Slečna Marplová opět všechny ohromuje

recenze

Třináct záhad (2016) / MarekG

Slečna Marplová. Kdo by neznal tu starou dámu s šedivými vlasy, co sklání hlavu nad pletením v pohodlném starožitném křesle na staroanglickém sídle. Dámu, která vždy sedí stranou dění a leckterý vrah a padouch na ni zapomíná a to se mu stává osudným. Slečna Marplová sice nemá svaly ani rychlé nohy, zato má bystrou mysl a chladnou hlavu a v té správné chvíli má vždy po ruce řešení i toho nejzapeklitějšího případu. To jsou možná důvody, proč si tuto dámu zamilovali napříč zeměmi a generacemi miliony věrných čtenářů Agathy Christie, opravdové královny zločinu.

Úterní klub, tak si říká skupinka lidí, jenž se scházejí každé úterý v malém domku slečny Marplové v anglické vesničce St. Mary Mead, aby se věnovali vyprávění detektivní příběhů a jejich následnému společnému řešení s tím pravidlem, že správné řešení zná pouze osoba, která příběh vypráví. Všichni usilovně přemýšlí, mozkové závity šrotují, ale nikdo z přítomných nemůže nikdy přijít na správné řešení, samozřejmě až na geniální slečnu Marplovou, dokonalou znalkyni i těch nejtemnějších koutů lidské duše.

Druhá část knihy se odehrává v sídle manželů Bantryových, kteří na návštěvu pozvou sira Henryho, komisaře Scotland Yardu ve výslužbě a člena Úterního klubu. Sir Henry navrhne na plánovanou slavnost pozvat slečnu Marplovou a znovu oživit tradici Úterního klubu. Nikdo z přítomných nic nenamítá, a tak se společně pouštějí do řešení i těch nejzapeklitějších zločinů. V závěrečné povídce prosí slečna Marplová sira Henryho, aby se angažoval v případě utopené dívky a zachránil neprávem obviněného před trestem smrti, slečna Marplová nemá totiž žádné důkazy a taky jí nikdo nevěří, co by totiž mohla stará venkovská žena, jako je slečna Marplová vědět o vyšetřování zločinu?

Třináct záhad je příjemná oddvá kniha, případy nemají příliš komplikovaná řešení , proto jsou vhodné pro začínající čtenáře Agathy Christie. Mě osobně se kniha velmi líbila, je to taková letní oddvka. Příběhy hezky ubíhají, protože neobsahují často nudné výslechy všemožných osob. Osobně mě bavilo sledovat různé varianty řešení hlavních postav, od naprosto logických úvah až po často úplně absurdní názory na jednotlivé příběhy. Mnohé povídky mají opravdu tak jednoduché řešení, že se potom, co zjistíte kdo je pachatel praštíte do hlavy a říkáte si „to jsem mohl sakra vědět." Závěrem chci říct, že pokud z Agathou Christie začínáte, tak je tato kniha přímo pro vás, jestli jste ale pokročilejším čtenářem Agathy Christie, budou to pro vás příjemné povídky k oddechu a možná také odpočinek od delších případů Agathy Christie. Touto knihou rozhodně nic nezkazíte, protože pokud máte alespoň trochu v oblibě detektivky, tak už jistě víte, že knihy Agathy Christie jsou jistota kvalitní klasické detektivky.

Šestice záhadných případů, které si každé úterý předkládá k rozřešení takzvaný Úterní klub – společnost scházející se v postarším domě v malé anglické vesničce St. Mary Mead –, uvádí poprvé na scénu detektivní literatury slečnu Ja... více

Komentáře (0)