SBĚRAČI BORŮVEK

recenze

Sběrači borůvek (2024) / Knižní střípky

159/2024
SBĚRAČI BORŮVEK
AMANDA PETERS
Nakl. JOTA
Rok vydání 2024
296 stran

Musím říci, že na první pohled kniha zaujme svou nádhernou obálkou, což je dobře, protože aspoň nezapadne, což by byla v tomto případě škoda.

Autorka nás ve svém debutu zavádí do Maine 60.let. Tam jako každý rok v sezóně přijíždí rodina Mikmaků z Nového Skotska na pravidelnou sklizeň borůvek, aniž by tušili, že právě toto léto bude pro jejich rodinu posledním šťastným. Jednoho dne se jim ztratí nejmladší dcera, čtyřletá Ruthie...

V druhé linii sledujeme osudy dívky Normy, která vzpomíná na své dětství, jenž bylo poznamenáno velice úzkostlivou matkou a znepokojivými sny. Nebo to byly vzpomínky na něco, co mělo být navždy zapomenuto a pohřbeno?

I když jsem k ději prozradila naprosté minimum, i přesto se obávám, že každému dojde ona zápletka a hlavně její rozuzlení. To je bohužel prostě očividné. Nicméně i přesto jsem si knihu užila a hltala, protože je krásně napsaná.

Je o obrovské bolesti, o ztrátě z dětství, která může ovlivnit člověka natolik, že si sám zničí celý svůj další život. A i když má kolem sebe milující rodinu, někdy to prostě nestačí...Bylo mi Joea ( Ruthin starší bratr) moc líto. Celý život trpěl velkým pocitem viny, přitom za nic nemohl, sám byl ještě dítě...

Potom je zde ukázka toho, jak člověk musí žít a vyrovnávat se s něčím špatným, co udělal, jak i když se sebevíce snaží si svůj čin omluvit, stejně ho to sžírá a dříve či později dožene.

Norma žila celé dětství v hodně izolovaném prostředí, matka ji hlídala na každém kroku, nechtěla ji nikam pustit. Táta se občas snažil, ale byl zcela ve vleku své ženy... Byť byla bezesporu milována svými rodiči, veselé dětství to nebylo...

Tuze se mi kniha líbila. I když, jak jsem psala výše, je prostě jasné, jak to bude, bylo to velice citlivě napsáno, nechtělo se mi z příběhu odcházet. Tentokrát ne proto, že jsem chtěla vědět, jak to dopadne, ale spíše proto že jsem chtěla vědět, jak se naši hrdinové vyrovnají se svými démony z minulosti, jestli třeba jedni naleznou úlevu a rozhřešení, druzí zase odpuštění...

SBĚRAČI BORŮVEK asi nebudou ničím objevným, téma únosu dítěte známe ze spousty jiných knih, ale autorce se povedlo se s tímto námětem poprat vskutku zdařile, na několika místech to se mnou hodně emočně zacloumalo. Byl to moc hezký, i když v podstatě celou dobu velmi smutný příběh, který ráda doporučuji.
( ZÁŘÍ 2024)

Na borůvkových polích v Maine se ztratí čtyřletá holčička a její záhadné zmizení bude pronásledovat pozůstalé, rozvrátí rodinu a zůstane nevyřešeno téměř padesát let… Červenec 1962. Rodina Mikmaků z Nového Skotska přijíždí do M... více

Komentáře (0)