Dvě ženy, které dělí přesně 100 let, ale spojují je tragické události, při kterých přišly o milovanou osobu, a také jeden šál zdobený aksamitníky. Ten je předáván z generace na generaci…
Září 1911 – mladá zdravotní sestřička Clara přišla při požáru v továrně Triangle Shirtwaist o muže, do kterého byla zamilovaná. Nyní pracuje na Ellisově ostrově, kde se stará o přistěhovalce. Tam také potká muže, který ji zaujme svým osobním příběhem, který je podobný jako její. Ale do oka ji padne krásně zdobený šál s aksamitníky, který má kolem krku. A právě tento šál ji postaví před těžké rozhodnutí, se kterým se musí vypořádat…
Září 2011 – Právě tento šál s aksamitníky zachrání život mladé Taryn , která přežila pád Světového obchodního centra v New Yorku. Právě v tento den zjistila, že čeká vytoužené miminko, ale svému manželovi se to chystala teprve říct. Jenže bohužel při té tragédii její muž zemřel...
O 10 let později se v novinách objeví fotografie, která zachycuje Taryn při nejhorším okamžiku jejího života. Tato fotka vyvolá nejen nepříjemné vzpomínky, ale také ji přinese něco, co už myslela, že nikdy neuvidí…

---

Ohnivé květy jsou poetickým příběhem o lásce, ale také o dilema mezi pravdou a lží, kdy nemůžete jednoznačně říct, co je správná volba.
Příběh je tedy o dvou ženách, o dvou tragických událostech v New Yorku, a taky o smrti milovaných mužů. Obě bojují nejen se smutkem, ale také výčitkami, že za jejich smrt můžou. Protože v době tragédiích oba muži byli někde, kde být neměli.
Jejich trnitou cestou je právě provází krásný šál, který jim do života přináší novou naději a víru.
"Vše krásné v sobě skrývá příběh, který touží být vyprávěn."
Nějak nevím jak začít. Rozhodně se mi líbilo, že se jednalo o dvě skutečné události, které se opravdu staly. Autorka skvěle vystihla tu tíseň a ten pocit a utrpení lidí, kteří přišli o své blízké. Občas mi bylo při těch představách úplně úzko. Není snad nic horšího, než vidět stovky lidí umírat a skákat z oken. A co hůř, když mezi nimi jsou Vaši blízcí.
Obě hrdinky mi byly sympatické. Více zde měla prostor postava Clary, kdy většinu knihy vyprávěla ona svůj příběh. A tak samozřejmě se mi líbilo malinko víc její vyprávění. Ale i Taryn měla za sebou těžké období, a to víc smekám klobouk, jak to skvěle zvládla.
Další plus byl popis Ellisova ostrova, o který šlo původně autorce. Proč? To se dozvíte na konci knihy. ;-)
Autorka odvedla skvělou práci při propojení dvou příběhů jednou věcí – právě šálem s aksamitníky. Povedl se ji opravdu hezký příběh, ale teď přijde to ALE!
Bohužel mně osobně nesedl styl psaní. Přišlo mi, že se to neskutečně vleklo. Zjistila jsem, že poetický příběh není moc pro mě. Posledních tak 100 stran mě bavilo, protože vše začalo do sebe zapadat a dávat smysl. Bohužel, toto nebyla kniha, která by mě dostala do kolen. Ale samozřejmě to je jen můj názor. Já mám ráda, když děj ubíhá a je tam nějaká akce, tady to spíš bylo zaměřené na pomalejší plynutí děje, plného detailů a popisů. Ale jsem ráda, že jsem si tu knihu přečetla. I když by mohla být malinko kratší.
A další a poslední věc je krásná obálka. To je prostě první věc, která mě na knize zaujme. Ty barvy jsou opravdu dokonalé…
Za Ohnivé květy děkuji e-shopu Megaknihy.cz a nakladatelství Ocelot, kteří mi nabídli tuto knihu na zrecenzování. A právě na jejich stránkách si můžete tuto žhavou novinku objednat.

---

Ohnivé květy Susan Meissner

Nádherně zdobená šála, předávaná z generace na generaci, pojí dvě newyorské katastrofy a také dvě ženy, které se musí vypřádat se ztrátou milované osoby. Září 1911. Zdravotní sestra Clara se na Ellisově ostrově stará o přistěhova... více

---

Komentáře (0)

Přidat komentář

---