Přežili apokalypsu v bezpečí supermarketu

recenze

Hlavní hrdina, šestnáctiletý Dean, zůstal v obchodě společně se svým bratrem Alexem, vysněnou dívkou Astrid, frajírky Jakem a Braydenem, které nemá rád a oni jeho, a asi s šesti malými dětmi. Když odchází řidička autobusu, která je dostala dovnitř do bezpečí supermarketu, a děti zůstávají samy a musí čelit apokalypse sami, vzniká skvělá zápletka, která odhaluje charaktery všech lidí uvězněných uvnitř a nutí čtenáře přemýšlet nad tím, jak by se zachoval on sám a jak by s tím poradil.

Když jsem začala číst, ani jsem nevěděla, co od knihy čekat. Trochu jsem se bála, že to bude dětinské a nebude mě to bavit, nebo že to bude zvláštní, když je hlavní hrdina kluk a autorka žena. Ale když jsem se začetla, nemohla jsem se odtrhnout. Styl psaní je příjemný, opravdu hodně čtivý. Kniha rychle plyne a je v ní správná dávka napětí a akce, která nutí čtenáře obracet stránku za stránkou.

Námět je zajímavý a řekla bych, že i docela originální. Jediné co se mi trochu nezdálo bylo, že skupina měla k dispozici opravdu všechno - že v supermarketu měli množství nafukovacích matrací, spacáku, sirénu, dokonce i plynové masky a celou lékárnu. Kdyby to bylo nějaké obchodní centrum plné různých obchodů, nedivila bych se, ale tohle byl podle všeho jen supermarket. Jako další mne také trochu vadilo, že nebyl moc popsaný svět, ve kterém hrdinové žili před apokalypsou. Jen že byl rok 2024 a že všichni používali tablety. Autorka dokonce ani nevysvětlila, proč se to jmenuje zrovna Monument 14, tedy až na to, že Monument se jmenovalo město, ve kterém se děj odehrával. To byly takové menší nesrovnalosti, kterých jsem si všimla.

Monument 14 je rozhodně kniha, která stojí za pozornost. Děj není příliš klišoidní a milostná zápletka zde nemá skoro žádný prostor, a hlavně je jednostranná, což bylo neuvěřitelně osvěžující. Postavy jsou poměrně reálné, každá má nějaké neduhy a přišlo mi, že se chovali přiměřeně na svou situaci. Také nápad s uvíznutím v supermarketu mi přišel skvělý a pro hrdiny velice výhodný, stejně jako pro autorku, protože se z něj dalo hodně čerpat a toho Emmy Laybourne opravdu využila. Stejně tak mne nadchly chemikálie, které působily na lidi podle typu krevních skupin.

Jsem velice zvědavá na druhý díl, protože kniha má poměrně otevřený konec a čtenář tak zůstává napjatý, co se bude dít dál a jak se to celé vyřeší. No zkrátka se jedná o povedené dílo, které by nemělo ujít všem nadšencům do apokalyps a dystopií, protože má dokonce i poměrně reálnou zápletku.

Tvá matka na tebe křičí, že nestihneš autobus. Vidí, jak se blíží ulicí. Nezastavíš se a neobejmeš ji, neřekneš jí, že ji máš rád. Nepoděkuješ jí, že je hodná, laskavá a trpělivá máma. Jistě že ne – jen seběhneš schody a utíkáš na... více

Komentáře (0)