Problém Kundera
recenze
Kundera: Český život a doba (2020) / JosefBrodil
V páteční příloze Lidových novin mně padl do oka hned první článek, ve kterém nějaká redaktorka Pátku zpovídala autora letošní bomby knižního trhu: Kundera - český život a doba. Se zaujetím jsem si rozhovor přečetl, pak ještě nějaké články v pátečních i sobotních lidovkách, a přestože jsem s autorem ne vždy souhlasil, rozhodl jsem se, že si knihu koupím, přečtu a napíšu recenzi. Uvědomil jsem si totiž, jaký zlom způsobily Směšné lásky v šedi propagandistických výplodů padesátých let minulého století a recenze, tento segment literární tvorby, mě docela přitahuje. Samozřejmě mimo rámec mé vlastní literární tvorby.
Večer jsem na internetu zjistil, že e-kniha je k mání, tuším za 498 Kč, ale zákazník se musí zaregistrovat, aby ještě navíc dobrovolně poskytl prodejci své osobní údaje, což považuji za nemravnou praktiku, protože ve svobodném tržním prostředí si mohu koupit co chci, aniž bych se musel registrovat u nějakého vykuka. Tištěná verze knihy byla po slevě asi za sedm set padesát korun. Jestli byla i v tomto případě nutná registrace jsem nezkoumal, protože jsem neměl zájem, aby mi takový velespis zabíral místo v knihovně.
Výše uvedené skutečnosti mě přiměly k zamyšlení, jaká pohnutka přiměla popisovače čtyři roky se přehrabovat v archívech, aby vytáhl na světlo boží všechny skutečné i domnělé poklesky jednoho z největších českých spisovatelů. Že by to dělal jen proto, aby rozčílil starého pána někde v Paříži, mi připadalo málo nosné. Na politické ani širší společenské scéně jsem také neviděl nikoho, komu by se hodil hnojopis na slavného autora. Tak zůstala pohnutka jediná a věčná. Peníze!
Na tomto místě považuji za nutné vysvětlit názvosloví, které používám k hodnocení lidí usilujících o literární projev: Spisovatel je člověk, který vymyslí námět, z něhož vyfabuluje příběh, který není otrockým popisem nějaké skutečnosti, ale zrcadlem jeho představ a postojů, zatímco popisovač předkládá čtenáři informaci bez špetky fantazie o tom, kde byl a co tam viděl, většinou v ich formě, protože ta je nejjednodušší. Nejodpudivější skupinu popisovačů tvoří ti, kteří si jako lákadlo berou veřejně známou osobu, lhostejno zda z historie, nebo současnosti. K témuž účelu se hodí i známý materiální objekt. Parazitováním na věhlasu lákadla usiluje o vlastní úspěch, ale především se chce napojit na dostatečně silný penězovod. V případě známé osoby je mu jedno, jestli použije pozitivní, nebo negativní interpretaci jeho života.
Když jsem si v hlavě promítl všechny dosud získané informace, zrušil jsem v nákupním košíku objednávku a stránku vypnul. Pochopil jsem, že jediným cílem tohoto člověka je, aby si lidé jeho knihu koupili. Právě ti, kteří tak učiní a pak obsah podle nátury buď chválí, nebo rozhořčeně odsuzují, plní jeho přání, aby byla publicita ať kladná nebo záporná co největší. Já jsem mu tu radost neudělal a knihu nekoupil. Nemá smysl dokazovat, jak činí v obsáhlém komentáři pan Zídek, že se jedná o paskvil. Jenže pro něho je to také obživa.
Také mě napadlo, že by bylo dobré zjistit, zda tento cherubín morálky, který v osmašedesáti povede dítě do školy, rád jezdí po Berlíně na kole a chodí s Rudišem na pivo, nemá také v minulosti nějaký morální poklesek, takového kostlivce ve skříni. Na příklad zapomenutou rudou knížku, nebo záznam ve svazcích STB.
Z letmého pohledu na literární dílo autora hanopisu lze usoudit, že mu šlo v první řadě o peníze. V lepším případě by jeho motivace mohla být stejná, jako u opilého Franty Sauera, když boural Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Rovněž jsem si uvědomil, že všichni, kteří si jeho knihu koupí i když ho potom kritizují, vlastně splnili jeho podnikatelský plán. To je celá moje recenze. Nekupovat!
Josef Brodil 1. července 2020
Kundera: Český život a doba
Jan Novák
Jan Novák, proslulý dosud svými povídkovými a románovými opusy, předstupuje nyní před čtenáře s žánrem literární biografie. Centrem jeho pozornosti je Milan Kundera, ve světě dnes asi nejznámější spisovatel s českými kořeny. Právě... více
Komentáře (5)
Přidat komentář
JosefBrodil, dovolím si též poznámky:
ad 2) Věřte, že uvědomuji, už jsem nemálo přečetla. Zrovna nyní vychází nová kniha o působení StB v Brazílii.
Ovšem od vás tuto poznámku beru jen jako výkřik do tmy. Nebo máte něčím podložené? Jinak je to argument "Já dostala pětku, ale Franta ji má taky", který jsem jako dítě použila doma jen jednou... Cosi podobného jsem četla i v jiné recenzi, dle ní se autor tím spolupracovníkem stal tím, že studoval a použil materiál z jejich archívů. To nakonec byste mohli prohlásit, že agentem Stasi byl pan J. Gauck, bývalý prezident Spolkové republiky Německo, zakladatel a ředitel Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty dřívější tajné policie (Gauckův úřad).
Ale vrátím se k samotné knize. Mohl byste uvést, kde si autor vymýšlí, kde lže? Nebo to je jen, že o tom psát neměl?
A s tím souvisí má druhá poznámka. Víte, to "bahno" nezpůsobili ti, kteří v archívech hledají, studují a píší. To způsobili konkrétní lidé, o kterých se v nich píše. A i to "bahno" patří k naší minulosti, měli bychom o něm mluvit a umět si ho přiznat. Proto považuji tuto knihu za přínosnou, měla by opět otevřít diskuzi o tom, co se tu dělo po roce 1948 (po roce 1945). Nejspíš se nám nebude líbit, a soudě i dle vaší reakce, opravdu nelíbí, co se v ní i sami o sobě dozvíme, ale přesto je to velmi potřebné.
Dovolím si jen stručnou reakci na moji recenzi.
Siena - v bodě 1) jsem se zřejmě zmýlil. Asi tam měla být nula. Výtku k bodu 2) přijímám a omlouvám se. Na svou obhajobu jen řeknu, že jsem použil obrat 'na příklad' a také si možná neuvědomujete, že akční rádius STB, stejně jako sovětské KGB nebyl nikterak ohraničen a jsou známy zločiny spáchané těmito složkami na kterémkoliv místě na světě.
Koka - možná máte pravdu, že by moje hodnocení mělo být v jiné rubrice, ale já jsem byl veden snahou napsat recenzi a takto jsem poctivě popsal její průběh. S vaším hodnocením v závorce nesouhlasím. Určitě je to menší reklama než jakou dělá pan Zídek a mnozí další, kteří knihu podrobně analyzují a vytýkají jednotlivosti. Rozhodně tím více přispívají propagaci knihy. Ještě mám jednu připomínku. Nazval jste mě nečtenářem. Možná by stálo za srovnání kolik jste toho přečetl vy a kolik já. Kromě toho také aktivně píši, ale své romány si vymýšlím a tudíž nemusím čtyři roky těžit bahno v archívech. To je vše.
Josef Brodil
Měla bych dvě faktické poznámky...
1) Celkem zavádějící je vaše hodnocení 5*, když celou recenzi končíte "Nekupovat!"
2) Pan Novák, jeho rodina, odešla do emigrace v jeho16-letech. Tudíž těžko vypadne z jeho skříně zrovna rudá knížka, či svazek STB.
Doporučuji, aby v rubrice recenze byly zveřejňovány recenze čtenářů, a ne blogy nečtenářů. Když pán píše, jak a proč si knihu NEKOUPIL A NEČETL, bylo by to vhodnější zařadit do jiné rubriky (nejlépe asi mezi reklamy, protože takové lákadlo ke koupi té knihy se hned tak nevidí :=)
Pane Brodile, nepochybuji, že jste za svůj bohatý život přečetl spoustu knih, ale TUTO KNIHU - tu jste nepřečetl, a proto jsem vás nazvala nečtenářem.
Nepřu se s vámi, pokud máte ke knize výhrady (i když zatím to spíše vypadá, že máte výhrady vůči autorovi a na knize ty výhrady vůči němu jen demonstrujete), ale nelíbí se mi, že vyzýváte ostatní, aby knihu nečetli. Od korektního a objektivního hodnotitele jakékoliv knihy bych čekala, že:
1. on sám knihu, kterou hodnotí, přečetl,
2. na důkaz svých třeba i kritických argumentů bude spíše předkládat fakta, údaje (např. citace z oné knihy) a bude zvát i ostatní četnáře, aby si tu - údajně neobjektivní, zaujatou, chybnou - knihu prečetli a sami viděli, jak se věci mají, a ne zrazovat je od čtení.
3. Obvinění, že Novákovi šlo v první řadě o peníze, považuji za ubohé, čecháčkovské, z rodu legendárních Jakešových pomluv na konto toho, kolik bere Zagorová.
Boj o Kunderu a boj o Nováka, za či proti němu, se zde, na DK, mění v grotesku. Právě jsem si např. u diskutované knihy přečetla příspěvek dalšího pobouřeného pána, a směju se, až se zalykám: ten člověk za 5 (PĚT !) let, co je na DK, poprvé (!) nějakou knihu hodnotí a to zrovna tuto, samozřejmě hodnotí jí slovem odpad, na zdůraznění té odpadovosti uvádí, že
"v životě nečetl tak povrchní, pokryteckou a manipulativní knihu." - a toto vše zde předvádí člověk, který má ve svém profilu, jako své čtenářské krédo, vepsáno: "Hodnotit knihy je právě tak smysluplné jako hodnotit oceány."
- z toho jednoduše usuzuji, že pán je oceánológ :=)
Myslím, že celé vzrůšo kolem Novákova pohledu na M.K. nemá s literárně-kritickým postojem ke knižnímu dílu nic do činění a jde o jakýsi opožděný politický svár, který mladou generaci akorát pobaví či znechutí, ale současně je dobrou ilustrací slov z nadpisu knihy: český život a doba. (= Takový jsme byli, ovšem bez Redforda a Streepové :=)))
P.S. S panem Milanem Kunderou mám osobní zážitek, který je tak kuriozní, že vypovědět ho by působilo až neuvěřitelně či směšně. Ale já jsem jej opravdu potkala, opravdu jsem na své vlastní, tehdy ještě bezdioptrické, oči viděla, jak se zachoval, a i když jako nadšená čtenářka jeho knih jsem doslova trpěla, ale jeho lidskou malost jsem si musela přiznat, neboť jsem byla jejím očitým svědkem.
P.P.S. - myslím, že autorům, kteří se za nás a pro nás prohrávabají ve špíně archívů, můžeme jen děkovat - vynesli už na světlo hodně zajímavých, užitečných, i šokujících a nečekaných informací, názorů, postojů - jednoduše obohatili spektrum poznání!