Příjemné letní čtení? A co třeba krev, mučení a exekuce?
recenze
Paměti katovské rodiny Mydlářů 1. Z magistra medicíny pacholkem katovým (2005) / -Nikola-
Tento historický román je největší unikát, co jsem kdy četla. Redakce použila jen drobnou jazykovou korekturu a nechala Josefa Svátka, aby k nám promluvil o časech minulých svou staročeštinou. Vzniklo naprosto kouzelné dílo!
Říká vám něco proslulé jméno Jan Mydlář, ale nevíte, s kým si tuto postavu spojit? Co takhle poprava dvaceti sedmi českých pánů v roce 1621. Ano, opravdu šlo o kata staropražského.
Teď jsem možná někoho poděsila. Pff, staročeština a historie – vopruz. Takové předčasné závěry nedělejte, prohloupili byste. Jde o četbu víc jak poutavou. Děj lze snadno pochopit, má spád a je okleštěn o zbytečné a zdlouhavé popisy. Na druhou stranu bylo pro mě těžké číst ty popisy, které zůstaly. Šlo o scény, ze kterých šla hrůza, a běhal mráz po zádech. Byly to především scény z mučírny a popraviště. Naprosto vás to vtáhne do situace, doby a atmosféry. Jste součástí knihy.
A jak je to s tou staročeštinou? Nebylo těžké jí rozumět. Dokreslovala děj a dávala jí to správné kouzlo. Když jsem četla už hodně dlouho, tak to šlo poznat především na mé řeči. Mluvila jsem jak „blbec“. Hlavně se to odrazilo na koncovkách. Ale i jazyk je třeba rozvíjet! A proto přikládám i úryvek, ať taky trochu přičichnete k té kráse!
Nemohl jsem potlačiti jakési zachvění, když jsem vzpomněl na bolesti delikventovy, takovýmto krutým způsobem vyvolávané.
Mistr Jaroš zpozoroval asi toto hnutí mé, neboť pravil:
„Nemusíš míti, hochu, pražádné útrpnosti se zlosyny, kteří dnes pod tvou rukou přijdou. Jsou to vesměs mordéři, z nichž každý má několik nevinných životů lidských na svědomí, a vůči takovýmto netvorům, kteří pro pouhý lup na silnicích bezbranné starce a ženy mordují, byla by všeliká útrpnost hříchem. Jsem sám tomu povděčen, že první tvoje práce v mučírně platiti bude zločincům, kteří muka svá stonásob zasloužili. Tím otupíš cit svůj hned na počátku pohledem na trápení lidí, kteří osud svůj zasloužili již dávno. Hůře by bylo, kdyby šlo o mučení osob, které se dosti nepatrnou krádeží provinily a hned za první provinění své v mučírně a na popravišti pykati musí. Při takových a zejména při slabých ženštinách, hne se často i ve mně srdce, leč marná tu všeliká citlivost, kat musí konati, co mu právo a zákon této země poroučí. Dnes však o tomto hnutí věru žádné řeči nebude, ano naopak zostřím každý stupeň trápení při lotrasech těchto, neboť každý z nich prolil více krve lidské, než jí zde a na popravišti proleje, a byť i deset životů měl v sobě!“
Kniha byla pro mě velkým kulturním i jazykovým obohacením. Některé obyčeje byly pro mě naprosto nepochopitelné a zase jsem si uvědomila, jak jsem ráda, že žiju v 21. století. Je to až neuvěřitelné, jaký kus lidská společnost za ten čas ušla, ale především také jakým směrem se vydala. Jak se změnily lidské předsudky, pověry, mravy, vztahy i každodenní život.
S tím vším se změnil i styl, jakým byla kniha napsána. Josef Svátek byl především historikem, ale obdařen i uměním psaní. Přesto mi tam něco „neštimovalo“. Asi to bylo tím, že se držel historických faktů a neztotožňoval se s postavami. Měl od nich naprostý odstup. Některé postavy vyskytující se po celý děj nebyly ani popsané. Jejich charakter byl naznačen a víc nebylo důležité.
Určitě se nebojte do této četby pustit. Poskytuje jak ponaučení, ukrácení dlouhé chvíle, tak i jakési mravní uvědomění. Můžu pouze vřele doporučit. A když se vám kniha zalíbí a bude vám těch 254 stran příjemně strávených s Janem Mydlářem málo, pak se nebojte. Následují ještě 3 další díly.
Paměti katovské rodiny Mydlářů 1. Z magistra medicíny pacholkem katovým
Josef Svátek
První svazek čtyřdílných Pamětí katovské rodiny Mydlářů v Praze. Ocitnete v temném, zatuchlém světě těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenice, pochopíte katovy slabo... více
