Přeceněné ezo

recenze

Román Alchymista brazilského spisovatele Paula Coelhoa, inspirovaný pohádkami Tisíce a jedné noci, vypráví o španělském pastýři ovcí. Pastýř Santiago jednou na svých cestách andaluskými pláněmi potká starce, který mu poradí, ať pozoruje znamení a nechá se vést svým osobním příběhem. Chlapec uposlechne starce a vydá se na cestu k vytouženým pyramidám, kde je podle jeho snu ukrytý poklad. Atmosférou tato kniha připomíná mýty. Tuto cestu kříží mnoho lidí a mnoho událostí, ale nakonec Santiago přeci jen dosáhne svého cíle…, jakkoli je jiný.
Příběh a hlavní zápletka jsou vcelku jednoduché – typické putování hlavního hrdiny za štěstím. Hlavním posláním knihy je poučit čtenáře o znameních Osudu, jichž si musíme na symbolické Cestě života všímat a následovat je. „Jsou to síly, které se zdají být zlé, ale v podstatě tě učí, jak uskutečnit svůj Osobní příběh. Připravují tvého ducha a tvou vůli, protože na této planetě platí jedna veliká pravda: ať jsi kdokoli a děláš cokoli, když něco opravdu chceš, je to proto, že se toto přání zrodilo v duši Vesmíru.“
Celá kniha je také založena na podobenství a na pohádkovosti - je opředena citáty jako: „Odkud jste pane,“ zeptal se. Odevšad.“
Stařec je ve skutečnosti moudrý král, který vede svůj lid k poznávání sebe samých a víře v osud. Z příběhu mi vyplynulo, že se dokonce umí převtělovat v jiné lidi, ale nebylo to přímo řečeno. Typické je pro něj poučování ostatních, a i když se převleče za ubožáka, královská nadřazenost a povrchnost. Někdy mi přišel s těmi svými moudry až otravný a nechápu, že to pastýři nevadilo. Také bych řekla, že si o sobě myslí více, než jaká je jeho opravdová hodnota, i když je starý. Staří lidé přece nemusejí být vždy moudří. Avšak musí se mu připsat k dobru, že má obvykle pravdu. Evidentně si hodně věří a má v oblibě ezoteriku a psychologii. Často mluví v obrazech, jejichž význam si musí čtenář spolu se Santiagem domyslet, a někdy servíruje člověku dost trpké pravdy. Tím se dostávám k dalšímu nevysvětlenému a nepochopitelnému momentu knihy: že král nikdy Chlapce před jejich prvním setkáním neviděl. Přesto však o něm věděl tolik, jako by ho mohl znát od narození, což není v tomto kontextu možné. Zkrátka si myslím, že je jasnovidec, i když se to v příběhu nepíše. Zároveň se domnívám, že ve skutečnosti se objevil v příběhu vícekrát, a to pokaždé v jiném těle. Tři postavy mi totiž připadaly až podezřele podobné, a to alchymista, král a sklenář.
Jazyk je z literárního hlediska dost jednoduchý a plný ponaučení a přirovnání, takový spirituální. Metafory se v textu nevyskytují, vyprávění se místy podobá biblickým příběhům a má i ráz báje. „Když člověk opravdu něco chce, celý Vesmír se spojí, aby tento sen dokázal uskutečnit.“ Podle mého názoru se toto vyprávění stalo slavným, protože je napsané svým vlastním originálním stylem, který v každé knize nenajdete. Je také hodně poučné, duchovní a ezoterické, i když zrovna tyto rysy bych pro literární klasiku nepovažovala za dobré, ale proti gustu… Kdybych měla posuzovat, jaké knižní dílo se proslaví, toto bych rozhodně netipovala. Myslím, že tento příběh měl za účel ovlivnit především čtenáře, a případně je dovést ke změně životního stylu, možná i ovlivnit jejich víru. V Brazílii, odkud Coelho pochází, je Alchymista nejprodávanější knihou vůbec.
Nechci popudit prakticky celou Brazílii, ale jiné označení než sbírka spirituálně psychologických výroků mě bohužel nenapadá. Z tohoto asi plyne, že mě tato kniha moc nenadchla. Samozřejmě mě zaujala svou jednoduchostí a starým světem, o němž jsem se dozvěděla mnoho nového a celkově mě inspiroval. Avšak iritovalo mě neustálé poučování od nejrůznějších postav knihy, kterých se mladý Santiago nezbavil za celý příběh. Nebylo ani možné si naplno užít cestu pastýře, neboť ji tyto „poznatky“ přerušovaly. Líbilo se mi prosté putování Santiaga a také, že je to vyprávění o obyčejném člověku, který není nijak zajímavý ani ničím zvláštní.
Po přečtení románu jsem zjistila, že zřejmě nebudu patřit do fanklubu duchovní literatury, a že celkově to není můj žánr četby. Knihu bych určitě doporučila lidem, kteří hledají sami sebe a také psychologům jako pomůcku k práci. Mohou tuto knihu doporučovat svým bezradným klientům. Možná by mohla zaujmout i řadu věřících, ale zároveň některé strany popudit, protože se v knize střetávají různá náboženství.
Rosaria, 13 let

Vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za o... více

Komentáře (0)