Pomalá cesta do pekla - recenze

recenze

Spolubydlící (2013) / Boboking
Spolubydlící

„Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ – i takto by se dal parafrázovat námět dalšího z řady bestsellerů amerického autora Johna Lutze, ve kterém ale doslovné znění tohoto lidového rčení může mít až děsivě krvavé důsledky.
Jak ušetřit na nájemném, či vůbec mít na to bydlet, se především v USA běžně řeší spolubydlícím. Stačí vzpomenout kultovní seriály jako „Přátelé“ či „Teorie velkého třesku“. Ale s jakým člověkem budete sdílet jeden byt, to je tak trochu jako sázka do loterie. Allie Jonesová právě ze svého příjemného newyorského bytu vyhodila přítele, který se jen tak mimochodem přiznal k malému „úletu“. Jako mladá programátorka na volné noze si příliš vyskakovat nemůže, práce není moc, momentálně téměř vůbec, a tak se rozhodne najít si spolubydlící. Problém je v tom, že majitel domu nedovoluje mít spolubydlícího, a tak vše musí udělat trochu tajně, jako mnozí před ní. Přes inzerát si najde vhodnou kandidátku – Hedru Carlsonovou, nevýraznou šedivou myšku, které chápe „pravidla hry“ a nechce mít problémy. Všechno vypadá dokonale. Jen ale do doby, než si Allie všimne, že Hedra začíná kopírovat její oblečení, následně její styl a nakonec … Kam je vlastně Hedra ochotna až zajít?
Americký spisovatel John Lutz (*1939) publikuje od konce šedesátých let minulého století. Mezi velikány světových thrillerů vstoupil právě vydáním románu „Spolubydlící“, který v roce 1990 vydal pod názvem „SWF Seeks Same“, přičemž kniha je dneska spíše známá podle hollywoodské filmové verze „Single White Female“. Na rozdíl od novějších knih, jako například skvělý „Pulz“ z letošního roku, bych „Spolubydlící“ charakterizoval spíše jako psychothriller. Naivita mladé Allie, jenž se nechala ošálit vzhledem a chováním Hedry, je jen prvním krokem na cestě do pekla. Lutz dokonale vykresluje právě jednotlivé děsivější a děsivější etapy této cesty, čímž neustále graduje napětí. Jedna drobná náhoda se nabaluje na druhou a najednou hrdinka ztrácí všechno. A dá se říci, že ztráta majetku je nakonec triviální záležitostí. Nelze ale opominout ani roli dalšího hrdiny, samotného New Yorku, který „představoval kotel duší, toužících dnem i nocí po uspokojení, příčetnost a šílenství se tu často slévaly a občas to mělo krvavé důsledky.“
Knihu s naprosto úžasným a zcela nepřehlédnutelným přebalem vydalo ostravské nakl. DOMINO v překladu Romana Lipčíka.


Spolubydlící Spolubydlící John Lutz

Že někdo vypadá jako šedá myška, ještě neznamená, že nám neudělá ze života peklo. Hledání nového spolubydlícího je pokaždé krok do neznáma. Jenomže Allie Jonesová nemá jinou možnost. Vyhodila z bytu bývalého přítele Sama, proto... více


Komentáře (0)

Přidat komentář