Markéta Dočekalová je česká autorka, která se psaní věnovala už před vydáním tohoto románu, ale v trochu jiném oboru. Psala scénáře k mnoha různým pořadům a sama vyučovala tvůrčímu psaní, o kterém také vydala několik učebnic. Rychle a bezbolestně je její druhým románem.

Zatímco první vydaná kniha s názvem Něco za něco byla sice hodnocená kladně, ale odnesla si nálepku 'čtení na dovolenou', druhý román už se dostává více do povědomí mezi lidmi a zároveň odkazuje k zamyšlení nad určitými tématy.

Ocitáme se v reálném současném světě, v Praze, kde se odehrávají různé lidské osudy, které autorka postupně přibližuje a odhaluje. Na pěší zóně v centru města se objevuje obchůdek nesoucí zvláštní název Rychle a bezbolestně. Lidé ho bez známky zájmu míjejí, někteří se na chvíli zastaví, ti nejzvědavější nakouknou dovnitř. Tenhle obchůdek je však něco mezi nebem a zemí, můžete si koupit splněné přání. Musí to být něco, kvůli čemu byste jinak dlouho dřeli a něco si vytrpěli. S podpisem záhadné smlouvy se vaše přání stává skutečností, ale nic není zadarmo – trpět dlouho a bolestně budete později, až přijde čas.

Lehkomyslný Filip, mladý saniťák, nevěří a přeje si tetování. O chvíli později se mu rýsuje na zádech. Není sám, v krámku se ocitne několik dalších lidí, každý se svými starostmi a přáním, které by jim mělo zlepšit život. Obchůdek vede starší pán se svou dcerou Nikol, ani oni nejsou úplně normální lidé. Právě kvůli její zvláštnosti a chování jako z jiného století se Filip do Nikol zamiluje a nemůže snést pomyšlené, že by dívku ztratil. Krámek totiž nemůže stát dlouho na jednom místě, když se o něm lidé dozvědí a jeho oblíbenost začne růst, musí se přestěhovat někam, kde je nikdo nezná. Když se více poznají, prozradí mu Nikol, že existuje jen jeden způsob, jak je z kolotoče neustálého popojíždění a nových začátků vysvobodit. Úkol jich obou je totiž vyhledat člověka, který si splnění svého přání doopravdy zaslouží. Zaslouží si rychle a bezbolestně získat to, co pro co přišel. A po více než půl století nikdo takový nepřichází, proto začínají ztrácet naději a připravují se na odloučení už navždy. ¨

Postavy, kterým se po odchodu z krámku mění život, jsou plasticky vykreslené, nevíme o nich nic než co se děje v jejich současném životě, žádné další detaily nebo bližší seznámení. Můžeme porozumět, co je vedlo právě k tomuto přání a pozorovat, jak se jim vše v životě převrací vzhůru nohama, ale nemůžeme říct, jestli smlouvu už začali splácet, nebo jejich bolestné a dlouhé utrpení teprve nastane.
V tomto směru nabízí kniha zajímavé zamyšlení. Kolik je toho dnešní člověk ochoten obětovat v honbě za svými cíli? Co si kdo bude přát, když je výběr prakticky neomezený? Budeme se chovat spíše jako sobci nebo pomyslíme i na dobro lidí kolem, komu dáme přednost? Co když máme zdánlivě všechno, čím nám splněný sen zlepší život?

Díky různorodosti postav je právě dobře vidět, co člověka při volbě vede, co komu chybí. Je tu Jana, žena z rodiny s manželem a dvěma holčičkami, přeje si peníze na dovolenou v Chorvatsku. Užijí si ji, ale hned na zpáteční cestě se jejich osobní auto připlete do nehody na dálnici. Později v nemocnici Jana zjišťuje, že nebyla v tu dobu jediná se splněným přáním, s kým si osud takto zahrává. Spolu s dalšími lidmi začnou pátrat po obchůdku, ale také si uvědomují a přehodnocují své priority. Dochází jim, jak velký a negativní dopad může mít jejich přání na ostatní lidi, mění se jejich vztahy k okolí. David, učitel žijící s podnikatelkou na volné noze, Naďou, si přeje, aby zavřela firmu a měla konečně trochu času na něj i malého syna. Naďa je jednou z těžce zraněných lidí v té řetězové nehody a díky zážitku z blízkosti smrti si uvědomí, kolik času ve firmě promrhala a chce s tím skončit. Pro manžela je to doopravdy šok a nakonec je to právě on, kdo se ujme záchrany cestovní kanceláře a stává se z něj postupně stejný workoholik, jako to vyčítal Nadě.

To je jen něco málo z celkového počtu postav, které autorka do příběhu zasadila. Osudy návštěvníků obchodu se všelijak mění a některé se i sejdou. Každá postava má svůj pohled a svou část v knize, to ji podle mě dělá čtivější a více to člověka vtáhne do příběhu. Já sama jsem byla celou dobu nejvíce zvědavá, jak to dopadne s Nikol a jejich otcem, jestli se odstěhují nebo najdou člověka s tím správným přáním, kterého hledali. K jádru děje, zápletce, se čtenář dostane nezvykle brzo, po několika desítkách stránek. I v tomto mi kniha vyhovovala – neměla jsem čas se nudit.

I když jsou postavy vykreslené pro nejhrubší představu, po psychologické stránce jsou dobře zpracované.

Používaný jazyk není nějakým literárním skvostem, ale pro takový román ze současnosti mi přišel vhodný. Oceňuji, že je styl řeči přizpůsobený člověku, který ji pronáší. Kluk pohodář zvyklý na velkoměsto se vyjadřuje se zanedbáním správných koncovek a s řádným pražským nářečím obohaceným o peprnější výrazy. Když je řeč o Nikol, která zas i přes svých údajných dvacet let bloudí po světě mnohem déle a není úplně zvyklá na lidi, i ona podle toho mluví trochu zmateně a v hádankách.

Jsem ráda, že se mi román dostal do ruky, protože to bylo úplnou náhodou. Jsem zvědavá na další autorčiny počiny.

---

Rychle a bezbolestně Markéta Dočekalová

"Včera tam ještě nebyl. Jen prázdné, špinavé výlohy. Dnes, s úderem deváté, se tu objevil. Aranžérka pověsila do výlohy velký plakát a nad vchodem se rozsvítil neonový nápis: Rychle a bezbolestně. Nic víc. Nový obchod na pěší zóně... více

---

Komentáře (0)

Přidat komentář

---