Výstrahy zvědavcům (25 povídek)
Montague Rhodes James
Strašidelné spisy série
< 2. díl
Druhým svazkem Strašidelných spisů se završuje první úplné české vydání beletristického díla Montague R. Jamese, klíčové osobnosti moderní anglické strašidelné povídky. Český čtenář tak má možnost poznat v souvislostech rozsahem nevelké, a přesto impozantní dílo, které dodnes překvapuje svou originalitou. Autor se vedle próz napsaných v letech 1919 až 1936 u nás poprvé představuje svými nedokončenými povídkami, zanechanými v rukopise – jsou natolik působivé, že rozněcují fantazii čtenářů po celém světě a vybízejí k promýšlení možných point a konců.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2014 , PlusOriginální název:
The Ghost Stories
více info...
Přidat komentář
Kniha „Výstrahy zvědavcům“ dokonává to, co začala kniha „Příběhy sběratele starožitností“. Předkládá nám kompletní dílo jednoho z nejzásadnějších autorů strašidelného příběhu, muže, který se o horor zajímal jen koníčkem, ale nikoli povrchně, měl hodně načteno a hodně toho napsal. Psaním se bavil a chtěl bavit své čtenáře. A to se mu daří i dlouho po vydání prvních povídek, kterým je již více jak sto let. Mnoho na své atmosféře a účinku za ty roky neztratily.
Vynikající strašidelné spisy M.R.Jamese, které přináší vydavatelství Pandaemonium ve dvou svazcích, mohu vřele doporučit každému, kdo má tento druh literatury rád. Skvělý výběr z autorových povídek, který na nás dýchne tajemno staré viktoriánské Anglie a to mám moc ráda.
Přiznám se, že Výstrahy zvědavcům na mě zapůsobily kapku míň než Příběhy sběratele starožitností. Tentokrát jsem si dokonce nevyznačil ani jednu povídku, která by natolik vyčnívala, abych měl chuť se k ní brzy vrátit, což ovšem neznamená, že se časem nevrátím k celé sbírce a nepřehodnotím nynější názor. Celkově mi Jamesův styl tolik nesedí, nebo jsem už možná jen povídkovou tvorbou podobného typu trochu přesycený, těžko říct, každopádně dočítání posledních příběhů byla už spíš povinnost než zábava. Co však svazek vytahuje z podprůměru, je autorův teoretický text „Pár poznámek o strašidelných povídkách“ a především doslov Stephena Jonese, který Jamesovu tvorbu uvádí do širších souvislostí, včetně výčtu různých televizních či rozhlasových adaptací jeho povídek.
Líbí se mi styl vyprávění, dýchá z toho "stará dobrá Anglie". Strašidelnost je často spíše jen takové lehké chvění z nepochopitelných úkazů, které zůstávají často nevysvětleny, jen v náznaku, jako když vidíte něco zdánlivě děsivého v mlze nebo v šeru a pak zjistíte, že to nic nebylo, jen chvilkový přelud, jako by se na chvíli otevřela nějaká světlina v tom, co považujeme za jisté. A to se mi na těch povídkách líbí, ta nejednoznačnost a nedořečenost, která nechává hodně na čtenáři a jeho imaginaci. James byl stylistický mistr a mistr zámlk, ne nepodobný svému jmenovci Henry Jamesovi. Doporučuji.
Pro mě taky velké zklamání. Kniha mě zaujala tématikou a grafickým zpracováním. Bohužel mě příběhy nevtáhly a nedočetla jsem. Možná tomu dám v nějakém zasněženém zimním dni ještě šanci. Ale opravdu jen jednu!
Pro mě se tedy jednalo o opravdu veliké zklamání. První část jsem nečetl, ale očividně zde není žádná souvislost a po opravdu dlouhé době jsem knihu prostě nedokázal dočíst (zvládl jsem polovinu asi). Příběhy jsou často z velké části o ničem, táhlé a rozhodně ne děsivé. Spousta textu je vyloženě jen výplň bez jakéhokoliv smyslu, zatímco jádro příběhu by se dalo shrnout jednou stránkou. Chápu, že ty příběhy měli asi nějaký daný průběh, ale stojím si za tím, že mohl být sepsán daleko záživněji a intenzivněji.
"... před veškerou starodávností má přednost prostředí natolik soudobé, aby běžný čtenář dokázal sám posoudit jeho věrohodnost. ... aby se čtenář mohl ztotožnit s postiženou osobou, zatímco v příbězích z dávnověku je čtenář téměř nevyhnutelně odsouzen do role pouhého diváka."
Jsem rád, že poté, co mě tato sbírka vytrvale přesvědčovala o tom, že pan James je odborník na slovo vzatý a rozumí tomu více než já, nemusím svou kritiku postavit jen na svém špatném vkusu. Samotný autor představil pravidla pro dobrou strašidelnou povídku a je v tomto duchu citován v rámci závěrečné statě "Kamenný škleb ďábelské zloby". Ze slov, které jsem si rovněž dovolil citovat na úvod tohoto komentáře, jasně vyplývá, že i dle jeho názoru je nutná jistá soudobost strašidelné povídky, aby se mohla nazývat strašidelnou. Tím se dostáváme k největší slabině sbírky - ve 21. století se s gentlemany pobývajícími na zámcích anglického venkova 19. století dokáže ztotožnit jen málokdo. Čtenář je tedy, dle slov autora, odsouzen do role pouhého diváka, jeden z autorem představených pilířů dobré strašidelné povídky tím padne a v autorem precizně poskládané mozaice začne něco chybět.
Kniha tedy můžou sloužit jako náhled do doby minulé, a i někdy vyvolá ono příjemné mrazení, ale přestože jistě byla ve své době špičkovým čtením, dnes už poněkud zestárla.
Nečíst nejprve téměř dokonalou 1. knihu, asi bych s Jamesem seknul. Nechápu například, co v knize dělají dvě "dětské pohádky". Je to asi stejně ohleduplně zavedeno, jako kdyby v hororu, kde se trhají hlavy a stříká krev po litrech, najednou někdo začal číst Kirkegaarda v originále. Prostě to tam nemá co dělat! A naprosto stejně to cítím i s nedokončenými příběhy. Čarodějnici z Fernsteru a Hrobku Williama Lenthala bych asi ještě pochopil (ta první je příklad toho, jak měly ostatní nedokončené příběhy vypadat a u druhé chybí jen zlomeček textu, navíc kousek těsně před koncem, takže zamrzí, ale jádro povídky zde je a nehybí konec, to je hlavní), zbývajících 6! fragmentů, je podle mně pouze podlý pokus nakladatelství rozšířit marži za stranu a tisk a také nabobtnat cenu knihy, protože tyto povídky jsou nedokončené a ani nedoporučuji začínat se čtením, jen se potom zbytečně neštvete (protože povídkám většinou chybí konec, někdy i prostředek, tudíž jde o ztrátu času par excellance). Ambivalenci povídek naštěstí alespoň nepatrně vyvažují vhodně umístěné eseje, ale trpký pocit po dočtení stále přetrvává!
Nezlobte se, ale tvrzení, že něco čeká jen a jen na nás je jako z televizní reklamy s Horstem. :-)
Já o druhém svazku Jamesových spisů tak vysoké mínění nemám. Tedy, respektive, mám mínění, že to opravdu byl jen komerční tah, protože pokud by šlo jen o jeho strašidelné povídky, vešly by se totiž do jednoho svazku. Ale kdovíkoho napadlo, že je potřeba, abychom zde měli Jamesovi sebrané spisy, a tak je v knize spousta textů navíc - několik pohádek (které jsem po pár stránkách prostě přeskočil), několik náčrtů budoucích, nikdy nedokončených povídek, ale což je úplná nepochopitelnost také fragmenty povídek, mající třeba jen čtyři strany! Co s tím probůh?
Nicméně na další svazek to dalo a něco to vydělá, že?
Jenže jsou tam ty čtyři klasické povídky, takže kdo chce mít sbírku kompletní si to koupí. Ostatním stačí si to vypujčit v knihovně.
M. R. James je jednoducho zberateľ. Zberateľ pomerne náruživý a vypočítavý. Zberateľ, ktorý zbiera všetko. Nevídané dobrodružstvá, tajomné príbehy a legendy, rozprávania o nevysvetliteľných úkazoch, predmety a aj lokality, ktoré posadol duch. Či už ide o smutné príhody a udalosti, alebo iba o rad nešťastných náhod, môžete si byť stopercentne istí tým, že na ne v zápiskoch M. R. Jamesa natrafíte a skôr či neskôr im aj uveríte. Nečudo, ide predsa o zberateľa starých spisov (a to doslovne), ktorý má rád ústnu ľudovú slovesnosť a poverčivosť ľudí. Predovšetkým takú, ktorá za chodu snová bláznivé udalosti, ku ktorým došlo napríklad vo vašom dome na druhom poschodí a v tretej izbe zľava v čase, kedy ste sa kochali výhľadom na pustý cintorín (Byl jednou jeden muž, jenž bydlel u hřbitova) a čerstvo vykopaný hrob.
Výstrahy zvědavcům vystríhajú pred tým, že ak ich raz začnete čítať, nebudete od nich vedieť odtrhnúť oči ani vtedy, keď nebudete mať práve veľa voľného času a budete sa k nim, bohužiaľ, vracať po etapách. Áno, sú faktografické. A áno, obsahujú veľké množstvo rôznych historických reálií, na ktorých je pointa príbehu, celkom obyčajného, postavená. A pretože v nich hlavnú úlohu nezohráva ani tak fantastické ozvláštnenie ako fakt samotný, môžu sa zdať niekomu málo zaujímavé až tuctové. Ak však máte radi slovné hračky, náročné hlavolamy, vôňu archaizmov, cvengot dobových slov a predovšetkým viktoriánsku ťaživú atmosféru, ktorá prebúdza k životu aj tú najmenej strašidelnú vec, Strašidelné spisy M. R. Jamesa čakajú len a len na vás.
Část díla
Bulbul a kukačka
Byl jednou jeden muž, jenž bydlel u hřbitova
1924
Čarodějnice z Fenstantonu
Děkanský dům ve Whitminsteru
Dva lékaři
Autorovy další knížky
1992 | Oči plné děsu |
2013 | Příběhy sběratele starožitností |
2014 | Výstrahy zvědavcům (25 povídek) |
1997 | Výstraha zvědavcům (14 povídek) |
Autor je skvělý vypravěč, bohužel musim doporučit jiného překladatele, ti zúčastnění na tomhle díle mi chvilkami způsobovaly silně rušivé momenty, když do povídek z Anglie minulého století vkládali (počeštěná) česká jména (názvy) (např: Janička,... strhli mi z výplaty korunu..) a nebo rovnou překladatelské chyby viz str. 75: .. když jsem se sehnul, abych ze země sebral stříbrnou minci, a odřel si kotníky o dlažbu.. (zcela zjevně si odřel klouby prstů, nebo když už kotníčky prstů, určitě ne kotníky)..
trpí tím čtivost, nejde se do toho položit tak, jako do překladu Václava Kříže v "Oči plné děsu", který jsem dočetl den předtím a tudíž tohle snáším o to hůř... :). jinak kniha krásná, ilustrace skvělé, příběhy mile strašidelné