"Hudba ti pomůže překonat cokoliv, Niko. Život má tendenci být občas těžký. Kvůli lidem si můžeš připadat bezcenná a skleslá nebo ti věci mohou připadat tak ponuré a beznadějné, že si budeš myslet, že na světě není žádný světlo. Ale hudba ti pomůže. Vždycky. Někdy bude tvým jediným přítelem."
Rok 2007, dvě ruské sestry, jednadvacetiletá Jenia, která studuje na univerzitě v Anglii a třináctiletá Nika. Jsou spolu v kontaktu přes messenger na Facebooku. Ale jednoho dne přestane Jenia na zprávy odpovídat. Proč? Co se stalo? Aby toho nebylo málo, jejich matka zemře na rakovinu a otec se o dva roky později znovu ožení. Nice se změní celý život. Ale stále má svou hudbu, je to pro ni únik z reality, která není zrovna růžová.
"Nemůžu spát. Nevím jestli budu moci ještě někdy spát. Po tom, co se stalo, zřejmě ne. Po tom, co jsem viděla a slyšela. Po tom, co jsem se dozvěděla. Pokud by tohle byla recenze, varovala bych, že následují spoilery."
O osm let později Nika objeví video z roku 2007, na kterém spatří svou sestru Jeniu a rozhodne se, že zjistí pravdu. Potřebuje vědět, co se stalo, protože britská policie si myslí, že utekla do ciziny. Vydává se do města Notown, kde se seznámí s bývalými přáteli své sestry. Byli to opravdu její přátelé? Jaké tajemství čekají v temných koutech minulosti? A pozná, kdo říká pravdu a kdo lže dřív, než bude pozdě?
Musím říci, že mě velmi zaujal styl psaní. Kniha je psána právě formou zpráv na Facebooku, které si nejprve posílají sestry mezi sebou. Nika je píše i poté, co Jenia zmizí a na zprávy neodpovídá. Vypráví jí vše, co zažila a zjistila při hledání pravdy.
"Jak jsem už řekl, nikdy jsem neviděl nic neobvyklýho, ale nechtěl bych být zamčený dole sám, tohle místo mě děsí." "A přesto tu žiješ?" "Bylo to buď žít tady s bandou mrtvých lidí, nebo žít s mámou. Opravdu netuším, co je horší."
Autorka píše velmi čtivě a poutavě. V každé kapitole (nebo bych spíše měla napsat zprávě) nám Nika zanechala název písničky, kterou v danou chvíli poslouchala. A já se přiznám, že po přečtení knihy jsem se vůbec nezabývala tím, co napíšu do recenze. Měla jsem chuť poslouchat hudbu. A tak jsem zasedla k počítači a youtube se stal kámošem večera. Chtěla jsem vědět, co Nika poslouchala. Některé písně jsem znala a jiné naopak.
"Ráda poslouchám ve tmě Coldplay a přemýšlím, jak se nakonec rozpadnu na miliardy drobných částic a z mýho těla se stane něco jinýho, jako například materiál k recyklaci."
"Opravdu posloucháš... Coldplay?" Cítila jsem, jak mi hoří tváře, což dělají vždy, když náhodou vykecám něco trapnýho."
Je to příběh o hledání pravdy, který je okořeněný rockovou hudbou, drogami, alkoholem a sexem (nebojte, žádný erotický román to není). Je to thriller plný tajemství a zrady. I když jsem u této knihy neměla to správné mrazení, tak to bylo opravdu čtivé. Konečné rozuzlení celého příběhu bylo vážně zajímavé, tohle jsem určitě nečekala.
"Myslím, že tím myslela to, že pro nás a pro pár generací před námi je hudba skutečně posvátná. Není to jenom trend nebo způsob, jak se zbavit každodenního stresu. Hudba je naším světem, naším bezpečným úkrytem, místem, kde se nebojíme být sami sebou."
Knihu bych doporučila nenáročnému čtenáři, který má rád tento žánr a chuť na trochu té hudby, protože ta je nedílnou součástí. Autorka mě rozhodně přesvědčila o svém umu a pokud napíše něco dalšího, tak já se po knize určitě poohlédnu.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega.
Mimochodem, s Dívkou ve vlaku, bych tuto knihu rozhodně nesrovnávala.
Mějte se krásně.
Pary
Skrytá píseň
Valentina Nazarova
Fanoušky Dívky ve vlaku pohltí tento záhadami naplněný thriller v rytmu kytar. Atmosféra rostoucího neklidu, ponuré prostředí nudného předměstí v Anglii rozhýbe zápletka plná zvratů. Ponořte se do zákulisí rock-n-rollu a prozkoume... více
