Když jsem se na Databázi knih probírala knihami Stephena
Kinga, který je jeden z nejslavnějších autorů současnosti, vybrala jsem si
tuto. Docela jsem se shlédla v trilogii The Hunger Games, a když jsem si
přečetla anotaci, řekla jsem si, že tahle kniha bude zajímavá, že mi sedne.
Doma na mě číhala pár týdnů a já se docela těšila, až ji otevřu.
Úplně jsem
netušila, co se skrývá za pojmem diskvalifikace, která je v Dlouhém
pochodu uplatňována. Pak jsem byla docela dost překvapená, když jsem se
ponořila do děje, který se odehrává pravděpodobně v letech, kdy King
příběh napsal, tedy nejedná se o žádnou dalekou budoucnost jako
v Hladových hrách. Kniha je vyprávěna z pohledu mladého kluka Raye
Garratyho a podle mě je to dobře, myslím si, že kdyby byla vyprávěná
z pohledu spisovatele, neměla by tolik emocí.

V první
řadě se jedná o knihu pro silné a otrlejší žaludky a povahy. A taky, prosím,
vzkaz pro zvědavce a další, kteří si rádi čtou konec napřed: Nějak se překonejte
a zkuste to neudělat, prosím. Obávám se, že pokud si konec přečtete napřed,
kniha vás absolutně přestane bavit! Berte to jako mé doporučení.
Musím také
říct, že jsem část příběhu této knihy četla podruhé. Jak se mi to stalo? Ještě
ve školním roce jsem se knihou prokousávala ve škole, v ZUŠ i doma.
Kapitoly jsou v knize docela dlouhé a tak jsem končila třeba vprostřed
kapitolky. A jelikož mě prostředí hlučné školy nedovolilo se do příběhu ponořit
hlouběji, moc jsem si nepamatovala, kde jsem skončila. A pak jsem někde
vytratila záložku :D Spíš jsem ji někomu půjčila a novou jsem tam už nedala,
jelikož jsem zrovna četla Postřižiny od Hrabala. Pak, když jsem chtěla
v Dlouhém pochodu pokračovat, jsem nevěděla, kde jsem skončila. A to
absolutně vůbec! Neměla jsem ani sebemenší tušení... Možná to bylo už někde
v půlce. Musela jsem prostě začít číst od začátku a zezačátku mě to už moc
nebavilo. Ale na čtení jsem měla větší klid než ve školním roce a kniha mě
potom docela brala.
I přes to,
že se o to King vůbec nesnaží a vše popisuje až šíleně realisticky,
v knize jsem objevila i emoce a jednalo se pro mě o šíleně emotivní
zážitek. Zkuste si na Dlouhý pochod udělat svůj vlastní názor. Určitě to
nesedne každému. Ale pro mě si to čtyři hvězdičky zaslouží.

---

Dlouhý pochod Stephen King

Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikd... více

---

Komentáře (2)

Přidat komentář

---