Pomocnice

recenze

Pomocnice sice není thrillerem, u kterého si napětím okoušete nehty, ale je dost velká pravděpodobnost, že ji přečtete na jeden zátah.
Svoji roli v tom hrají krátké kapitoly i poměrně sympatická hlavní hrdinka Millie s bezvadným smyslem pro humor.
Samotná kniha se dělí do třech částí. Ta první je vyprávěná z pohledu Millie, druhá je z pohledu Niny, která Millie zaměstnala a v třetí se jejich pohledy střídají.
Hned na začátek musím říct, že Freida McFadden opravdu psát umí, takže na vás čeká jedna velká jízda. Autorka dávkuje informace postupně, s rozmyslem a vy jí tak všechno budete hltat i s navijákem.
Ačkoliv v příběhu příliš napětí nenajdete a místy je děj poměrně předvídatelný, stejně se v knize pár zvratů nachází, které vám vyrazí dech. Já se nejvíc bavila u třetí části, kde Millie ukazovala, co v ní je.
A i když vám třeba v první části bude připadat chování postav nelogické a nad něčím vám zůstane rozum stát, věřte mi, když říkám, že se vše postupně krásně propojí a jako čtenáři budete spokojeni.
Co se samotných postav týče, zaujala mě akorát Millie. Sice jsem nesouhlasila se vším, co udělala, ale fandila jsem jí až do konce. K ostatním postavám jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah, i když Nina s její dcerou měly k tomu negativnímu skvěle vykročeno.
Celkově jsem ale byla s knihou velmi spokojená, protože už dlouho se mi nepodařilo sáhnout po tak čtivé knize, kde mizí stránky jedna radost.

Takže pokud máte rádi psychothrillery, které sice zrovna nejsou nacpané napětím, ale mají příjemný spád a v některých částech se i pobavíte, tak Pomocnice je tou správnou volbou.

Práce u Winchesterových je moje poslední šance začít s čistým štítem. Jenže se ukáže, že jejich tajemství jsou mnohem nebezpečnější než ta moje. Každý den uklízím jejich krásný dům, vyzvedávám jejich dceru ze školy a vařím pro cel... více

Komentáře (0)