Prvni kniha, kterou jsem kdy hodila do popelnice

recenze

Růže a krokvice (2009) ztráta času / marketa1776

Proc jsem knihu vyhodila do popelnice? Ne ze bych se predtim v zivote uz nezbavila spatnych knih. Jisteze ano, ale tak, ze jsem je prodala nebo odlozila na nektere z mist pro darovani knih.
Kniha "Růže a krokvice" od pani Stulcove se opravdu skvele cte, to se ji musi nechat. Je dobre postavena, vtipna, tajemna, velice zdarile v ni graduje napeti, ilustrace a cele vytvarne pojeti je velmi nakladne, kniha pusobi temer luxusne protoze na deskach se nesetrilo pozlatkem (opravdu je prebal castecne vyveden v odstinech zlate) a na prvni pohled zaujme. Tak proc jsem ji vyhodila?
Pri prvnim cteni pred moha lety me trochu rusil jazyk, kterym spolu hlavni postavy, mladistvi, komunikuji. Je to (chaby) pokus o reprodukovani soucasneho jazyka mladeze, coz asi ma knihu priblizit soucasnym ctenarum. Protoze autorka v dobe psani knihy jiz nejmladsi nebyla, je vysledek ..., no rekneme mirne trapny, ale to by samozrejme nebyl duvod knihu vyhodit.
Pri cteni pred mnoha lety jsem z ni mela jen takovy zvlastne neprijemny pocit. Az nyni po par letech a po tom, co se behem tech par let dostalo do povedomi, uz chapu proc. V knize se postupne dovidame, ze Karlstejn pry nebyl postaven proto, aby ochranoval vzacne relikvie Karla IV., ale proto, aby chranil dulezite tajemstvi.
Pani Stulcova rozvadi pribeh o Luciferovi, ktereho predklada ctenarum (detem!) jako jakehosi "nespravedlive tragicky svrzeneho andela" a mluvi o nem jako o Svetlonosi, coz je opravdu az trestuhodne zavadejici. Ve WiKi se k tomu docteme, ze "V řecko-římské civilizaci byl Lucifer považován za boha a syna bohyně jitra Aurory." Autorka se romanticky rozpliva nad touto jiz novodobou a romanticky zavadejici podobou Lucifera. Lucifer je predevsim dabel a stelesneni zla a to autorka jaksi opomina zminit.
Prekladatele a vedci se prou o to, zda se jmeno Lucifer nevztahuje k novobabylonskym panovnikum misto tradicniho krestanskeho vykladu, ktery jasne Lucifera spojuje s dablem.
Je cim dal tim ocividnejsi, ze je zbytecne se hadat. Babylonsti panovnici (tj. davno pred reckorimskou i krestanskou civilizaci) vzyvali Baala a predkladali lidske obeti. Vzyvali jednoduse ztelesnene zlo, tj. to co se pozdeji nazyvalo a nazyva dablem. Lucifer tedy je dabel, zadny andel ani svetlonos, ale presny opak nositele svetla. Babylonane verili v dualitu dobra a zla a tvrdili, ze je treba si zlo predchazet tim, ze se mu budou predhazovat obeti, aby se clovek sam nestal "obeti" dabla. Predhozenych obeti, vetsinou deti nebo mladistvych, se nikdo neptal. Babylon byl mimochodem take znamy velkou oblibou transvestitu, pedofilu a vsecho, co se dnes opet dostava do povedomi jako LGBTQ a coz se nekteri snazi (opet) normalizovat. Opravdove (!) krestanstvi je postaveno na radikalne odlisne myslence. Neexistuje zadna dualita dobra a zla jakozto rovnocenych sil. Zlo nebo tma je nepritomnosti dobra (svetla). Vzivat dabla, zlo, tmu je tedy prinejmensim nesmysl. Je dulezite konat dobro a vnaset do sveta "svetlo".
Protoze se s prichodem krestanstvi postupem casu stalo jaksi spolecensky neunosne predkladat (lidske) obeti, prestali to babylonane a jejich pokracovatele ... ne neprestali to provadet, jen to prestali delat verejne a tak vznikl tajny satanismus. A ten se vine dejinami jako, inu jinak se to neda rict, nez ze se vine jako cervena nit. Kdo vsechno se podilel na pokracovani babylonskeho kultu se snad jednou dovime a pro mnohe to bude velike rozcarovani. Ze tato temna stranka lidstava opravdu existuje a existovala neni uz mozne popirat.
Romanticke rozplyvani nad postavou Lucifera se az velice napadne podoba rozplyvani nad dablem a tedy zlem a uz zdaleka to zavani sympatiemi se satanismem. Take krokvice, ktera je povazovana za znameni svobodnych zednaru, kteri jsou rovnez casto spojovani se satanistickymi ritualy, je dalsi indicii, ze s touto kniho neni neco v poradku. Jestli to autorka psala pri plnem vedomi a vedela celou dobu, co presne obhajuje nebo jestli to bylo u ni jen naivni romanticke blouzneni po tom, co si zbezne precetla clanek v nejake encyklopedii nebo na Wiki, to at posoudi jini.
Jasne je jedno, tuhle knihu by zadne deti cit nemely (i jini ctenari se zarazeli nad nevhodnymi pasazemi, ve kterych si Teodorik ocividne uziva v posteli s nezletilymi, tomu se rika spravne pedofilie a je to trestny cin a vzdycky byl).
Prave deti byly nejoblibenejsi obeti vzyvacu dabla a to neni romanticke ani za mak. Takze ten exemplar, ktery se dostal do ruky me, si uz zadne dite neprecte. Doufam, ze moje recenze prispeje k tomu, aby i nekteri dalsi rodice kolem teto knihy udelali velky oblouk a sve deti tohoto vyplodu uchranili.

---

Růže a krokvice Renata Štulcová

Uvolněte křídla své fantazii a zavítejte do Prahy z dob Otce vlasti! Jeho synu Václavovi je patnáct, Petr Parléř staví Kamenný most (s mosteckou věží) a Svatovítský chrám a své mistrovství předává nadaným učedníkům, včetně mladého... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---