Šesté dítě : zdařilé zakončení knižní série

recenze

Tak na tuhle knižní sérii budu vzpomínat dlouho! I na tento konkrétní díl. J. D. Barker odvedl opravdu skvělou práci, jaká se v knižním světě vidí ne příliš často. Tleskám a dávám klobouk dolů, protože tohle bylo nezapomenutelné dílo, ke kterému se v budoucnu klidně velmi ráda zase vrátím. A já nejsem typ, který se rád vrací k již dříve přečteným knihám. Na to mi přijde život příliš krátký a knih je tolik! Takže ano, tahle série není ztráta času ani když se k ní v budoucnu vrátíte znova.

V knize Šesté dítě J. D. Barker dotáhl celý příběh Opičího vraha ke konci. Ale i v tomto díle si se svými čtenáři zase pěkně pohrál a celý příběh krásně zašmodrchal. Vlastně ne, autor příběh zašmodrchal už v druhém díle (Pátá oběť), v tomto díle to zase hezky pomaloučku, polehoučku všechno odšmodrchává. Ale dělá to takovým způsobem, že jste celou dobu napjatí a pořád si kladete dotaz “Kdo je sakra ten opičák?!” A vše se dozvíte vlastně až téměř ke konci. Sami nevíte, komu můžete věřit. Kdo za tím stojí? Kdo je zlý? A co když je opičáků více?! Při čtení vás napadne celá škála pochybností a otázek, na které budete chtít znát odpověď.

Pravdou je, že Anson Bishop umí s policií krásně manipulovat. Skáčou, jak on píská a navíc si Anson přivedl na pomoc pár svých přátel z dětství.

V recenzi na druhý díl jsem psala, že se v knize vyskytuje příliš mnoho osob a že je děj překombinovaný. Můžu říci, že v tomto třetím díle J. D. Barker tyto postavy zmiňuje velmi často, ale tím, jak se celý příběh a pozadí vražd odkrývá, nám hezky všechno začne do sebe zapadat. Takže pokud vám přišel druhý díl stejně jako mé maličkosti mírně chaotický, tak třetí díl vám myšlenky a souvislosti hezky urovná.

Jsem nadšená z toho, jak dokázal J. D. Barker tak složitý příběh bravurně zakončit, aniž by se do toho sám nezamotal. Opravdu má autor můj obdiv.

Do popisu samotného děje se v recenzi příliš pouštět nechci. A to hned ze dvou důvodů. První důvod je ten, že popsat děj u tak “komplikovaného” příběhu by bylo poměrně náročné a tato recenze byla nesmírně dlouhá. A dlouhé texty na internetu se nikomu číst nechtějí. Důležitější důvod však je ten, že pokud bych odkryla děj tohoto dílu, pak už byste neměli tak úplně důvod číst Čtvrtou opici ani Pátou oběť. Přece jen byste z popisu tohoto děje pochopili spoustu věcí, které právě v předchozích knihách nebyly známy a které nás motivují sáhnout po třetím díle a vše pochopit.
I tato kniha se pyšni spoustou krátkých kapitol, které nás udrží v ději tady a teď. V každé kapitole se dozvíme, co který detektiv či padouch dělá, takže ani zde vám neunikne žádný detail, díky kterému tak můžete s detektivy pátrat po opičákovi a zapojovat své šedé buňky mozkové. Díky tomu se i vy sami stanete detektivem. A taky zločincem, kterému začnete konečně pomalu a jistě rozumět.

Promyšlenost děje byla naprosto dokonalá, úžasná a fenomenální. Opravdu se divím, že to autor dokázal tak krásně zakončit. Já bych takový příběh nebyla schopna ani vymyslet, natož tak skvěle pomyslet a dokončit, aniž bych se do toho sama nezamotala. Věřím, že sepsání tohoto díla autorovi zabralo skutečně mnoho a mnoho let. A je to znát! Ta péče o postavy a o děj samotný je z knihy vyloženě cítit. Je v tom cítit neuspěchaná, pečlivá a systematická práce.

Tempo knihy mi přišlo poměrně rychlé. Rychlé, napínavé a plné zvratů. V každé kapitole se stalo něco, co bylo pro příběh nepostradatelné.

Popis osob a prostředí i zde bylo dokonalé, čímž si autor udržel opět vysoko nasazenou laťku.

Myslím, že z této recenze jasně vyplývá, že to byla skvělá kniha, kterou rozhodně můžu doporučit a která opravdu stojí za přečtení. Pokud byste měli chuť na Šesté dítě, rozhodně začněte nejdříve prvním dílem – Čtvrtou opicí. Nezačínejte od konce, protože se připravíte o podstatnou část děje a o výborně strávený čas. A to by byla škoda.

Knihu jsem dočetla se smutkem v duši, že už příběh končí. Chtěla bych číst další a další pokračování. Sám autor napsal na konci knihy ve své poznámce: “Není to lehké loučení.” Není, opravdu to není lehké loučení ani pro čtenáře.

„Otče, odpusť mi." Tato tři slova vyvolávají v detektivu Samu Porterovi dávno vytěsněné nepříjemné vzpomínky. Pro Ansona Bishopa naopak představují jediné pojítko mezi jeho dětstvím a současností. A také podnět k tomu, aby konečně... více

Komentáře (0)