Přečteno: Josefíně všichni lžou

recenze

Josefíně všichni lžou (2023) / knihomolka239

Příběh se točí kolem jedenáctileté Josefíny (jediného dítěte v rodině) a jejího okolí. Vystupuje zde postava babičky trpící Alzheimerem, která si Josefínu občas plete s Emílií, matkou Josefíny. Emílie chodí do práce, která ji nebaví a její manželství je na pokraji rozpadnutí. Josefíny táta málem zemřel. A poté se rozhodl, že bude po zbytek života ke všem okolo sebe upřímný.

Jak vidíte, v knize vystupuje mnoho postav, které se mi, bohužel, poměrně pletly. Myslím si, že na tuhle knihu je potřeba si vyhradit klid a plně se soustředit, aby se vám nedělo to samé. Já ji četla v metru a možná právě nedostatek koncentrace způsobil, že jsem místy přemýšlela kdo je vlastně kdo a která z postav ke mně promlouvá.

Autorka popisuje jakousi sondu do lidských duší. Postavy zažívají podobné či stejné situace, ale každá ji vzhledem k věku, životním zkušenostem a vlastním problémům vnímá úplně jinak. Co někoho trápí, jinému připadá jako banalita. V tom všem figuruje i dětský fokalizátor Josefína, která knize dodává dětský pohled na svět, který je v těchto situacích rozhodně zajímavý.

Sledujeme vlastně běžný život s vcelku běžnými problémy a možná i proto je snadné v autorčiných postavách spatřovat reálné postavy ze čtenářova okolí. Upřímně mi ale trochu chybělo cokoliv, díky čemu bych si řekla, že tahle kniha je fakt skvělá. Jakési nakopnutí, překvapivý závěr, gradace...

Také jsem předpokládala, že kniha bude hlavně o Josefíně, i když tomu tak vlastně vůbec není. Josefína je sice hlavní postavou, stejně tak ale její matka, babička a další postavy.

I když je kniha rozhodně zajímavá, autorce se povedlo dobře vykreslit postavy a jejich mysl a cením sondu do obyčejných několika dnů v poměrně obyčejné rodině, nejsem si jistá, jestli v něčem vyloženě vyniká mezi ostatními knihami českých autorek. Věřím ale, že své čtenáře si našla (a najde i další) a pokud se vám naskytne možnost si knihu také přečíst, pokud nebudete mít velká očekávání, nešlápnete vedla.

Za poskytnutí knížky k recenzi děkuji Albatros Média!

Kdyby byla Josefína omáčka, byla by rozhodně koprovka. Ne každý ji má rád, ale kdo ji rád má, má ji většinou rád hodně. Babička jí umírá na Alzheimera, táta nedávno málem umřel na mrtvici a máma říká, že umřelo něco v ní. Všichni ... více

Komentáře (0)