Poslední

recenze

Poslední (2017) / MartinaF

Když jsem si pořizovala knihu Poslední, zaujala mě anotace. A tentokrát mě anotace nezklamala. Dostala jsem to, co obsah sliboval a já jsem ráda, že jsem si vybrala dobře. Na knihu je řada negativních komentářů, mně se však kniha líbila a mám na ni pozitivní názor.

Knih o reality show je nejspíš hodně, přesto jsem četla pouze Hunger Games, které se tomuto žánru lehce přibližuje.

Hlavní hrdinkou je Zoo. Mladá žena, která svoji přezdívku získala díky tomu, že má ráda zvířata. Spolu s dalšími jedenácti lidmi se přihlásila do soutěže, která měla prokázat jejich odvahu. Odměnou za vítězství je několik milionů dolarů. Soutěžící mají různé povahy, jsou různých osobností, někdo je na přežití předurčen svými schopnostmi, někdo je naprosto nepraktický. Zoo patří k favoritkám soutěže. V rámci hry mají splnit samostatnou výzvu, ze které vzejde vítěz. Ve hře je všechno tak reálné - krvácející či mrtvé figuríny, které vypadají jako skutečné, nepohodlí. Zoo cestou za cílem potkává spoustu figurín a také má hlad a žízeň. Zoo byla v pokušení několikrát hru vzdát kouzelnou větou, ale nikdy ji neřekla, protože si stále myslela, že je vše součástí hry. Bohužel to tak není. Zatímco byla hra v plném proudu, ve skutečném světě se něco přihodilo...

Kniha byla rozdělená do dvou rovin, které se střídaly. Ta první část se odehrává v době, kdy je všechno v pořádku. Prostřednictvím kamer a komentářů se čtenář podívá do reality show, jak probíhá natáčení, rozhovory se soutěžícími, poznámky, co bude později vyškrtnuto a co ponecháno. Díky tomuto úhlu pohledu má čtenář dojem, jako kdyby byl součástí toho všeho.

Druhá část je zaměřená pouze na Zoo a její samostatnou výzvu. Zoo má dostatek času na to, aby přemýšlela o svém životě, o svém manželství a proč vlastně do soutěže šla. Díky, nebo spíše kvůli, psychické zátěži jí všechno, co vidí, připadá jako součást hry, nepřijde jí divné, že figuríny zapáchají a jsou v rozkladu. Možná to bylo i tím, že soutěž byla označována jako velkorozpočtová a tvůrcům nejspíš nedělalo problém vynaložit spoustu peněz na vytvoření reálného prostředí.

Někteří čtenáři se v komentářích, které jsem četla, divili, jak je možné, že Zoo nepoznala, že hra skončila? Myslím si, že to bylo kvůli adrenalinu, napětí a stresu. Ano, určitě v ní postupem času musel hlodat příslovečný červ, ale díky tomu, co prožila v počátečních úkolech, byla k tomuto slepá.

Překvapení v knize je několik, ty vám samozřejmě neprozradím, protože si myslím, že se k nim čtenář musí dopracovat sám.

Jak už jsem se na začátku knihy zmiňovala, velice se mi líbila. Knihu jsem četla v období, kdy jsem byla několik dnů doma, tak jsem na knihu měla dostatek času a v podstatě jsem ji četla v kuse. Byla napínavá, psychologická a jak jinak než postapokalyptická, ale to, že je příběh postapo, se tak nějak čtenář dozvídá mimochodem, jen náznaky.

Knihu můžu doporučit, není samozřejmě pro slabší jedince, ale fanoušci psychologického postapokalyptického žánru by mohli být nadšeni. Stejně jako já, která podobné knihy vůbec ale vůbec nevyhledává.

Chtěla zažít dobrodružství. Nikdy by ji nenapadlo, jak daleko všechno zajde… Začalo to jako televizní reality show, nazvaná příznačně Ve tmě. Dvanáct účastníků vysadili v hlubokých lesích a vystavili podmínkám, které měly prověřit... více

Komentáře (0)