Upřímně jsem byla velmi zklamaná, když jsem se dozvěděla, že vyjde další kniha. Žádné nadšení pro věc mě nepostihlo a já tak neměla vůbec žádné očekávání. Ještě se všemi těmi negativními recenzemi, no prostě se mi do toho nechtělo. Říkala jsem si, že si počkám a od někoho si knihu půjčím. No, to se samozřejmě nestalo a mě potterovská nálada přepadla dřív, než jsem si knihu mohla od někoho půjčit.
Hned na začátek vám můžu říct, že to opravdu není ten Harry Potter, kterého známe. Je to opravdu fanfikce. Jedná se totiž o divadelní hru, na které se Rowlingová možná ani nepodílela. Četli jste už někdy scénář divadelní hry? Je to lehčí čtení, ale náročnější na představivost. Styl psaní se tedy nedá hodnotit, ale řekla bych, že bez přestávek se dá Harry přečíst tak za tři hodiny.
Neustále se tu opakuje a rozebírá celý dosavadní příběh Harryho Pottera. Harry Potter sem, Harry Potter tam. Jeho syn, Albus, je z něj celý na větvi a neví, co si má počít. Cití se odstrčený od rodiny, nepřipadá si jako vhodný syn známého hrdiny. Ginny je zoufalá z nich obou, protože si k sobě nedokážou najít cestu. Vlastně celý příběh je hlavně o hledání si cesty k lidem, rodině a přátelům. Přátelství je to nejsilnější pouto, jaké máme a rodina by se za vás měla postavit. Poznáme například takového Draca z úplně jiné stránky, právě díky síle rodiny.
Albus se rozhoduje, pod tíhou Harryho slávy, napravit jednu z chyb svého otce. Chybu, která změní minulost, přítomnost i budoucnost. Na své cestě však není sám. Dokazuje, že ke štěstí vám stačí jeden věrný přítel. V jeho případě - Scorpius Malfoy, syn Draca. Cesta k nápravě oné chyby je ovšem složitá a zahrnuje i takové činy jako vloupání na ministerstvo kouzel. Navíc má ministerstvo silné podezření, že se někde pohybuje potomek Pána zla. Což je jen tak mimochodem největší blbost v celém příběhu.
Jinak se setkáme i s oblíbenými starými postavami, s výše zmíněným Dracem Malfoyem, Snapem, Hermionou, Ronem, Ginny, McGonagallovou, samotným Voldemortem a spoustou dalších postav. Pokud vám někdo tvrdí, že postavám překopali charaktery, tak mně se to vůbec nezdálo. Nevím, jestli čekali, že po válce zůstanou všichni stejní, ale je snad jasné, že je to určitým způsobem změní. A jsou tu i další faktory, například rodina. Vynechávám ovšem Snapea, který byl obměkčený a myslím, že padla zmínka o tom, že se usmál. To si vážně nedokážu představit.
Samozřejmě, že tohle je knižně nejslabší díl celé série, pokud ho do série vůbec budeme řadit, ale v divadle bych se neudržela. Jednu věc jsem si prostě nedokázala představit, jak sakra budou v divadle metat kouzla? Opravdu ráda bych se dostala do Londýna, ale asi je to pouze mé nesplnitelné přání. Kromě onoho metání kouzel jsem s žádnou věcí neměla sebemenší problém, co se představivosti týče. Jinak jsem se u knihy i zasmála a nic se mi nezdálo nijak nepřirozené.
Děj je horší než v ostatních dílech. Je pravda, že jsem ho nedokázala odhadnout dopředu, ale to je asi proto, že jsem myslela logicky a autoři divadelně (tzn. co bude vypadat na jevišti dobře). Děj měl nedostatky, které bych v normální knize musela zkritizovat, ale v divadle je to něco jiného.
Zahoďte předsudky a vrhněte se opět do magického světa, který není tak daleko od toho našeho mudlovského. Zopákněte si základy kouzelnictví ještě před tím, než vyjde film Fantastická zvířata a kde je najít. Ale zkuste si to nejdříve půjčit...
Poki z archivni.blog.cz
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá Jack Thorne
Speciální vydání pracovního scénáře. Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší. Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, ka... více
Komentáře (3)
Přidat komentářDěkuji za chválu. S tvým komentářem musím souhlasit, akorát jedna věc. Já osobně jsem nikdy nechtěla, aby Harry skončil, hrozně ráda objevuje nové věci v jeho světě. Akorát mě mrzelo, že je to zrovna takové trapné pokračování ve stylu nové generace. ALE! Nakonec to přece jen tak trapné nebylo, za zkoušku nic nedáš. Přeji příjemné počtení.
Tohle je moc fajn recenze a díky za ni. Harry Potter kdysi vycházel přesně tak, že se mi jednotlivé díly krásně trefovaly do věku a do postupování v jednotlivých třídách osmiletého gymplu a byla to jedna z těch knih, kterými a s kterými jsem žila a měla jich plnou hlavu. A moc, MOC, se mi líbilo, když Rowlingová na konci prohlásila, že už nikdy žádné pokračování nebude... ale když jsem si přečetla poslední kapitolu sedmé knížky, začala jsem se docela bát, že bude, protože si pro to jasně udělala místečko a rozehrála tu možnost že.
A letos v létě, když přišla ta nová vlna pottermánie, tak jsem na sebe byla skoro až naštvaná, protože mě to vlastně spíš nezajímalo.. a taky jsem byla asi trošku naštvaná na autorku, když se teda řeklo, že nebude další kniha.. a tak není kniha, ale divadelní hra.. která vyšla knižně že :-) Pěkně se to obešlo.
Proč to píšu.. jsem na tom stejně jako ty.. do té knihy se mi dvakrát nechce, protože se asi cítím trošku zrazená a protože... už to nemůže být takové. A sama píšeš, že není, ale zdá se, že to stojí za to.. Budu o tom přemýšlet. Díky,
Pěkná recenze. Jelikož mám Harryho Pottera moc ráda, tak se na knihu těším, ale zároveň se bojím, aby mě nezklamala.