Rant, kterým jsem nechtěl sýřit v komentech

recenze

Na Západě zuří válka: Jak přežít v bláznovské době (2022) / józi.odkudkam

Knížku jsem sice nečetl, ale Douga mám načuměno z vícero několikahodinových podcastů (tohle berte spíš jako obecněji pojatý anti-anti-woke fejeton) a (nejen)jeho argumentační étos znám; je příznačné, že zteč na žužu růžové řopíky woke hnutí, jehož excesy a absurdity tak trefně pojmenovává, vypichuje, ale i násobně zvětšuje a bezostyšně generalizuje, vede ze zákopů zatrpklé ukřivděnosti prostřednictvím terminologické hysterie (jak vidno i ze zdejších komentů, kde se to dík přejaté narativní struktuře jen hemží "zlovolnými, likvidačními, manipulujícími, podvratnými, nenávistnými, rakovinnými a lživými kultisty"...o zaručených zkazkách, že "2+2 rovná se dle progresivistů 5"...ukaž mi osnovy, kde se tak píše...či výkřicích, že "Shakespeare se ruší" ani nemluvě) kteréžto mu po hříchu sám vytýká; ano, jednotlivé excesy a absurdity najdete vždy a všude a byť nad některými woke výstřelky taky kroutím hlavou, tak prostě nemůžu nevidět tu mnohem potentnější, kvazi-reakční, dieslem hnanou mašinu, kterou pod praporem "suverenity, národních zájmů a touhy po silné otcovské figuře" bezděky(?) pomáhá tlačit. Nějakou dobu jsem tomu sentimentu, právě pod vlivem "alt-médií" částečně propad taky (upřímně, četbou knih, jež už ve svém názvu slibují směr jakým se budou ubírat, si taky dvakrát nepomůžete) a až s odstupem si uvědomil, jak snadné je ztratit nadhled a místo toho v sobě živit onu implicitně podsouvanou, spirálně izolující imič "samostatného a kritického myslitele", která není o moc víc, než fešnou artikulací zamaskovanou formou sebepotvrzujícího se cyklu očekávání a předpojatostí, jež s kritickým uvažováním nemá mnoho společného. Pokud ji tedy neberete jako jeden z mnoha pohledů a žijete jen v ní.

Pro ilustraci otevřu slovník "disentu" a začnu hned slavným "cancel culture". Dříve by mi za blbé kecy bylo dáno na srozuměnou, že nejsou vítány. Dnes je to samé, coby nějaká novinka, vypíchnuto a zveličeno nálepkou tzv. "cancel culture" (nějaký kulturní tlak tu byl vždy; možná bychom byli nemile překvapeni, kdybychom slyšeli, jak se běžně mluvilo v Americe třeba jen před padesáti, sedmdesáti lety...což právě kultura změnila) pod jejímž jhem jsou dnes krutopřísně "zcancelovaní" partyzáni a rebelové zaneprázdněni tavením vaty, vymetáním všech konzervativněji laděných "legacy médií", pořádáním přednáškových turné, publikační činností, rozjížděním vlastních "nezávislých" médií, řízením stávajících a zakládáním nových politických hnutí a vůbec všelikým pasením svých cílovek...tento způsob "útlaku" se mi zdá s logikou tzv. "disentu a cancelace" poněkud nesouladným. Respektive, nějaký dominantní názor bude vždy, ale označovat se v naší společnosti za "cancelovaného disidenta" chce se vším tím zázemím za zády buď hrozné chucpe, nebo totální historickou ignoranci. Fenomén "cancel culture" buď v podstatě ani není, nebo se ho formou nálepkování a hanění, ergo vytvářením společenského tlaku, doupouští (a vždy dopouštěli) všichni, přičemž je teď tento jev jen označen trendy nálepkou, jejíž uzurpací si jedna ze stran implicitně kupuje sentiment ukřivděných a současně s ním i luzně romantickou auru chrabrého odbojářství. Vyberte si. Každopádně slušný doublethink, nemyslíte?

Při tom jsem ochutnal jaké to je, neboť jsem "sám" (po cca dvouměsícíčním dobrovolném vystavení se mediální alt-masáži) taky nabyl dojmu že jsou svoboda a budoucnost ponejvíc v ohrožení právě proto, že nám elity sahají (jak tvrdí mraky zamračených, seriózně se beroucích mužů) na bohem dané právo vtipkovat o neg**ských tranzistorech s náhrdelníky ze sušených pyjů...zatímco všem pod nosem vesele dochází k novelizacím slovníku, kdy už se ani nevolí, nybrž probíhá jakýsi děj, v němž se buď podaří, či nepodaří zabránit krádeži voleb, nebo kde se de facto "no a co" přiznaná kriminalita nových vůdčích j-elit prezentuje jako "nepokrytecká ctnost" a kde se pod sliby vypouštění bažin tytéž jímky obratem mění v žumpy. Kde jsou ty časy, kdy Bill odstupoval pro Monicu (je strašné, že něco takového řeknu, ale morálka se na celospolečenské úrovni udržuje právě skrz pokrytectví a když na politicích přestaneme vyžadovat alespoň nějaké, byť si pokrytecké, minimum zodpovědnosti a studu a takový stav normalizujeme, tak nám koncept právního státu klekne sám od sebe) zatímco dnes je vše štvavou kampaní a konspirací na níž se honí politické body a prodávají bible. Tohle je realita. A ano; jestli je pro mě Trump něčím nebezpečný (krom programového podrývání víry v základní demokratické struktury a mechanismy) tak právě tou naprostou devalvací politické kultury, s níž světu nestydatě chrlí do tváře svou novou normu; "I takhle to jde"!

...ale zpět k něčemu veselejšímu, k "nekorektnímu humoru" jenž je už naprostým inflačním clickbaitem libovolných "sdílej-než-to-smažou" smíšků. On mi vůbec sentiment "si budu urážet koho chci a kdy chci" upomíná tu nejotravnější trucvzdor-teenage pózu; jako jó, bravo, slow clap...ale víte co? Humoru o život skutečně jde; jestli chcete ukázku nějaké real-time eutanázie, mrkněte na produkci hochů Daily Wire, či PragerU, z jejichž pokusů o tuhle duševní disciplínu mi studem málem upadla má ukrajinskou lékařkou omylem přišitá vulva (měl jsem jít na žlučník, ale ženská s diplomem a jazyková barjéra je pekelná kombinace...a ne, takovouhle kvalitu tam nečekejte; nevím čím to je, že jsou pravičáci obyčejně dost klausovsko-mechanisticky upjatí šosáci, snad to bude těsnými korzety a zařízlými g-stringy, co pod těmi kvádry na tajňačku z rajcu nosí)

Stejně tak můžu stát v němém úžasu nad rétorikou ohledně migrační krize, v níž pro přirozeně biologický (a cíleně vyšroubovaný) strach z neznámého vůbec nerezonuje naprosto klíčová otázka krize demografické, kdy tu prostě (i se stávajícím přílivem migrantů) nemá a ani nebude mít kdo platit důchody. To je statistický damoklův meč. Příčinou není žádná ideologie (ve "vyspělých" zemích se tak děje všude) ale ekonomický model založený na růstu a fenomén urbanizace, v nichž je "městské dítě", nota bene s povinností vyššího vzdělání, čistě "mrtvým nákladem", do něhož se mladým lidem dvakrát moc "praštit" nechce. Jedinou zemí, která se teď výhledově nachází v 20-30 letém "sweet spot" přerodu zemědělské společnosti v městskou je Indie. Jediná z již plně urbanizovaných zemí, která je na tom demograficky stále lehce v plusu jsou USA, právě dík migraci; v tomhle ohledu je náš civilizační model pyramidovým schématem, který celý problém přehrává na cizince, kde "horší" zaměstnání vezmou právě jen přistěhovalci (btw, průměrná zaměstanost migrantů v EU je 68% vs. 73% u "nás" domácích, přičemž jsou to v obou případech takřka všichni lidé v produktivním věku) co si s vidinou lepší budoucnosti pro své potomstvo ještě nějaké děti nasekat troufnou...a přežití naší civilizace bude záležet právě na úspěšné integraci těchto dětí. Ať se nám to líbí, nebo ne; daňovými úlevami a příspěvkem pár tisíc na dítě už totiž naše "domácí" producenty mlíčí z celibátu nevytrhne. Podívejte, já nejsem žádný all in multi kulti mávač, ale s mentální percepcí migrantů, jak jí osmoticky syntetizuji z rétoriky sílících vlasteneckých proudů (nepracující migranti jsou paraziti, ti pracující nám zas berou práci a ti ještě schopnější jsou židi) "Evropa opravdu podivně zahyne".

Dost mě taky baví strašení maňáskem historického revizionismu...ona je historie neustálým předmětem revize a že je ta naše současná verze bezděčným produktem "whitewashed" linie smýšlení ani nemá cenu rozebírat (nemyslím, že by v tom byla nějaká zlá vůle, ale prostě to tak mimoděk přirozeně je)...upřímně, že jsme asi první "vítězové" ochotní začít psát historii s přiznáním svého dílu viny, místo abychom jej prostě poznámkou pod čarou přešli, či úplně vynechali, mám spíš za počin hodný obdivu, než za nějaké sebemrskačství. Kde je najednou ta touha po "vyváženosti a objektivitě", po níž se stále tak volá u hot topics jako jsou covid ("chřipečky", kterou Čína tolik tutlala, a kvůli níž stavěla z nákladových kontejnerů obří nouzové nemocnice, aby vůbec měla kam umístit všechny ty lékařsky "v na životě ohrožujícím stavu" diagnostikované pacienty) či klimatické "šílenství" (tedy to šílenství, co jde proti zájmům trhu a přesto, i bez jakýchkoli důkazů a pádné argumentace, převálcovalo napříč všemi ideologiemi nejmocnější světové, ropně-industriální lobby;-) a tady ne? Ono je mnohé vážně otázkou úhlu pohledu a já nevím, jestli je ten Dougův právě z nejužitečnějších, neboť jen de facto pomáhá lépe artikulovat a zveličovat rozptýlení od problémů skutečných.

a) Neslučitelnosti demografického vývoje s naším společensko-ekonomickým modelem
b) Sílící fašistické tendence a nástup big-tech feudalismu (jemuž by po hříchu mohly čelit jen instituce států, jmenovitě socialisticky tíhnoucích; fašouni měli k velkým průmyslníkům vždy historicky blízko, Henry Ford ví, "žádné odbory-free speech absolutist-akorát že vůbec" Elon ví taky)
c) Potřeby co nejrychleji omezit emise CO2 (kterýžto faktor je suverénně největším přispěvatelem globálního oteplovaní a zároveň tím nejtrvanlivějším; co už teď jednou vypustíme, se jen tak výhledově "nevsákne", tohle tu svým multiplikačním efektem bude působit ještě na !staletí! dopředu a už s tím nic nenaděláme, narozdíl od všech ostatních, zpětnovazebně působících faktorů, jako jsou vodní páry, metan, oxidy dusíku apod.)
d) Čína s Ruskem v kapse
e) AGI...chápu, že tohle bude mít spoustu lidí za úlet; o každé technologii se říkalo, že přinese zhoubu a kde nic, tu nic...obávám se, že tady analogie neplatí, respektive, v jakém myslitelném scénáři VŮBEC MŮŽE DOPADNOUT DOBŘE nelokálně distribuovaný proces, jehož ustanovujícími vlastnostmi jsou schopnost autonomního rozhodování, nalézání nových řešení a přepisování vlastního zdrojového kódu?

Díky za váš čas.

---

Na Západě zuří válka: Jak přežít v bláznovské době Douglas Murray

Už delší dobu to vypadá, že se na Západě hroutí snášenlivá společnost humánních civilizačních zásad, které jí dosud zajišťovaly soudržnost a rozvoj. Média podléhají cenzuře politické ideologie „sociální spravedlnosti” a univerzity... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---