92. policejní revír zasahuje
Ladislav Beran
V nových případech významného píseckého autora a emeritního komisaře kriminální služby se čtenáři opět setkají s píseckou galerkou, v níž se vyskytují tehdejší kasaři, kapsářky, drobní zlodějíčci, hochštapleři, lehké prodejné holky z nevěstinců, a dokonce i vrazi. Autor se opírá o skutečné kriminální případy, které písecká pátračka ve 30. letech minulého století vyšetřovala…... celý text
Přidat komentář
Někdy docela zábavné, někdy docela zajímavé, ovšem vše takové "plytké", až mi to přišlo spíše jak výcuc z novinových článků.
Klasická česká detektivka autora,který zná velmi dobře prostředí "českého zločinu" a následné policejní práce,ale chybí mi tam trochu více spisovatelské invence obvyklé u zahraničních titulů.
Další přehlídka chvástavého "chlapáctví", významného pomrkávání a přisprostlého chvastounství.
Hřebejk, Votruba, doktor Cafourek z písecké pátračky jsou úžasní. Tyto příběhy nikdy nezklamou, škoda, že jsou tak krátké. Někomu se možná nemusí líbit styl psaní či nespisovná čeština - ale krásně to vše dokresluje a vystihuje situaci.
Pro mě jako písečáka naprosto úžasné. Nám doma tři knihy o písecké patračce a všechny jsou skvělé. Hlavně reálný popis doby a míst, vždy mě to úplně vtahne.
Ty příběhy jsou takový jednoduchý, žádný velký přemýšlení. Ale spíš jde o tu dobu ve které se to odehrává. Mě se ale nejvíc líbily ty starý slova, protože se tak mluvilo i u nás.
Kniha, složená z 20 kriminálních příběhů, psané obecnou češtinou, vyprávěné v er-formě. .
Četla se mi velmi lehce vzhledem k tomu, že jsou to krátké povídky, většinou na 10 stran. Hned druhý příběh „Pepi Šperhák“ bych označila za příběh, který mě „chytil za srdce“. Aneb nevěděla jsem, jestli mám plakat nad štěstím, které strážmistr Hřebejk poskytl Pepimu, nebo nad tímto zoufalým činem.
Většina příběhů byla na „jedno brdo“ – začátek obsahoval povídání o tom, jak bylo případ těžké vyřešit, nebo jak se vlastně případ dostal na píseckou pátračku. Pokračovalo to hledáním, které většinou nebylo nijak více rozvedené, pokud v případu nehrálo velkou roli.
Jak jsem již zmínila, kniha je napsána obecnou češtinou. Objevují se tu nespisovné tvary, nejen v mluveném projevu, čímž se autorovi podařilo lépe začlenit čtenáře do prostředí a děje. Na chvíli jste se tedy stali štábním strážmistrem Hřebejkem, který postává před hospodou a baví se s prodejnou holkou.
Knihu bych brala jako takovou oddechovku – přeci jen, do děje se moc „zakousnout“ nedokážete, protože povídka je mnohdy na 10 stran, což si myslím, že je u některých příběhů škoda (dali by se poměrně hezky rozšířit a určitě by mě, jakožto čtenáře, nadchly více). Vyzdvihnout bych určitě chtěla užití obecné češtiny. Naopak si myslím, že ze série "Původní česká detektivka" má nakladatelství Moba daleko zajímavější 'příběhy', než byl tento.
Autorovy další knížky
2006 | Četnická pátračka hlásí ... |
2015 | I staré dámy umí vraždit |
2005 | Zamčená ústa |
2004 | Četnické povídky ze starého kufru |
2007 | Četnická pátračka versus galérka |
Pan Beran opět nezklamal, písecká pátračka řeší ve 30. letech minulého století loupeže, mordy, spolupracuje s galerkou a bohužel se chystá i na příchod Němců ve 38.roce...........
Perfektně zpracované, proto vřele doporučuji.