Přijdu si pro Tebe, až naprší a uschne…

recenze

Hlavně to nikomu neříkej (2017) / knihamouder

Se sedmnáctiletou dívkou se život nemazlil v minulosti a nehodlá jí dát nic zadarmo ani nyní. Eva žije společně se svým starším bratrem Ivem. Matka pracuje ve vzdálené Anglii, domů se vrací minimálně a otec již nežije.
Eva se věnuje tanci, ten ji naplňuje, uklidňuje a její taneční partner Lukáš je pro ni velkou oporou a dobrým kamarádem.
Ve škole to dívka nemá jednoduché. Bez kamarádů čelí stupňující se šikaně.
Lukáš se vydává vstříc novým zážitkům do Francie. Když už se zdá, že nešťastná Eva zůstane na vše sama, objeví se nečekaně láska…


Příběh Evy je velmi silný a já si u něj i pobrečela. Nejdřív lítostí nad hlavní hrdinkou, co vše si musela prožít a později i nad kouskem štěstí v podobě lásky. Autorka nám od začátku až do konce servíruje pocity, které dívka prožívá ve škole i mimo ni.

Mladá žába vyrůstala v rodině, kde byli hádky na denním pořádku a otci nebylo cizí dceru fyzicky týrat. Po jednom velkém napadení dcery dojde matce trpělivost a otce udá na policii. To vede k nečekané rodinné tragédii. Otec se zabije a malá dívenka je poznamenána na celý život. Utrží šrámy na duši, ale i na těle. Cítí se méněcenná díky minulosti i díky ohromné jizvě na obličeji. Právě díky oné jizvě se stane terčem posměchů od spolužáků. Někteří se přidají, jiní klopí zrak, dělají, že šikanu nevidí. Komu se má nešťastná Eva svěřit? Bratr Ivo je výbušné povahy, vše hned řeší pěstmi. Eva nechce, aby se dostal do problémů. Matka je daleko, moc se o své děti nezajímá, snaží se jim vše nahradit penězi a drahými dárky, které pravidelně posílá. Před kamarádem Lukášem je Evě trapné rozebírat toto téma. Navíc ji Lukáš opouští a vydává se do ciziny. Nikoho jiného děvče nemá a tak se uzavírá do sebe. Soustředí se jen na tanec. Když tančí, je opravdu šťastná, zapomene na vše zlé, uvolní se. Tak ji pozná Timo, uvolněnou, šťastnou, krásnou a do Evy se zamiluje. Zamilovaní projdou tvrdou zkouškou. Ustojí šikanu, obtěžování expřítelkyně i masivní úraz. Čtenář se dočká romantického konce.

Pro mě to bylo takové jin/jang vyprávění – škola/tanec – temnota/světlo. Dívku pohlcovala temnota, mračna se stahovala, zlo se šířilo, ale zasáhla láska. Dojalo mě, jak byla postava chlapce citlivá. Naslouchající mladý moudrý muž, pevný bod v Evině životě, anděl, který ji držel nad vodou. Evinu důvěru i srdce si získal po malých tanečních krůčcích. Líbilo se mi, jak ji viděl krásnou a neustále se snažil o to, aby se cítila dobře. Vždy se objevil na správném místě, když ho Eva potřebovala.
Trápila mě dívčina ignorace vůči šikaně, ve snaze ochránit bratra před průšvihem a v naději, že se šikana školním tyranům brzy omrzí. Vynalézavost agresorů mě překvapila. Neštítili se psychického, ani fyzického trýznění, ničení věcí a došlo i na kyberšikanu (sms, facebook, you tube).
Falešná kamarádka Jana mě mrzela ze všeho nejvíc. Dostala se Evě pod kůži, hrála si na spřízněnou duši a ve chvíli, kdy to Eva nejmíň čekala, zaútočila tím nejhorším způsobem. Narušila Evino soukromí, dotkla se její intimity.
O Paulině a Karolově nechutném jednání nemluvě.

Ač se autorka zabývá velmi vážným tématem, dílo se čte dobře. Text se prolíná s e-mailovou korespondencí, facebookovou komunikací a sms zprávami.
Doporučuji všem mladým žábám a vlastně i jejich rodičům. Stále je mnoho dospělých, co má na své děti pramálo času a naneštěstí si nevšimnou, že se s jejich milovaným potomkem něco děje.

Slova jsou někdy nebezpečnější než pěsti… Ivovi je dvacet a život má před sebou. Mladší sestra Eva je jeho jediná slabost, pro niž bez váhaní vytáhne do boje. Sedmnáctiletá Eva je bratrův pravý opak. Je terčem posměchu, proto s... více

Komentáře (0)