Postav se budoucnosti

recenze

Tichá srdce (2019) / a.k

Farida Basra pochází ze vzdělané profesorské rodiny z Pákistánu. Teď ji čeká nový život v domluveném manželství. Doslova za pár kousků zlata a zlevněný oblek ji otec prodal a dojednal zásnuby s negramotným synem obchodníka z Afghánistánu. Její vzdělání a studia v Británii nejsou pro manželství žádnou výhodou. Naopak. Jako manželka nevzdělance může zapomenout na knihy, nebude smět pracovat, bude se muset nechat ovládat paštunským primitivem, který ji odveze do válkou poznamenaného Afghánistánu, do oblasti, která se daleko upjatěji drží tradic.

A zatímco Farida prožívá děs při prvním navlékání burky, na druhé straně světa, ve Filadelfii, sledujeme příběh Liv Stoellnerové. Liv pracuje v univerzitní knihovně a žije v už téměř dvacetiletém manželství s Martinem. Martin je zdejší profesor se specializací na historii a politiku střední Asie. Pracuje na doktorátu a potýká se s problémy při získávání grantu. Martina všichni vnímají jako odborníka na Afghánistán, i když on tam nikdy osobně nebyl.

Životy našich hrdinů se změní po útoku na Světové obchodní centrum 11. září a pádu dvojčat. Martin jako první vysloví hypotézu o spojení Afghánistánu s útokem. On první zkázu označil džihád. Přijímá nabídku a i s manželkou Liv odjíždí do Kábulu, kde mají oba pracovat pro malou začínající humanitární organizaci „Postav se budoucnosti“, která se má zaměřit na postavení zdejších žen ve společnosti.

Anotace slibuje příběh o přátelství dvou žen z rozdílných kulturních poměrů a vyústění jejich přátelství do strhujícího rozuzlení. Ano, závěr toto naplní. Daleko více ale tato kniha prostřednictvím příběhu poukazuje na poměry ve válečném Afghánistánu. Ukazuje život lidí, kteří přežili válku s Rusy, problematické období občanských nepokojů a nyní čelí nechtěnému příchodu Američanů. Sama autorka má za sebou třicetiletou novinářskou kariéru, při které měla možnost navštívit i konfliktní zóny. Na příběhu je to znát. Její popisy místních reálií ve čtenáři přímo vzbuzují obrázek nehostinné a pusté krajiny, rozbombardovaného města, chudoby a vykreslení beznadějných životů místních obyvatel. Ukazuje prostředí, kde vládnou bandité, toulají se zbytky tálibánských bojovníků a běžně můžete narazit na americké vojáky s prstem na spoušti.

Cesty obou žen, Faridy a Liv, se spojí až k závěru. Farida dostane příležitost pro Liv tlumočit a ta je zcela pohlcena rozhovory s místními ženami. Velmi citlivě vnímá jejich roli ve společnosti i nadvládu mužů. Možná vás stejně jako mě zaskočí, že ne vždy je vnímán zdejší tvrdý a charakteristický postoj mužů k ženám z negativního úhlu.

V knize se střídají dějové linky osudů obou žen ve stejném čase, dokud se v závěru nespojí svým působením v charitativní organizaci. Abychom mohli lépe vnímat napjatou atmosféru samého Afghánistánu, je tu ještě jeden úhel pohledu a to prostřednictvím Faridina manžela Gula a odkrýváním aktivit jeho otce.

Příběhy obou žen jsou nevšední, zajímavé a vzbuzují čtenářovu sounáležitost a sympatie. Z počátku je daleko silnější dějová linka Faridy, Liv si mě získala teprve svým působením v Kábulu. Co by se dalo knize vytknout je v některých místech částečné odosobnění. Jakmile se ale autorka vrací k životům postav, rychle se tento aspekt ztrácí.

Kniha je moc pěkně napsaná, čtivá a postavy jsou nade vše uvěřitelné. Román ocení čtenáři, které zajímá tematika odlišnosti kultur, vnímání a postavení žen v Afghánistánu, ale také aktuální místní poměry válkou poznamenané země. Jako bonus potom dostanete dramatický závěr, který je právě důsledkem střetu dvou zcela odlišných světů.

V roce 2001 se Kábul vzpamatovává po letech útlaku Tálibánu a stává se městem možností. Uprostřed tohoto chaosu se setkávají americká humanitární pracovnice Liv a její pákistánská tlumočnice Farida, která si zvyká na život ve sjed... více

Komentáře (0)