Hugh Howey

Nová kniha

Napínavé pokračování bestsellerového apokalyptického thrilleru Písek. Svět postihla katastrofa, zbytky civilizace přežívají v nehostinných pustinách pouště. Čtv... detail knihy

Související novinky

Královna, Dům na konci ulice a další knižní novinky (24. týden)
V aktuálním týdnu od 10. do 16. června se opět můžete těšit na několik desítek zajímavých knih. My jsme si pro vás př... celý text

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Hugh Howey

Turnus

„O stupínek slabší, jelikož občas trochu vázlo tempo a kvůli skákání mezi dějovými linkami (a čase) to nemohlo tak plynule gradovat. Nicméně příběh určitě potěšil a napojení na dějství z první části se povedlo. Každopádně chápu, že pro někoho je možná lepší zůstat pouze u prvního dílu a do dalšího objevování se nepouštět. Jsem zvědavý na finále.“... celý text
— Johncze

Turnus

„Hodně jsem váhala, jak Turnus ohodnotit. Nakonec mu dávám stejný počet jako Silu, i když se mi subjektivně líbil mnohem méně. Jenže tohle je úplně jiná knížka. Jde o zajímavý průřez časovou linií existence sil v kombinaci s psychologickým románem. Neočekávejte žádnou akci ani přímá a jednoduchá vysvětlení, ale zpověď člověka, kterého využili pro uskutečnění nepředstavitelné tragédie a který se nyní snaží zjistit (zároveň se čtenářem), co je ta výsledná pravda a co naopak jeho představivost. Tenhle detektivní prvek se mi moc líbil a z každé nové informace jsem byla nadšená. Pokud vás ale nebaví spekulovat a hodně si domýšlet jak samotný děj knihy, tak i celkovou zápletku, tak to nebude úplně pro vás. Sonda do duše muže, který je přímo zodpovědný za smrt obrovského množství lidí v rámci většího dobra, se mi také dost líbila, hlavně přerod z absolutně naivního až hloupého člověka, jenž nedokázal ani po milionech náznacích rozeznat, že mu lžou a manipulují s ním, po muže, který se nakonec rozhodne vzít budoucnost lidstva pevně do svých rukou. Každopádně celkově mi Donald moc nesedl, jednoduše to není typický hrdina, a Annu jsem nesnášela už od první zmínky. To naopak Sólo má můj nehynoucí obdiv. Obecně kniha působí správně depresivně, ale zároveň tak nějak ploše, plytce, studeně.. v Silu mi autorův styl vyhovoval, tady jsem s ním však měla problém.“... celý text
— Scheron

Písek

„S písečným potápěním bych zas až takový problém neměl: zpevnit písek tu, rozvolnit tam a trochu zatlačit támhle... Nejvíc se všeho mi to připomínalo magii kovů v sérii Mistborn. Na rozdíl od některých předchozích komentujících to považuji za největší devizu celé knihy, možná proto, že o potápění a vybavení na něj jsem v dětství přečetl řádu knih (byť vodě se vyhýbám širokým obloukem). Autorovi se podařilo vystihnout tu klaustrofobii a věčného strachu z udušení pískem - proti tomu bych nich neměl. A ani by mi tak nevadilo, že Písek není Silo, ale spíš to, že tak trochu Silo to vlastně je. Je to v podstatě Silo na povrchu, cliffhanger mezi 1. a 2. dílem spočívá v napětí, co že se to vlastně stalo a jak tento postapo svět vzniknul. Rozdíl pro mě spočívá v tom, že zdejší postavy nebyly zase až tak zajímavé (např. Roba a Connora jsem vlastně ani do konce knihy od sebe nerozeznal, i když jeden byl podstatně mladší) a ani samotná hlavní dějová linka čtenáře nenutí číst dál. A svět samotný, i když zajímavě vymyšlený, to bohužel nezachrání. Tedy aspoň já jsem po dokončení kapitoly neměl žádné velké puzení pokračovat dál. 60%“... celý text
— SONP

Silo

„Po zhlédnutí seriálu od Apple musím bohužel říct, že tohle bylo dost slabé... kniha jednu chvíli dost spěchá, pak je zas moc pomalá, a seriál je naopak neskutečně napínavý, správně dynamický, překvapivý a hlavně je vidět, jak seriál zaplňuje dějové díry, které jsou v knižní předloze. Možná taky byla "chyba" vidět nejdřív seriál, a pak číst knížku. To myslím hodně ovlivňuje moje hodnocení. Pokud vás ale zajímá série Silo, tak s knížkami neztrácejte čas.“... celý text
— marta_liska

Písek

„Začátek knihy mne chytl. Zápletka o dvou potápěčích, kteří se místo do vody potápí do písku, aby nalezly poklady dávno ztraceného světa, po apokalypse zasypaného dunami a vrstvami písku byla nejen originální, ale v první kapitole i napínavá. Po objevení dávno ztraceného, zasypaného města a problému, jak se s nedostatečnými zásobami vzduchu vydat na cestu zpět na povrch, to byly okamžiky, od kterých jsem se nemohl odtrhnout. Poté ale na nějakou dobu hrdinu, s kterým příběh začal, opustíme a kniha začala sledovat osudy dalších postav, které mi už přišly trochu nemastné, neslané. Takhle se to střídalo až do konce knihy, která nechává otevřený závěr. Můj dojem je, že sem tam jsem si to užíval, sem tam se nudil. Ale celkově to špatné nebylo.“... celý text
— Gordonlord

Přejít na knížky autora