• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Montague Rhodes James

Výstraha zvědavcům (14 povídek)

„M. R. James je kultivovaný představitel čistého literárního hororu - tedy něčeho, co dnes již téměř vymizelo. Možná je to vliv sadistických scén tzv. hororových filmů, přenášející se zpět na literaturu, nevím.... Jisté však je, že v současné době došlo k posunu tohoto žánru, kterým se v jeho původní podobě zabývali skuteční mistři spisovatelé. Ti uměli pracovat s náznakem, tajemnem, snovou atmosférou - uměli si pohrávat se čtenářem tak, jak to prostě výborný spisovatel umí. Nemuseli si vypomáhat - jako jejich slabší kolegové - berličkami morbidity, která v samotném důsledku spíš obrátí žaludek, než vyděsí. Variace na dané téma mi nevadí, pokud má zajímavou rytmiku a snad i určitou gradaci, kterou je možné vnímat spíš pocitově. Povídka 'Oh, Whistle, and I'll Come to You, My Lad', která je v češtině různě (ale dobře) překládaná, je skutečnou lahůdkou pro literárního gourmeta. Mystickou atmosféru, udržující čtenáře v napjatém očekávání, autor báječně okořenil realistickým a jemně ironizujícím vykreslením aktérů příběhu. Z nich obzvlášť vyniká klasický dickensovský plukovník, s bílým knírem a rudnoucí tváří. V druhém plánu pak surreálná, zběsile prchající postava v dunách - v nejasném obrysu a přesto tak živá, že ji mám stále před očima.....“... celý text
— G-Rea

---

Výstrahy zvědavcům (25 povídek)

„Autor je skvělý vypravěč, bohužel musim doporučit jiného překladatele, ti zúčastnění na tomhle díle mi chvilkami způsobovaly silně rušivé momenty, když do povídek z Anglie minulého století vkládali (počeštěná) česká jména (názvy) (např: Janička,... strhli mi z výplaty korunu..) a nebo rovnou překladatelské chyby viz str. 75: .. když jsem se sehnul, abych ze země sebral stříbrnou minci, a odřel si kotníky o dlažbu.. (zcela zjevně si odřel klouby prstů, nebo když už kotníčky prstů, určitě ne kotníky).. trpí tím čtivost, nejde se do toho položit tak, jako do překladu Václava Kříže v "Oči plné děsu", který jsem dočetl den předtím a tudíž tohle snáším o to hůř... :). jinak kniha krásná, ilustrace skvělé, příběhy mile strašidelné“... celý text
— Miroslav82

---

Výstraha zvědavcům (14 povídek)

„Zrovna jsem se probudil. Je sice skoro čas na večeři, ale přišel jsem z práce dřív a využil čas k neplánovanýmu vytuhnutí na gauči. Topnou sezónu jsem ještě nezahájil, tak mě probudil chlad. Teď tu chodím po kuchyni a přemýšlím. Dočetl jsem předtím tuhle brožurku natřískanou povídkami a teď si říkám, jakej ve mně zanechala dojem. Nemůžu ten dojem najít, není ani v komoře za lahví vína, ani za krabicí rejže. Možná je to tím, že většina podobnejch brožur natřískanejch povídkami moc dojmů nezanechává. Ani v hlavě, ani na jinejch oblíbenejch místech, jako je lednice, či komora. Část je ubíjející, část nudná, část dobrá a zábavná. Není to úplně rovnoměrně rozděleno na velké zábavné pizza štráfky. Všechny tyhle barevný povídkovky jsou skoro stejný, až na jednu parádičku od pani Connorový. Z kalhot to nevystřelí, ale výborně se to hodí do vlaku, tramvaje, nebo na přívoz přes Dunaj někde v Rumunsku. Než z toho vystoupíš, pár jich posvačíš a ukrátí ti to čas. Ale je to jako s bonboniérou. Nesmíš to sežrat na jeden zátah, jinak ti z toho bude těžko.“... celý text
— žlučníkář

---

---

Oči plné děsu

„Označenie tejto zbierky a autorov ako spojovací článok medzi Poeom a Lovecraftom je v skutku výstižné. Texty oboch autorov spája oná uhrančivá dobová atmosféra, no zároveň, sú to štýly dosť rozdielne. Bierce vyniká viac hravosťou, zaujímavými pointami a nápadmi, James naopak systematickým a pozvoľným budovaním atmosféry. Nemá zmysel riešiť ktoré texty sú lepšie, silné kusy nájdete u oboch. Znova platí, ak máte približnú predstavu, čo máte od týchto starých majstrov čakať, sklamaní určite nebudete. Mňa najviac dostala Bierceova poviedka Město zesnulých, ktorá svojím ostrovtipom a dynamikou úplne stiera časovú priepasť od doby, kedy vznikla.“... celý text
— smazenaryba

---

Oči plné děsu

„Jste milovníci Poea? Jo? A Lovecrafta. Též jo? No, a což takhle něco middle. Ambrose Bierce a Montague James jsou autoři takzvané doby přechodné, jelikož literární vědci jim přisuzují roli spojovacího článku mezi tvorbou ryze gotickou a pozdější weird fiction, se kterou přišel právě slavný HPL. Oči plné děsu jsou povídkovou sbírkou, ne ani tak antologií, jelikož zde kooperují pouze dva autoři, ovšem storky nám poskytne vpravdě pozoruhodné. Abyste rozuměli, vy, kdo se rozplýváte nad Darcy Coates, tak bez pana Jamese by duchařská story, Darcyin subžánr, patrně nikdy nevznikla. A ač jde o průkopníka své doby a nejednu povídku modernímu čtenáři brzdí zastaralý styl vyprávění, tak vysoká kvalita a až děsivá autenticita se nedá příběhům odepřít. Jak už to bývá, některé jsou silnější, jiné slabší, ale v součtu se drží nad průměrem. Ambrose Bierce má svá vyprávění poněkud kratšího rozsahu než jeho kolega, ale vyznačují se něčím, co na tehdejší dobu byli skutečně neobvyklé - humorem. Ano. Humor v hororovém žánru je dnes již běžnou záležitostí, nicméně tažme se, kde je jeho původ. Bierce zkrátka psal anekdoty, a už jen za své novátorství dostává body nahoru. Ovšemže, příběhy jsou popisné, opisy v nich zdlouhavé a příliš uhlazené až místy nudné, avšak milovník starších děl se poměrně rychle adaptuje. Nejde o knihu na jedno posezení, je třeba ji vychutnat. Já tak učinil a dobře jsem udělal. Celkové hodnocení 75% -hluback-“... celý text
— tetanurae