Rudý Zeman

recenze

Rudý Zeman (2019) / Matematicka

Právě proto, že nesleduji denní zpravodajství příliš pozorně, snažím se si aspoň čas od času přečíst nějakou „reportážní knihu“ psanou novinářem, která může jít podstatně víc do hloubky. V rámci tématu „Kniha, jejíž hlavní postavou je alkoholik“ Čtenářské výzvy 2023 jsem si vybrala knihu Jaroslava Kmenty o tehdejším prezidentu Zemanovi.

Očekávala jsem, že to bude neradostné čtení, ale vzhledem k tomu, že tento člověk byl prezidentem naší země, považovala jsem ho za potřebné. Když si člověk prostřednictvím této knihy dá různé aféry, které se v průběhu jeho kariéry objevily, do jedné řady, působí to opravdu katastroficky. Navíc zde můžeme sledovat i vývoj Miloše Zemana.

Miroslav Šlouf ve své knize, vydané v roce 2014, popisuje Zemana takto:
Miroslav Šlouf byl poměrně otevřený, když začal v knize hodnotit Miloše Zemana. Podle něj se Zeman hodně změnil.
„Chování prezidenta Miloše Zemana stále více určuje trojice špatných vlastností: nevypočitatelná náladovost, urputná zatvrzelost a prakticky nulová sociální inteligence. Je kvůli nim schopen se v okamžiku proměnit ve fracka nebo lpět na zřejmých omylech,“ napsal Šlouf ve své knize.
„Dříve je měl aspoň většinou pod kontrolou, ale v posledních letech jako by se utrhly ze řetězu, což způsobuje rychlou degeneraci osobnosti,“ uvedl Šlouf. A pokračoval: „Velmi zvolna, hodně pomalu jsem přicházel na to, že vlastně spolupracuji se dvěma Zemany – s jedním úžasným člověkem, skvělým kamarádem a vynikajícím politikem, a s druhým, nerudným, domýšlivým ješitou, úplně ztrácejícím empatii a diplomacii.“

Určitou „protiváhu“ šíleností a šlendriánu našeho dnes už exprezidenta Zemana a lidí z jeho okolí, tvořily citace lidí, kteří uvažují o demokracii a svobodě zcela jinak, např. Václava Havla, Petra Koláře, Johna McCaina nebo ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové:
Kateřina Šimáčková patří k respektovaným osobnostem české justice. V Ústavním soudu zasedala od srpna 2013. A v únoru 2018 poskytla rozhovor týdeníku Respekt a řekla zajímavou úvahu.
„Někdy mi přijde, že lidé velmi chtějí říkat své názory, ale nechtějí poznat všechny argumenty a pravdu. Já si myslím, že nejdůležitější je uvědomit si všechny argumenty, které jsou ve hře, a respektovat názor druhých. Mít na vše jednoznačný názor, aniž získám dostatek informací, mi přijde jako velký problém. Používám sama pro sebe dva takové téměř až politické slogany a bylo by skvělé, kdyby se jimi řídili i ostatní. První zní: Svoboda je také pro ty druhé. To znamená, že když chci žít ve svobodném světě, musím respektovat, že budu žít s lidmi, kteří svobodu budou využívat úplně jinak než já, a nebudu jim nutit svou představu života. Protože pak už to není svoboda,“ řekla Šimáčková.
A druhý slogan?
„Složité problémy nemají jednoduchá řešení. Pokud vám někdo říká, že složitý problém lze vyřešit jednoduše, nevěřte mu. A to platí i pro rodinné vztahy. Většinou není jeden člen rodiny dobrý a druhý zlý. Je to složitější,“ vysvětlila ústavní soudkyně.

Jsem ráda, že jsem našla odvahu se knihou Jaroslava Kmenty doslova „prokousat“. Lidé, kteří stojí v čele našeho státu, nás ovlivňují, ať chceme nebo nechceme, a je dobré uvědomit si, s kým máme tu čest. O to více se mi ulevilo, když Miloš Zeman v průběhu toho, kdy jsem knihu četla, přestal být prezidentem a otravovat tak veřejný politický život u nás. Děkuji panu Kmentovi za vytrvalou novinářskou práci o Miloši Zemanovi i za její shrnutí do jedné souvislé knihy.

Novinář Jaroslav Kmenta přichází s novou knihou. Investigativní portrét prezidenta Miloše Zemana, ve kterém autor hledá odpověď na otázku, kdo stál za financováním jeho předvolební kampaně. Také přináší nové informace a souvislost... více

Komentáře (0)