Pochopíš, až budeš velká

recenze

Každý se v životě potká se situací, kdy ztratí někoho blízkého. A každý se s touto ztrátou vyrovnává po svém. Někdo probrečí celé dny, někdo smutek zajídá a někdo se od něj snaží utéct. Stejně tak jako naše hrdinka Julia, která neví jak se se smrtí svého otce vyrovnat. Pomůže ji nová práce, mezi starými lidmi, kde smrt obvyklou a občas i vítanou věcí?

Nesuď knihu podle obalu. To se v tomto případě opravdu vyplatí, protože obálka se bohužel moc nepovedla. Ale to co se skrývá za ní, určitě za přečtení stojí.

Pochopíš, až budeš velká je krásná, oddechová kniha se zajímavými myšlenkami. Krásně se čte, děj nikterak neodbíhá a drží se své linie, která je zajímavá a neokoukaná. Setkáme se zde s vážnými situacemi, které by nám mohli pomoct v nadcházejícím životě i se smutnou realitou, které se nevyhneme.

Ale ani v domově pro seniory nechybí zábava a často se budete do knihy křenit jako blázni. Oni totiž i ti staroušci mají občas bláznivé nápady a nebojí se je realizovat.

Co se týče hlavní hrdinky, občas ji budete milovat, občas nesnášet. Myslím, že bych ji milovala celou dobu za její vlídnou a klidnou povahu, ale je strašný strašpytel a ze začátku dost introvert. Naštěstí je babičky a dědečkové pomůžou se sebou samou.

Shrnuto podtrženo, knihu si určitě přečtěte. Skvěle se hodí do podzimních mrazivých dnů, kdy vás uvolní, rozesměje, ale donutí i trochu popřemýšlet nad svým životem.

Dvaatřicetiletá Julia určitě nesnila o tom, že by i jen dočasně chtěla pracovat jako psycholožka v domově pro seniory; zvolila tu možnost jako útěk od ztráty v rodině a hlavně útěk od partnera, který ji zklamal. O životě mezi star... více

Komentáře (0)