Adrian Wall se po třinácti letech dostává z vězení za vraždu mladé ženy. Manželky. Matky. Všechny důkazy id začátku jasně hovořily o jeho vinně a ani jeho nejbližší kolegové nezpochybňovali váhu důkazních materiálů. Jediný kdo v něho věřil, byla tehdy teprve dvacetiletá policejní bažantice Elizabeth. Liz seděla na každém jeho přelíčení a pouhým pohledem se snažila zlomenému Adrianovi dodat odvahu bojovat. Teď po třinácti letech Adrian pouští zcela devastován svoji kryptu, která pro něho byla noční můrou. Těší se čerstvý vzduch, svoji manželku a svobodu. Netuší, že svoboda, kterou postrádal, mu nebude moc dlouho dopřána.
Elizabeth čekala na tu chvíli, kdy se Adrian dostane z vězení. Nedokázala to nikomu vysvětlit, tu posedlost, která s jeho jménem byla čím dál více silnější. Zachránil ji a ona ho milovala. Milovala, přestože mezi nimi nikdy nebyla žádná láska, žádný vztah, žádné jiskření. Teď se ale musí soustředit na své případy. Doposavad si myslela, že aktuální případ únosu mladičké Channing, je to nejhorší co ji mohlo potkat. Dívka byla unesena násilníky, kteří ji dovlekli do sklepa, hodili na starou, plesnivou matraci a dva dny ji tvrdě mučili a znásilňovali. Až do té doby, než ji objevila Liz. Nedbala na protokoly a snažila se zachránit ale nějakou část duše, mladé dívky. Protože věděla, že už nikdy nebude nic jako dřív.
To nejhorší mělo ale přijít. V den Adrianova propuštění nachází policisté další mrtvé tělo v kostele. V tom stejném kostele, který si vybral Adrian ke své první vraždě. Dle všeho zavraždil další mladou ženu. Byla nahá na oltáři, krk měla doslova na maděru a barevné světlo si s tímto výjevem doslova hrálo na malíře. Liz se nedívala nalevo napravo a bránila Adriana vlastní tělem. Nemohla tomu věřit. Stále doufala v jeho nevinnu, ale tohle je až velká náhoda. Co když s všechno namlouvá a je opravdu násilník. Proč mu vůbec věří? A proč si vybírá starý kostel, který patří jejímu otci a od první vraždy je nepoužívaný. Elizabeth stojí před těžkým rozhodnutím. Je Adrian vrahem po celu dobu, nebo existuje oltářový vrah?
HODNOCENÍ
Stalo se Vám někdy, že jste byli celí napnutí, co se v knize právě děje a po jejím dočtení jste několik hodin v tichosti, protože vstřebáváte tu sílu knihy? Pokud ne a chcete tento těžce popsatelný pocit zažít, šáhněte po knize Tíha nenávisti. John Hart se pro mě od tohoto dne stávám jedním z nejlepších autorů detektivek, který dokázal tento žánr posunout zase o level výše.
Kniha se pomalu rozvíjí jako nenápadná pavučina kolem Vás, která má za úkol jediné. Chytit a nepustit. John Hart si nenápadným způsobem hraje se slovíčky tak, že samotné čtenáře si pozvolna připravuje na to, co je v knize nejdůležitější. Životní příběh Liz a Adriana. Dvou naprosto odlišných lidí. Z každé stránky se vám dostává skvěle vyrovnané a barvitě popsané prostředí, jenž má za úkol pouze dokreslit situaci před hlavním chodem. Děj se tedy rozvíjí pozvolným tempem a vy si chvilku říkáte, co má tento příběh dělat s propuštěním Adriana Walla. Nemusím vám ani popisovat své obavy. Doufala jsem, že tato kniha není jen další z překomplikovaných životních linek bez špetky smysluplnosti a především bez řádného vysvětlení každé z nich.
Mé nejhorší tužby nebyly naplněny. Ba právě naopak! Postupně do sebe začalo vše zapadat a moje čtenářská dušička se dostala do knižního orgasmu. John Hart v samotném finále dokázala rozplést celý příběh bez zamotání. Svým vyprávěním mi odpověděl na každou otázku a nic nenechal bez povšimnutí. I ta nejmenší obava byla rozmetána na milion malých kousíčků. Doposavad jsem nečetla lepší ryze detektivní příběh. Johna jsem si zamilovala a byla to láska na první pohled. Ještě teď, když píši recenzi, jsou moje pocity z knihy tak čerstvé a tak hluboké.
Samotná Elizabeth bude pro Vás hrdinka číslo jedna a vy prožíváte každou zášť vůči ní s naprostým zhnusením. Jednotlivé postavy si postupně buď zamilujete případně je budete bytostně nenávidět, ale nic mezi tím. O každým budete vědět vše, ale co je podstatné, jen to nejdůležitější a žádné zbytečnosti. Možná vás napadne otázka, jestli jsem vyřešila záhadu celého příběhu a přišla na jeho rozuzlení. Ano přišla. A víte kdy? Když jsem si ji přečetla. A zde jsem měla pusu otevřenou několik neuvěřitelně dlouhých sekund.
Co se také musí Johnu Hartovi nechat je celková připravenost. Během psaní měl po svém boku dlouholetého kamaráda a právnické eso, díky němuž celý příběh je prošpikován skutečnými americkými zákony a povinnostmi občana. Tento fakt dodává celému příběhu mnohem více autentičnosti a nepomyslíte na fakt, že je to pouze výplod amerického spisovatele. Perfektní autorův počin.
Jak na to koukám, doslova jsem se rozjela ve psaní a stále se mi to zdá málo. Mluvila bych o ni pořád. Všude ji doporučuji a tím ji doporučuji i Vám! Pokud opravdu hledáte propracovaný detektivní příběh s prvky thrilleru, po kterém zůstanete jako opaření, je to kniha právě pro vás.
Na závěr ještě jedna malá úvaha nad překlady názvů knih. Tíha nenávisti mi k této knize ne že by úplně neseděla, ale hodilo by se k ní něco mnohem vznešenějšího. V originále zní kniha Redemption Road, což v mírném překladu je něco jako cesta spasení, cesta k nápravě. Za mě tedy mnohem lepší.
Děkuji eradingu.cz za poskytnutí nejen recenzní knihy, ale především za vzrušující zážitek z její četby.
Tíha nenávisti John Hart
Na okraji nejmenovaného města v Severní Karolíně stojí věznice, v níž si odpykává trest za vraždu bývalý vynikající policista Adrian Wall. Po třinácti letech je podmínečně propuštěn v příšerném tělesném stavu, který svědčí o tom, ... více