Sen

recenze

"Po pár desítkách metrů nabyla dojmu, že v parku není sama. Domnívala se, že zaslechla kroky, proto se schovala za strom a zaposlouchala se. Ticho. Všude byl klid. Měsíc se někam odporoučel a Gábina ucítila první záchvěv strachu."

Stojím a rozhlížím se kolem dokola. Všude je jen tma. Doufám, že zahlédnu nepatrné světélko, abych věděla, kudy se mám vydat pro pomoc. Vyčerpáním sotva popadám dech. Nohy mě bolí, chodidla už skoro necítím. Boty jsem někde ztratila. Vím však, že jsem odhodlaná běžet dál. V té černočerné tmě tam za mnou se skrývá zlo. Zlo, které mě dohnalo až sem, a já jsem proti němu bezmocná.
Na moment se zastavím, abych nabrala sílu. Opírám se o strom a zhluboka dýchám. Musím opatrně, aby mě nezahlédl. Určitě jsem mu ještě nezmizela. Je mi jasné, že tam je. Přímo ho cítím v zádech. Jestliže nenajdu pomoc, zemřu. Opětovně vezmu do rukou svoji dlouhou sukni červených plesových šatů, které jsem tak pečlivě vybírala na dnešní večer. Vykasám si ji nad kotníky a znovu se vydám na úmornou cestu. Kdybych tušila, jak mi oblečení zkomplikuje život, zaručeně bych si oblékla něco mnohem pohodlnějšího. Zvuky temného lesa mě děsí čím dál víc. Nohy mám rozdrásané téměř až ke kolenům, ale bolest už nevnímám. Moji jedinou myšlenkou je záchrana. Únik a bezpečný návrat domů.
Náhle zaslechnu podezřelý zvuk a vyděsím se. Rychle se zastavím a zaostřuji zrak. Oči už si temnotě přivykly, avšak můj strach mě ovládl úplně celou. Když les utichne, pomalu vyrazím. Třesu se zimou i hrůzou, jak to celé skončí. Snažím se chytit druhý dech a běžet dál. Najednou mě někdo uchopí a pevně mě sevře v náručí. Vykřiknu hrůzou na celý les a křičím a křičím, dokud se neprobudím. Posadím se na posteli a vyděšeně mžourám kolem sebe. Srdce mi divoce buší. Manžel na mě nechápavě zírá a pokouší se mě uklidnit. Jsem doma ve své posteli. Všechno se mi to jen zdálo. Byl to jenom hrůzostrašný sen, nebo snad ne?

Autorka, Jana Javorská, je dáma, kterou považuji za svou kamarádku. A proto, když mi poslala recenzák, napsala mi, ať nešetřím kritikou. Sama jsem si říkala, že se musím dívat s odstupem na celý příběh, nenadržovat, nemazat zbytečně med kolem huby a napsat to tak, abych byla upřímná. Což ocení nejen autorka, ale také čtenáři, kterým to pomůže při rozhodování, zda knihu koupit nebo ne a také pro mě to bude výhra. Že to dokážu. :-)

Začnu od začátku. Tvorbu autorky sleduji a když jsem zahlédla obálku chystané knihy Sen, okamžitě jsem ji psala, že tohle je pecka. Už jen kvůli obálky ji musím mít. Anotace zněla ohromně slibně, nebylo proč váhat. Jakmile kniha vyšla, do tří dnů jsem ji měla ve schránce i s věnováním. Ách. :-)

Na druhý den jsem se ponořila do příběhu. Příběh Gábiny a jejího manžela Pavla je skvělý! Opravdu, nekecám. Já osobně jsem si Sen zařadila mezi thrillero-povídku. Bylo to pro mě docela krátké a dokážu si představit, že by autorka knihu trochu natáhla, protože ten konec byl děsně rychlý. Hup, šup a bylo to. V závěru byla možnost to natáhnout, více to napínat...
Ale...!

" Zalapala po dechu a osahávala si krk. Měla pocit, že stále cítí ten pevný stisk, který ji bránil k nadýchnutí. Rozkašlala se a rozdýchávala ty příšerné vidiny, které ji ve spánku k smrti vyděsily."

Vše ostatní bylo dobré, velmi dobré. Líbilo se mi, jak se podařilo dát do příběhu pořádnou dávku napětí, kolikrát jsem se přistihla, že mám nutkání číst ještě rychleji, aby mi to všechno došlo. Nechtělo se mi přestávat. Co bych ráda vyzdvihla, tak je popis (ne)fungující domácnosti Gábiny a Pavla. Krásně je tam vidět, jak dítě v rodině vše mění, jaký vztah si manželé můžou k sobě postupem času vypěstovat a jak některé ženy dokážou být silné, ale na druhou stranu naivní. Jak je důležité mít vedle sebe někoho, na koho se můžete spolehnout, o koho se opřít v těch nejhorších časech a mít možnost se vypovídat. Mít, jak se říká, svoji vrbu. Která to nepustí dál, ale pomůže přímo vám.

Celkově je příběh opravdu dobrý. Nebála bych se dát pět hvězd, ale jediné, co mi v tom brání je fakt, že ten konec je opravdu hodně rychlý. Jak celou dobu pomalu odkrýváme všechno zlo, zjišťujeme, co se děje, docela po "malých" krůčcích nám autorka servíruje pravdu, tak v závěru je to sice jasné proč, ale docela uspěchané. Proto dávám jen čtyři hvězdy. :-)
I tak z toho vyšel Sen skvěle a já jej budu vřele doporučovat. :-)

Doporučovat ženám, které si myslí, že mají stereotyp doma, aby věděly, v co se to může změnit a také těm čtenářkám, které mají rády příběhy, jenž se můžou opravdu stát. Protože když rupne v bedně ať už muži nebo ženě, tak to stojí vždycky za to. :-)

Děkuji autorce, Janě Javorské, za zaslání recenzního výtisku a pokud si jej chcete koupit, tak můžete přímo tady.

Děkuji za přečtení a mějte se krásně!
Daramegan

Stojím a rozhlížím se kolem dokola. Všude je jen tma. Doufám, že zahlédnu nepatrné světélko, abych věděla, kudy se mám vydat pro pomoc. Vyčerpáním sotva popadám dech. Nohy mě bolí, chodidla už skoro necítím. Boty jsem někde ztrati... více

Komentáře (0)