Sběratel mušlí

recenze

"Později, když se vrátili do srubu a on rozdělával oheň, mu vyprávěla, že by si za medvědem nejrdši vlezla až dolů, stulila se mu do náručí, chytil ho za uši líbala ho na oči."

Autor zavádí čtenáře na africké pobřeží i na předměstí Ohia, ukazuje předstíranou pompéznost i boj o přežití v divočině, hojnost přírody i její divokou sílu. Slepý hrdina titulní povídky tráví dny procházkami po plážích Keni s německým ovčákem po boku a probírá se zrnky písku. Mimo něj jsou tu pozorovatelé velryb a rybáři, lovci a mystici, zachycení v určitých okamžicích svých životů. Doerr jako přirozený vypravěč zkoumá lidská dilemata ve všech podobách - touhu, zármutek, nerozhodnost, zlomené srdce i pomalé zotavování.

Jak už jsem napsala na Goodreads. Pan Doerr nezklamal. U jeho první povídkové knihy jsem byla nadšená a u této je to neméně stejné. Hlavní, co obdivuju nejvíce a musím to vyzdvihnout, je jeho smysl vdechnout do pár řádků povídky život. Po dočtení kterékoliv jsem měla zvláštní pocity. Taková rozněžnělá nebo smutná. Nebyla povídka, abych na konci neprojevovala nějakou emoci. Tohle umí málokdo, a Anthony Doerr je v tomto mistr.

V jeho příbězích, které jsou cca na 20 stránek najdete všechno. Obdivuhodné. Ať už je tam čisté přátelství, kamarádství jenž se zrodí v lásku, sourozenecké vztahy, pochopení, důvěra a mnoho dalšího. Věřím, že každý čtenář si najde tu svou povídku, která mu bude nejblíže.

"Sendviče s burákovým máslem, které mu podstrčili pod mřížemi, nesnědl. Po dvou dnech se u mříží zastavil policejní náčelník a zeptal se ho, jestli chce něco jiného. Joseph zavrtěl hlavou."

Jedno je však škoda. Když jsem se začetla do povídky, oblíbila si postavy, pochopila, co chtějí a za čím si v životě jdou, tak byl konec. Štvalo mě to a vždy jsem musela knihu odložit, abych vstřebala jednu povídku a mohla se vrhnout na další a nepletlo se mi. Dokážu si představit, že některé příběhy by vydaly na knihu a možná už by bylo fajn, kdyby autor napsal něco delšího. Celistvý příběh.
Je to radost číst, tak proč by to mělo končit tak brzo?!

Sběratel mušlí je název hned první povídky a v ní poznáme, co od autora můžeme čekat. Už tady se blýskl svým vypravěčským umem, a v dalších to jen utvrzuje. Mě osobně se nejvíce líbila povídka, ve které hrálo hlavní roli přátelství. A velryby. Jen nedokážu přesně určit proč. Mám z ní pár pocitů, některé nedokážu ani pojmenovat, tak možná právě proto. Ta je pro mne geniální. Ostatně jako celá kniha.

Doporučuji knihu všem fanouškům autora a také lidem, kteří mají rádi kvalitní čtení. Protože Anthony Doerr je zárukou kvality.

Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si chcete knihu koupit, tak můžete přímo tady.

Mějte se krásně!
Daramegan

Autor zavádí čtenáře na africké pobřeží i na předměstí Ohia, ukazuje předstíranou pompéznost i boj o přežití v divočině, hojnost přírody i její divokou sílu. Slepý hrdina titulní povídky tráví dny procházkami po plážích Keni s něm... více

Komentáře (0)