Příběhy z písecké četnické stanice

Nakladatelství MOBA a jeho edici Původní česká detektivka není nutné dlouze představovat. Notoricky známé zelené knížečky s fotografií na přebalu jsou pro mnohé čtenáře srdcovou záležitostí. Donedávna jsem byla přesvědčená, že se jedná o literaturu vhodnou spíše pro starší ročníky. Jsem moc ráda, že mi náhoda přihrála do rukou jednu z desítek těchto krasavic a přiměla mě odhodit předsudky.

Ladislav Beran není ve spisovatelské branži žádným nováčkem. Jeho texty jsou v podstatě milým čtením i když popisují vraždy, zlodějny a počínání různých kriminálních živlů. 92. policejní revír operuje v Písku a okolí. Z textu je zjevné, že autor tuto oblast dobře zná a má k ní blízký vztah.

Kniha 92. policejní revír zasahuje obsahuje 20 kriminálních případů. Štábní kapitán Votruba, šéf písecké pátračky společně se štábním strážmistrem Hřebejkem znají místní galerku jako své boty a jen tak někdo si na ně nepřijde.

Třicátá léta minulého století byla dobou bouřlivou pro celou republiku ale přeci jen revíry v blízkosti hranic měli práce o trošku víc. Pan Beran má bohaté zkušenosti z kriminální služby a jeho povídky vychází ze skutečných kriminálních případů z písecké oblasti. Zřejmě právě proto jsou tak věrohodné.

Autor hojně používá jmen, přezdívek, místních názvů restaurací a jiných zařízení a díky tomu všemu dokáže čtenáře snadno vtáhnout do děje.

Prostřednictvím textů se čtenář snadno přenese do zmíněných let, nahlédne do pracovních postupů tehdejší policie i do činnosti píseckého podsvětí. Jednotlivé případy jsou plné přímé řeči a informací o postavách.

„Rudolf Pošvic nebyl pro četníky z pátračky žádnou velkou neznámou. Místní četnická stanice ho vedla jako pašeráka cukerínu, a ve dvou případech dokonce při zadržení měl u sebe zbraň, takže měl v kartotéce zločinců napsáno: Nebezpečný pachatel! Párkrát už taky seděl v base, zejména za rvačky, a cítil se víc k Němcům než k Čechům, přestože rodiče byli oba české národnosti.“

Kapitoly mají podobnou strukturu, která nás na úvod vtáhne do děje a času, nastíní nám zločin a možné pachatele a pak společně s vyšetřovateli pátráme po viníkovi, abychom se na konci přesvědčili, zda byl náš tip správný či ne.

Místní a dobová mluva vám občas vykouzlí úsměv na tváři ovšem nic neubere na závažnosti některých zločinů.

„Pane štábní, musíte zavřít poštmistra Cibulku, přišla jsem na něho oznámit cizoložství. Přived tady moji Jiřku na mlíko a nechce se k tomu vůbec znát. Holka je ve čtvrtým měsíci a to já jen tak nenechám,“ spustila Fanča Vostřáková a nebyla málem k zastavení. Samozřejmě nic podstatného nevynechala a , takže přiznala i to, že s Cibulkou občas taky něco měla.“

Edici původní česká detektivka by neměl minout žádný fanda krimi ani čtenář zajímající se o současnou českou literaturu.

V nových případech významného píseckého autora a emeritního komisaře kriminální služby se čtenáři opět setkají s píseckou galerkou, v níž se vyskytují tehdejší kasaři, kapsářky, drobní zlodějíčci, hochštapleři, lehké prodejné holk... více

Komentáře (0)