Překrásná Helen noc co noc sestupuje do podsvětí

recenze

Beze snů (2014) 3 z 5 / Maragad
Beze snů

Helen už se dokázala vypořádat s tím, že patří mezi Následníky, což jsou potomci řeckých bohů, kteří jsou prokleti již od doby Trojské války. Následníci jsou tvořeni čtyřmi rody a jejich prokletím je touha zabít všechny mimo svůj rod. Znamením prokletí jsou Furie, ty dohlíží na to, aby byla vykonána krevní msta, a tak se ukážou pokaždé, když se dva Následníci potkají.

Nyní se Helen snaží Furie najít a zničit je. Jako poutnice podsvětím má tu moc. Jenže pořád jí je v patách Stovka, Následníci z Thébského rodu, a nikdo netuší, co chtějí s Helen udělat. Navíc jí cesty do podsvětí vyčerpávají čím dál víc, až jí jde opravdu o život a Lucas jí také nepomáhá. Změnil se, je agresivní a jako by do něj vstoupila temnota. Ale přeci jen se na Helen usměje štěstí, v podsvětí narazí na neznámého ochránce, který se jí snaží pomoct. Dokáže Helen spolu s Orionem přemoci dávné prokletí? A jak se Helen vypořádá se svými city, které jsou teď rozpolcené a zmatené?

Pozoroval ji, jak sebou trhne při sebemenším zvuku nebo se celá napne a vykulí oči, a to v něm pokaždé vyvolalo pocit paniky. Lucas cítil fyzickou potřebu ji chránit. Jako by celé jeho tělo toužilo vrhnout se mezi ni a nebezpečí. Jenže v tomhle jí nemohl pomoci. Pokud neumře, do podsvětí se nedostane. Str. 20

Josephine Angelini se narodila v Massachusetts jako nejmladší z osmi dětí. Dcera farmáře vystudovala New York University's Tisch School of the Arts , obor klasické divadlo. A nyní žije v Los Angeles se svým manželem. Její předchozí díl ze série Proroctví mezi českými i slovenskými čtenáři vyvolal spoustu pří, jelikož ne každému tato božská série sedne.

Druhý díl ze série, kniha Beze snů, začíná pomalým tempem. Josephine Angelini čtenářům připomíná veškeré pojmy a sem tam i nějakou důležitou událost. Rozhodně je citelně znát, že ubylo jiskření mezi Lucasem a Helen, což se samozřejmě dá pochopit, ale přeci jen to bylo velké oživení předchozího dílu. Naštěstí než knihu stihnete odložit, objeví se nová postava, jež dokáže nějaké silnější emoce v příběhu opět rozdmýchat.

Postavy jsou spíše ploché a blíže jsou čtenáři popsány jen nejhlavnější postavy. Bohužel ani v tomto dílu se autorka nevyvarovala až přehnaně naivního chování hlavních postav a navíc ještě přidala i zbytečně přehnané reakce nejbližších přátel ale i rodiny. Incest je samozřejmě něco špatného, ale místo vrhání odsuzujících pohledů, se mohlo Helenino i Lucasovo okolí jim spíše pokusit pomoct, než na ně pořád útočit.

Ovšem jak se kniha přehoupne do druhé poloviny, začne děj nabírat spád. Hlavní hrdinové se do příběhu zamotají a začnou konečně něco dělat, přičemž jim na záda dýchá jejich nepřítel, který je tentokrát i přímo božského původu. Právě v této době si čtenář připomene, čím se mu tolik líbil první díl. Ale ani tak to opět není kniha pro každého.

Josephine Angelini si znovu nechala otevřený konec pro další díl. Já jen doufám, že tentokrát se vyhne zbytečně pomalému začátku a v dalším díle čtenáře hned vrhne do nějaké pořádné akce nebo do další honby za vyřešením záhady, protože to jí jde nejlépe a je škoda, aby někdo odložil knihu po pár stranách, když na něj po pomalém rozjezdu čeká ještě tolik napětí a nových záhad.


Beze snů Beze snů Josephine Angelini

Středoškolačka Helen z ostrova Nantucket je polobohyní. Patří totiž k rase Následníků, k potomkům řeckých bohů, kteří mají mnohá nadpřirozená nadání, ale jejich životy poutají prastaré zákony a kletby. Jedním z největších prokletí... více


Komentáře (0)

Přidat komentář