Pero je mocnější meče, aneb recenze na nejambicióznější fantasy možná nejen tohoto roku. Představuje se Sága o Lundirovi.
recenze
Sága o Lundirovi (2023)
/ Edain
Vznešeným jazykem vypravěče tradičních severských ság napsal religionista Jan Alatyr Kozák, autor dechberoucí Ságy o Hervaře a překladatel hned dvou Tolkienových děl, hrdinskou a vlastně tak trochu i rodovou ságu o Lundirovi, synu zimy, hvězdopravci a staviteli, vycházející z kultur lidu Siranie, neboli Qurandu. Jenže tentokrát jde o kompletně fantaskní dílo, ryze autorské, které vzešlo z autorova pera. Jakub Hruška se poté v roli zkušeného kartografa chopil zpracování naprosto dechberoucích map a Jiří Karban vytvořil pro změnu velice působivé iluminace doprovázející celou knihu. Mytologii na pozadí příběhu dotváří celkem čtyři nově vytvářené jazyky: uldarština, arkinština, siranijština a xaldonština.
Ságu doprovází doplňující poznámky autora, průvodce světem, rozložitelná mapa, Lundirův rodokmen a další nepostradatelné informace o Siranii a její civilizaci.
Krátké kapitoly jsou graficky přehledné a čtou se plynule. Autor se zjevně snažil o přístupnost čtenáři, ale bez viditelných kompromisů v odborném výkladu.
Ačkoliv Sága o Lundirovi působí minimalisticky, je za ní obrovský kus práce a nemalé ambice vytvořit naprosto nový funkční svět včetně jazyků a tradic. Pevně věřím, že se dočkáme i dalších příběhů.
Jediná kniha, kterou lze k Sáze o Lundirovi přirovnat, bude zřejmě Silmarillion J. R. R. Tolkiena. Jan Kozák se jím bezpochyby inspiroval. Přesto jde o dvě rozdílná díla, která sdílí hlavně podobný přístup k tvorbě. Přístup ovlivněný smyslem pro detail a logiku. Zvláště pro fanoušky Ardy (v jejím středu leží Středozem) by pak mohlo jít o nejzajímavější literární událost roku.
Sága o Lundirovi
Jan Kozák
Sága o Lundirovi, přeložená z uldarštiny a vyzdobená dobovými iluminacemi z uldarských a altamoarských rukopisů, je vzácným prvním kouskem qurandské kultury v českém překladu. Sága vypráví o životě Lundira, stavitele a hvězdopravc... více
