Recenze a analýza Bible: Vývoj, rozpory a sociální otázky

Zajímavost na začátek. Bible je často označována za první tištěnou knihu světa, ale to není pravda. Nejstarší tištěnou knihou světa je Diamantová sútra (Jingangjing), buddhistický text vytištěný v roce 868 n. l. v Číně. Byla vytvořena technikou dřevotisku, při které jsou texty vyřezány do dřevěných desek a poté otisknuty na papír. Tento text je uložen v Britské knihovně jako součást sbírky nalezené v Dunhuangu v roce 1907.

Naopak Bible získala svou tištěnou podobu až v roce 1455, kdy Johannes Gutenberg vytiskl první výtisky latinské Vulgáty pomocí technologie knihtisku.



Vznik a vývoj Bible
Bible je klíčový náboženský text židovsko-křesťanské tradice, který vznikal v průběhu mnoha staletí a zahrnuje texty od různých autorů, kteří byli ovlivněni dobovými kulturními a náboženskými podmínkami. Bible se skládá ze dvou hlavních částí:

Starý zákon (hebrejská Bible)
Napsán především v hebrejštině, s několika částmi v aramejštině.
Obsahuje texty, které vznikaly mezi 12. stoletím př. n. l. a 2. stoletím př. n. l.

Nový zákon
Sepsán v řečtině mezi 1. až 2. stoletím n. l.
Obsahuje evangelia, listy apoštolů a apokalyptické texty, například Zjevení Janovo.

Inspirace staršími texty
Bible čerpá z mnoha starších kulturních a náboženských textů. Mezi nejvýznamnější předlohy patří:

Epos o Gilgamešovi (cca 2100 př. n. l.): Mezopotámský epos obsahuje příběh o potopě, který pravděpodobně inspiroval příběh o Noemově arše.

Enûma Eliš (cca 1100 př. n. l.): Babylonský stvořitelský mýtus, který ovlivnil popis stvoření světa v knize Genesis.

Hammurabiho zákoník (cca 1750 př. n. l.): Starověký právní text, jehož celé části lze nalézt v zákonech Pentateuchu.

Henochovy knihy (3. století př. n. l. – 1. století n. l.): Apokalyptické texty, které výrazně ovlivnily Zjevení Janovo.

V bibli samotné je tak skutečně originálních textů a myšlenek spíše menší část a většina je převzatá nebo přinejmenším inspirovaná starší literaturou a předkřesťanskými texty a náboženstvími.

Rozpory v biblických textech
Bible obsahuje řadu rozporů, které odrážejí její složitý vývoj a skutečnost, že byla sepsána různými autory v různých obdobích. Některé z nich:

Záchrana skrze vzývání Boha:
"Každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn." (Skutky 2:21)
"Ne každý, kdo mi říká „Pane, Pane“, vejde do království nebeského." (Matouš 7:21)

Stvoření světa:
Genesis 1: Člověk je stvořen až jako poslední výtvor.
Genesis 2: Člověk je stvořen nejdříve a teprve poté jsou stvořena zvířata.

Smrt Jidáše Iškariotského:
Matouš 27:5: Jidáš spáchal sebevraždu oběšením.
Skutky 1:18: Jidáš spadl a jeho tělo se roztrhlo.

Násilí na ženách:
- Soudců 19: Příběh Levity a jeho konkubíny, která je znásilněna a zavražděna, pak Levitou rozsekána na kousky a Levita tyto kousky pozůstatků pošle do všech izraelských kmenů jako výzvu k pomstě. Levita Sám nabídl svou konkubínu místo sebe a nikdy nedošel trestu. Konkubína byla majetek.
- 2. Samuelova 13: Znásilnění Támar jejím bratrem Amnonem.
- Deuteronomium 22:28-29: Muž, který znásilní pannu, si ji musí vzít za manželku. Žena musí poslechnout. Je manželství snad trestem pro násilníka? Nebo spíše žena, která je znásilněna, je pak ještě potrestána?

Otroctví:
- Exodus 21:2-11: Zákony upravující otroctví a podmínky propuštění otroků.
- Leviticus 25:44-46: Povolení držet otroky z okolních národů.
- Efezským 6:5: Pokyny pro otroky, aby poslouchali své pány.

Nesmyslné tresty:
- Deuteronomium 22:13-21: Trest smrti pro nevěstu, která není pannou.
- Leviticus 20:10: Trest smrti pro ženu, která cizoložila. Žádný trest pro muže.
- Leviticus 24:16: Trest smrti za rouhání.


Z knihy vyplývá, že zde popisovaný bůh je krutý, ješitný, pomstychtivý a rozhodně není spravedlivý. Spíše by se dal charakterizovat jako kruté hloupé děcko, které si s lidmi hraje podobně jako s mravenci pálenými lupou.
Schvaluje otroctví, ženy staví jako podřízené mužům, žádá kruté tresty pro nevěřící i vyznavače jiné víry a neposlušnost je trestána smrtí nebo věčnými muky po smrti. Moderní analýza bible odhaluje, že se jedná o promyšlenou ranně středověkou mytologii, vytvořenou s jediným cílem, a to vyvolat strach a pomocí tohoto strachu ovládat dav. Sekundární cíl bible je potlačit kritické myšlení a zájem o hledání skutečných příčin věcí a předkládá víru a boha jako univerzální odpověď všeho.


Závěr:
Bible je komplexní a protichůdné, nevyvážené dílo, které reflektuje kulturní, historické a náboženské vlivy starověkého Blízkého východu. Její vývoj a kompilace různých textů a autorů vedly k řadě rozporů a protikladů, které odrážejí různé autorské perspektivy a historické kontexty. Etické otázky týkající se násilí, otroctví a trestů nadále vzbuzují diskuse a interpretace mezi vědci a věřícími.
Je tak velice překvapivé, že bible má stále velkou základnu příznivců i v dnešní době, nedostatkům a etickým rozporům navzdory. Častý argument věřících je, že Bibli nelze brát slovo od slova doslova a je třeba vybírat to dobré, ty příběhy, které jsou inspirující a motivující.
Jenže jak vyfiltrovat to dobré od toho škodlivého? Pokud přihlédneme k rozporuplným, krutým nebo vyloženě zmateným částem bible a k okolnostem jejího vzniku a křesťanství jako takového, je racionálnější brát celou bibli s velkou rezervou pouze jako to, čím skutečně je, a to ranně středověkou knihou příběhů.

V průběhu stovek let je text bible upravován tak, aby více odpovídal aktuálním hodnotám, které jsou jiné, než v době vzniku jednotlivých textů. Postupně tak text "zjemňuje" a v dnešní bibli už najdeme jen zlomek násilí, bezpráví na ženách a otroctví, než ve starších verzích bible a některé části už v "moderní" verzi bible nenajdeme vůbec (například některé apokryfy). Tím více je zarážející, že mnoho věřících stále vnímá bibli bezvýhradně jako slovo boží a vůbec nepřipouští rozdíly mezi texty biblí různých časových období i protichůdnost textů v každé jednotlivé bibli jako takové.

Dovětek:
Můj osobní názor je, že pravidla a zákony takto starého díla nelze v moderní společnosti aplikovat a jejich praktikování tolerovat. To neplatí jen pro bibli, ale pro všechny náboženské texty. Pak bychom mohli brát vážně, spíše než bibli, Epos o Gilgamešovi, který je mnohem starší, než bible a který v podstatě říká, člověče, smiř se se svou smrtelností, protože po smrti není nic a jediný smysl života je žít. Kdo hledá něco víc, bude zklamán a hledáním smyslu života můžete přijít o pravý smysl života, život.

Častý výrok věřících, že bible je slovo boží, je tak přinejmenším úsměvný.

Při průzkumu jsem čerpal z:
-"The Origins of Biblical Monotheism: Israel's Polytheistic Background and the Ugaritic Texts" Mark S. Smith
-"The Evolution of Adam: What the Bible Does and Doesn't Say about Human Origins" Peter Enns
-"The Early History of God: Yahweh and the Other Deities in Ancient Israel" Mark S. Smith
-"The Mythic Past: Biblical Archaeology and the Myth of Israel" Thomas L. Thompson
-Veřejně dostupné paleografické analýzy starověkých textů.

Bible svatá je klíčovým náboženským textem křesťanství a judaismu, který je rozdělen do dvou hlavních částí. Starý zákon (Tanach) zahrnuje Tóru (prvních pět knih Mojžíšových), prorocké knihy a různé spisy, které společně popisují ... více

Komentáře (0)