Obsah:
Kronika je rozdělena do tří knih. Začíná stavbou babylonské věže a původem Čechů a chronologicky postupuje až do Kosmovy současnosti - rok 1125, kdy Kosmas údajně zemřel. Poté je na konci od Marie Bláhové biografie autora kroniky - Kosmase.
Rozbor:
Kniha je psána realisticky, protože se jedná o kroniku. Počáteční kniha I. byla psána podle pověstí a vyprávění. Je tedy na čtenáři, aby domyslel, co by pravda mohla být a co naopak ne. II. a III. kniha už je psána podle skutečnosti, protože v době, kdy se děj odehrává autor žil.
Občas se v díle objevují archaizmy, ale jejich význam je na konci vyložen ve vysvětlivkách. Jsou zde i přechodníky a věty připomínající spíše jazykolamy. Ale i přes to se kniha poměrně snadno četla a zanechává ve čtenáři dojem, že danou situaci sám zažil.
Zároveň se mi líbil barvitý popis událostí nebo okolností, např. líčení bojů, situace s vypíchnutým okem či povahy postav - z I. knihy.
V kronice je spousta pouček a výchovných metafor, které měli zřejmě sloužit k výchově jak mladších, tak i starších čtenářů. V I. knize se dočteme spíše legend a bájí, ale v II. a III. knize naopak více kronikových záznamů, někdy o délce 1 věty.
Je zajímavé číst události staré téměř tisíc let, věda přesné datum a letopočet, kdy se stala pro nás již nepodstatná nebo malinká událost (např. shoření kostela mučedníků Víta, Václava a Vojtěcha v Praze dne 17. 4 1091 (ve středu v druhém týdnu po Velikonocích).
Na začátku a konci knihy je znázorněn celý rodokmen Přemyslovců.
Kosmovy poznámky byly někdy úsměvné a dodávali dojmu, že kniha popisuje realitu, např. "Zima byla velmi tvrdá a nevhodně dlouhá.".
V kronice se objevovaly fotografie míst, kde se děj kroniky odehrával nebo umělecká a literární díla z doby Kosmase a pozdějších.
Na konci kroniky byly vysvětlivky použitých zkratek (a že jich nebylo málo), rejstřík osob a dokonce i míst, takže překladatelé zamezili jakýmkoliv nedorozuměním nebo ne porozuměním.
Místy se v ději objevovaly poznámky pana Hrdiny, které vysvětlovaly některé informace.
Vysvětlivek bylo na každé stránce kolem sedmi a byly užitečné hlavne když záznamy popisovaly místa, která nejsou moc známá.
Kosmova kronika česká Kosmas
Nejstarší český letopisec Kosmas se narodil kolem poloviny 11. století a zemřel 21. října 1125. Ve svém díle Kronika Čechů shromaždil dostupné údaje z ústní a literární tradice, historických pramenů i vlastní zkušenosti a vytvořil... více