Příběh Čecha, který skončil v izraelské armádě

recenze

Sloužil jsem v Gaze (2024) / LukBook

Sloužil jsem v Gaze je příběh muže, který byl zástupcem šéfredaktora Lidových novin, vlastní reklamní agenturu a je vztahový kouč. Ve své knize se ovšem David Shorf rozhodl zaměřit na část svého života, kterou strávil v izraelské armádě.

Začátek vyprávění se datuje ještě do komunismu, většina ovšem zasahuje na jeho přelom či do následujících let. Máte v něm možnost poznat mladého člověka židovské národnosti, který se rozhodne odejít z Ostravy do Izraele. A jeho nejsilnější zážitky z tohoto místa pocházejí z doby, kdy byl nucen absolvovat povinnou vojenskou docházku ve slavné izraelské armádě. I když se jí snažil i trochu vyhnout.

Prostřednictvím knihy se autor snaží přiblížit čtenářům tamní atmosféru a specifika daného prostředí. Nemusí to být vždy úplně jednoduché. Je potřeba si uvědomit, že je to prostě jiný svět. Většina z nás si ho nedokáže plnohodnotně představit. Tím spíše, když se ocitnete v místech, kde vám reálně hrozí nebezpečí ohrožující život.

Přestože tak David Shorf vypráví vlastně hodně vážný příběh, občas v něm sklouzává k humoru nebo určitému zlehčování situace. Pro samotné dílo je to určitě dobře, čtenářům se potom daleko lépe čte. Nejzábavnější byly historky, jak se snažil samotné vojně vyhnout.

Poodhaluje i tamní soužití mezi Araby a Židy, které vás rovněž v některých věcech překvapí. Opět se ocitáme ve zcela odlišných kulturách, takže nad mnohými věcmi zůstane českému jedinci rozum stát. Nebo se alespoň bude hodně podivovat.

Dozvíte se něco o zbraních a jejich používání. Celkově o postupu přijetí do armády, zácviku i následnému nasazení. Zajímavé může pro někoho být srovnání s českou vojnou z dané doby. Najde si odlišnosti či společné věci.

Nejatraktivnější jsou samozřejmě momenty, kdy se ocitl na hraně nebezpečí. Dočkáte se dramatických chvil. U jednoho jedince dojde i na pomatení mysli, které je vzhledem k obrovskému stresu vlastně docela pochopitelné. Člověk musí být psychicky hodně silný, aby se dokázal s některými věcmi vyrovnat.

Nechybí tu i fotografie, které dodají autorovi i dalším lidem z příběhu pravou tvář. Za ně jsem určitě obzvlášť vděčný. Vždycky mám rád, když jsou podobné skutečné věci doplněné o reálné ukázky. Dodávají všemu větší realističnost a autenticitu.

V druhé části je ještě kniha doplněná o rozhovor s Petrosem Michopulosem z podcastu Kecy a politika. Bohužel se musím přidat k dalším kritikům, vlastně mě ten rozhovor moc nebavil. Nepřišel mi ani nějak poutavý, poměrně špatně se mi četl. Oproti předchozí části je to něco zcela jiného. Chápu to jako určité doplnění, protože by jinak byla kniha poměrně krátká.

Sloužil jsem v Gaze je ovšem přesto zajímavé čtení. Zejména v současné době hodně aktuální, což byl ostatně zřejmě i záměr. Proti tomu nic nemám, naopak dovedu ocenit, když jsou knihy vydány v tu pravou dobu.

Historky z izraelské armády. Neuvěřitelné zážitky ze služby v Izraelských obranných silách. O situaci v pásmu Gazy vám (často nevyžádaně) dovedou vyprávět zástupy lidí. Může ale někdo z nich říct, že tam byl? David Shorf ano. ... více

Komentáře (0)