Nejprve si shrňme to negativní, jak se tady píše v návodu pro psaní recenzí, takže:
Fajn, a teď k tomu pozitivnímu. Literární sci-fi si v současnosti neprožívá příliš šťastné období. Zatímco v 60. letech jej psali vzdělaní pánové jako Isaac Asimov, Arthur C. Clarke nebo Ray Bradbury, kteří do svých knih vkládali inteligentní poselství a nějakým způsobem je vztahovali k tehdejší společnosti, dnes se stalo sci-fi béčkovým žánrem, v němž se hodně střílí z laserů, vystupují odporní mimozemšťani nebo příliš sexy mimozemšťanky a kloudnou zápletku zřejmě vcucla černá díra.
Jenže Silo je jiné. Chytré, alegorické a překvapivé. Právě proto ho původně nakladatelé nechtěli vydat – podcenili inteligenci čtenářů a Hughu Howeymu nezbylo nic jiného, než si knihu vydat sám. Umístil ji tedy na internet, aby si ji za skromný poplatek mohl stáhnout jakýkoliv majitel čtečky. A mezi čtenáři se okamžitě stala hitem.
Hugh Howey nedlouho poté při kontrole účtu myslel, že došlo k omylu: na kontě mu každý měsíc přibývalo něco kolem 40 000 dolarů! Jenže to nebyl omyl, nýbrž zasloužená odměna. Silo se totiž mezi fanoušky šířilo dál a dál a v USA se stalo jakousi undergroundovou (doslova!) legendou. Když autora konečně kontaktovalo jedno velké nakladatelství, měl na účtu už přes milion dolarů a psaní se mohl věnovat na plný úvazek.
Silo je extrémně návykové a čtenáři Hugha Howeyho prosili, aby pokračoval. Vznikla tedy jakási dystopická sága z budoucnosti, kdy je povrch Země zničený a vzduch zamořený jedovatými plyny a poslední zbytky lidstva bydlí v obřím podzemním silu, mnoho set pater pod úrovní země.
Obyvatele sila netísní pouze zdi a omezený prostor, ale taká řada přísných zákonů: děti smí mít pouze ti, kdo vyhraje „rozmnožovací loterii“, jídlo se pěstuje ve světle umělých reflektorů a lidé mohou slunce vidět pouze na obřích obrazovkách, které v přímém přenosu ukazují nehostinný povrch.
Šerif Holston ovšem díky poznámkám své zemřelé ženy dojde k závěru, že na obrazovkách se nemusí ukazovat skutečnost. Co když je všechno jinak a obyvatelé sila celé generace žijí ve lži?
Že už zhruba víte, jak bude zápletka pokračovat? Pozor na to. Všechna sci-fi a postapokalyptická klišé jsou v tomto románu roztříštěna na hvězdný prach. Čtenář Sila by měl být připraven na to, že jeho oblíbené postavy mohou kdykoliv zemřít a překvapivý zvrat může přijít kdykoliv.
Když jsem knihu četl, vtáhla mě do děje natolik, že jsem se cítil jako jeden z lidí žijících v sile. Na rozdíl od literárních postav jsem ale já nechtěl uniknout – právě naopak. Po dočtení mi bylo líto, že kniha není delší.
Silo Hugh Howey
V silu pod zemí, zamořenou jedy, se ukrývají lidé: naučili se tu žít, milovat se i umírat. Jednou za čas je někdo z nich vyslán na povrch čistit senzory. Ví, že se nikdy nevrátí. Ví, že jde na smrt… Po letech udržování křehké rovn... více
Komentáře (2)
Přidat komentářvýborná recnezce, díky za info ohledně vzniku knihy - věděla jsem jen, že ji autor psal a vydával na netu, víc nic, takže pro mě zajímavé poznatky. Na silo se chystám, mám ho doma v knihovně možná tři týdny, ale ještě na něj nedošlo. Každopádně je asi další na řadě, tahle recenze mě vážně navnadila :-)
@simlenka Moc děkuju! Věřím, že tě kniha nezklame! :)