Třetí kniha o muži, jenž se přezdívalo „Čtvrtý králův pes“.

Král Václav je mrtvý, trůn uchvátil jeho bratr Zikmund Lucemburský, který se zdlužuje, kde se jen dá, aby mohl platit vleklou válku s Husity. Zemí tak netáhnou pouze kališníci, ale i Zikmundovi žoldáci a lidé trpí dvojnásob, protože obě skupiny drancují a pálí všechno, co se jim postaví do cesty. I Oldřich Rožumberk kuje pikle, hlavně proti svému sousedovi Hynkovi Tasovi z Boru... A tak se stane, že jednoho mrazivého rána v lednu roku 1421 přijíždí na smrt vyčerpaný jezdec na tvrz Drkolná. Je to opravdu Tas, nejobávanější bojovník v české zemi, jehož pověst ho všude předchází. Na Drkolné se ho ujmou ošetřují ho, ale zároveň je pro ně velkou neznámou.
Tas ztratil svou tvrz Vlkov, lásku své manželky Markéty, jeho nemanželský syn Hynek byl unesen a postaršímu Tasovi zbývá už jen několik přátel ve zbrani a jeho věrný kůň Flavius. Co se ovšem přihodilo, že málem zemřel? A co s ním bude dál?

---

Třetí díl historické série o Hynku Tasovi z Boru, který byl vycvičen jako elitní ochránce, skoro dvacet let sloužil králi Václavovi, plnil každý jeho příkaz a několikrát mu zachránil život. Chtěl jen klidně dožít na své tvrzi Vlkově, ovšem doma je čím dál horší. A Tas ztrácí vše milované, aby téměř zemřel a opět mohl povstat, jeho pomsta bude strašlivá.

V kraji se navíc potulují lapkové, kteří používají stejný erb s vlčí hlavou jako Tas. Ten musí sjednat pořádek, aby očistil své jméno, ale při tom sám málem překročí mez únosnosti, když je nucen podpálit nepřátelskou tvrz. Také se nechává najímat jako ochránce kupeckých karavan, protože cesty jsou nebezpečnější než kdy předtím. Když je nepřepadnou Husité, tak nějací Zikmundovi žoldáci, jedni horší než ti druzí.

„Sejdeme se v pekle! Pak spolu zúčtujeme!“ vyštěkl Janek Budečský.
„S tím počítám,“ odpověděl Tas. „Budeš ale muset vystát dlouhou řadu za těmi, kteří tam už na mne čekají.“
(str. 185)

Kniha lze číst sice samostatně, ale přesto doporučuji si nejdříve přečíst předchozí dva díly, jinak hrozí, že nedokážete plně pochopit Tasovo počínání. Jeho chování v sobě skrývá mnoholetý tvrdý výcvik a ještě delší službu nevyzpytatelnému králi Václavovi. Je zvyklý říkat každému do očí co si o něm myslí, čímž si ovšem nadělal spousty nepřátel. Za svůj život toho ztratil už hodně a to ho ještě víc znepřístupnilo. Navíc jeho hodnoty jsou dost zvláštní a blízkých si cení více než čehokoliv jiného, a to platí jak pro lidi, tak pro zvířata. A tak v minulosti neváhal Zikmundovi vypovědět osobní válku za smrt psa a ztrátu koně, což mu Zikmund nikdy neodpustil. Po jednom vyplenění Vlkova se jako anděl pomsty snesl na všechny viníky a bez slitování je pobil, nebo nechal narazit na kůly.

Příběh se čte velmi dobře a dějové zvraty vás plně pohltí. Většina knihy je psána ve svou časových linií - první je na Drkolné, kde se Tas zotavuje ze svých zranění a druhá je o tom, co předcházelo, než polomrtvý dojel na Drkolnou. To knihy zatraktivňuje, čtenář se musí více soustředit, aby mu nic neuniklo, a má z četby ještě větší požitek.

„Nikdy jsem nepoznal takového člověka, jako jsi ty.“
„Opravdu? Člověka, jemuž se říkalo čtvrtý králův pes, studený čumák, králův vrahoun, člověka, který napichuje lidi na kůli...“
„Člověka, který nedává najevo své city,“ přerušil Tase Brusnický, „aby nebylo možné poznat, jak velké má srdce, protože tím by se stal zranitelnějším. A nejlepšího přítele, kterého jsem kdy potkal.“
„Nech toho!“ okřikl ho Tas. „Nebo mě ještě doženeš k slzám.“
(str. 292)

Čekají vás bitky, válečná tažení a boje mezi kde kým, k tomu nahlédneme do dějepisu v období husitských bojů, které vedl Jan Žižka z Trocnova. Jen nečekejte strohá fakta, protože tady dějiny ožívají v reálných barvách. Poznáte, že kališníci měli sice původně velké ideály, které kázal Mistr Jan Hus v Betlémské kapli o království nebeském na zemi, jenže si je upravili podle svého. Plenění, zabíjení a podpalování bylo na denním pořádku a kdo se k nim nepřidal, nebo jim nevěnoval své materiální statky, tak zemřel. Spíše připomínali bandu lapků, než boží bojovníky.

Vynikající historický román, který se nebojí ukázat pravou tvář české historie a hlavně válek, dále pak surovost středověké společnosti, jenž nám může připadat až příliš drsná. Jiná doba, jiné mravy.
Skvělé počtení, které vás pohltí.

Hodnocení: 100 %

Název: S vlčí hlavou v erbu
Autor: František Niedl
Vazba: Tvrdá s přebalem
Počet stran: 360
Vydal: Moba, 20014 (2. vydání - upravené)

---

S vlčí hlavou v erbu František Niedl

Je mrazivá noc, leden roku 1421, a k bráně Drkolné, malé tvrze v podhůří Šumavy, přijíždí do sedla zhroucený a těžce zraněný jezdec... Tak začíná děj volně navazující na předešlé romány Čtvrtý králův pes a Čas vlků. Hynek Tas z Bo... více

---

Komentáře (0)

Přidat komentář

---