků. Zapečetěná komoda, na kterou ve své závěti upozorňuje lord Saul, byla ihned ukrytá do podkroví. Společnost jí dělala i tajemná skleněná koule, která prý otevírá dveře do pekla.

Prostá touha poznat malebnou anglickou krajinu zavede dr. Davidsona na úplně jinou cestu (Neobyčejná modlitební kniha). Záhada kolem staré a zamčené kapličky nedá její opatrovatelce spát. Modlitební knihy, vydané roku 1653 v době vlády Cromwella, se sami už po mnoho let otevírají na té samé stránce. Je lepší na ně nesahat. Jejich zloděje potkal krutý osud. Naopak dobrý konec čeká protagonistu líbivé povídky Pět džbánků. Sám autor povídku uvozuje větou: Víceméně pohádka obsažená v dopise mladé osůbce. Hlasy pod hladinou potůčku zavedou hlavního hrdinu k neobvyklému pokladu – truhlici s pěti džbánky. Každý z nich dá svému majiteli jinou schopnost. Ovšem i temné síly si na ni brousí tesáky.

Jaké hrůzy se mohou odehrát v jednom domě? To zjistí kupec starožitností, který velmi lacino přijde ke krásně vyvedenému gotickému domečku pro panenky. (Strašidelný domeček pro panenky). V povídce Mezník se čtenář poučí o tom, že není radno nezákonně posunout hranice pozemků. Kdo tak učiní, bude na onom místě strašit do konce věků. Co vše se dá vidět skrze dalekohled, to by se člověk divil (Pohled z kopce). A zvlášť, pokud by se mu dostal do rukou dalekohled vyrobený panem Baxterem. Profesor na univerzitě pan Fanshaw velmi brzy zjistí, že smysly nás klamou.

Být příliš zvědavý není dobré. Ovšem, když už někoho zvědavost přepadne, drží se ho a jen tak nepustí. A právě taková zvědavost postihla nešťastného hrdinu příběhu Výstraha zvědavcům. Lidová pověst o třech ochranných anglosaských korunách a rodu Agerů, který je hlídá, se dostala i k panu Paxtonovi. Historické objevy si zaslouží odměnu. Ne vždy je však přínosem. A i po té, co se snažíte vzniklou situaci napravit, spravedlivému trestu se nevyhnete.

Večerní vyprávění zavede čtenáře do doby, kdy babičky u praskajícího krbu vyprávěly dětem strašidelné příběhy. Pana Davisona a jeho společníka stihl osud horší než smrt. Do míst, kde stávala jejich chalupa, se nikdo neodváží vkročit. Zdejší mouchy v sobě uchovávají jed, který dokáže lidskou mysl nakazit nemocí šílenství. Prostředí kolem Sténající studny se po nešťastné návštěvě skauta Stanleyho Judkinse rozrostlo o další přízrak. Osazenstvo nyní čítá tři ženy, jednoho muže a chlapce. V povídce Experiment se čtenář zase dozví, jak probudit mrtvého, aby živé dovedl k pokladu. Nečiňte tak ale v případě, kdy máte na svědomí jeho smrt.

Studnice plná nápadů

Na nedokončené a nedomyšlené příběhy se čtenář může těšit v druhé polovině knihy. Úvodní název: Příběhy, které jsem se pokoušel sepsat odkrývá samotné autorovo nitro. M. R. James se přiznává, že i přes zajímavé nápady nedokázal příběhy zasadit do přijatelného prostředí a vystavět zajímavou kompozici. Dostaly se tak do stadia, kdy byly aspoň z části sepsány či mu jen prolétly hlavou. Jejich konec sice zůstal v nedohledu, ale požitek z nich nikomu nebude odepřen.

Čtenář se dočte příběh o cestujícím, jemuž se v knize, kterou čte ve vlaku, objeví neexistující dialog mezi postavami. Ten ho zavede k ženě, jejíž muž záhadně zmizel. Jiná povídka vypráví o dvou studentech trávících Vánoční svátky ve venkovském sídle, které patří jednomu z nich. Do děje se zaplete další případný dědic a milý kněz. Kdo z nich zůstane naživu, je otázkou. Rovněž i další povídka je o dvou studentech. Nyní se jedná o studenty Královské koleje, kteří se vydali na noční výpravu za fenstantonskou čarodějnicí. Brzy zjistí, že provozování černé magie nepřináší nic dobrého.

Psychologické, ne strašidelné

Oba svazky Strašidelných spisů obsahují značný počet odlišných prostředí. To každou povídku činí zajímavou. Navíc se James neuchýlil jen k tvz.: „babským“ povídačkám. Nesnažil se převyprávět již zažité příběhy. Naopak. Obohacuje je tím, že se opírá o podložené poznatky. Povídky jsou tak rozšířené o překlady latinských textů, přepisy soudních líčení či o ukázky soukromých dopisů. Dává jim to větší reálnost a brzy si získají čtenářovu důvěru.

Není divu, že Jamesova díla jsou i v dnešní době velice poutavým čtením. Svým osobitým stylem se zařadil mezi průlomové autory strašidelných povídek. Jejich čtení jen tak neomrzí. V úvodu prvního dílu Strašidelných spisů přece uvádí, že jeho cílem je čtenáře vyděsit originálním způsobem a ne podrobnými popisy rozkládajících se těl a poletujících bílých prostěradel. Zaměřuje se tudíž na psychologickou stránku příběhů i samotných postav.

V povídce Výstraha zvědavcům se čtenář dozvěděl, že být až příliš zvědavý se nevyplácí. Ovšem nemělo by to nikoho odradit od přečtení této knihy, i když nese stejnojmenný název. Kromě husí kůže, přerývavého dechu a vysoké hladiny adrenalinu čtenáři jistě nic horšího nepřinese. Možná jen pár strašidelných snů.

Druhým svazkem Strašidelných spisů se završuje první úplné české vydání beletristického díla Montague R. Jamese, klíčové osobnosti moderní anglické strašidelné povídky. Český čtenář tak má možnost poznat v souvislostech rozsahem n... více

Komentáře (0)