Špionážní thriller z dob studené války
recenze
Utajený odposlech (2014)
/ Boboking
„Beletrie plná faktů“ – takto charakterizuje knížku její autor, ing. Bohuslav Kočárek (*1949), který si vydáním své první publikace realizoval již dávno spřádané sny. Příběh tematicky spadá do žánru špionážních románů, protože jeho hlavní dějovou linií je vývoj tajného monitorovacího systému, jenž během studené války dával Spojeným státům přesné informace o pohybu a umístění sovětských ponorek nesoucích především mezikontinentální jaderné střely.
Kniha začíná krátce po konci druhé světové války, kdy je nám očima hlavního hrdiny Viktora, amerického pilota, popisován jeho traumatizující zážitek coby pilota sestřeleného spojeneckého bombardéru B-17. Jeho zranění a špatný psychický stav ještě zhoršuje vědomí momentální profesní zbytečnosti a bezmocnosti. A zde vstupuje do děje komplot jeho ženy a otce, kteří ho seznamují s možností spolupracovat na přísně utajovaném projekt podmořského sledování nepřátelských plavidel a ponorek, který později vstoupil ve známost jako systém SOSUS (Sound Surveillance Systém).
Jak už v předmluvě B. Kočárek naznačuje, příběh SOSUS a jeho úlohy v dějinách amerického námořnictva během tzv. studené války je v jeho zájmu už hromadu let. Své poznatky chtěl v knize co nejpřijatelněji podat, proto se rozhodl psát v populárnější formě beletrie, ve které nesmí chybět „dramatické situace a romantické příběhy, které do života patří“. A právě tento přístup myslím je největším „kámen úrazu“ výsledného titulu. Výsledkem je totiž nevyvážený příběh, jehož nejdramatičtější části se samotného projektu SOSUS nedotýkají (kapitola 1), nebo jsou spíše vhodné jako zajímavý doslov s vysvětlením (kapitola 11-13, či závěr). Stejně tak osobní, či milostný život hrdinů je i ve špionážních thrillerech nezbytný, přesto zde jakoby byl až moc romantický, připomínající popisy z edice Harlequin. Osobně ale vidím největší nedostatek v absenci napětí, onoho thrilleru, který je pro tento typ literatury nezbytný.
Právě tato nekoncepčnost tak říkajíc příběh „potopila“. Není to ani špionážní thriller, ani romantický příběh. K tomu určitě doporučuji lepší redakční práci, po které by v textu i taková ostuda české gramatiky, jak je to známo o mé osobě, se nedivila tomu množství chyb a nelogičností (proč by se slovo radar či sonar mělo psát s velkým počátečním písmenem?). Osobně bych si troufl navrhnout, že právě kapitoly 11-13, o americké krádeži sovětské ponorky, by byly perfektním námětem pro další příběh, ve kterém už teď to napětí je vidět.
Možná je můj verdikt příliš drsný, ale s přihlédnutím na fakt, že mám velmi v oblibě špionážní příběhy a tzv. techno thrillery, by bylo nefér vůči autorům skvělých ponorkových thrillerů jako Tom Clancy, Michael DiMercurio, nebo Patrick Robinson, hodnotit „Utajený odposlech“ jinak než jako průměrný příběh s množstvím začátečnických chyb.
Utajený odposlech
Bohuslav Kočárek
Publikace poodhaluje roušku tajemství o využívání utajeného objevu armádou USA v období studené války. Román popisuje životní příběh mladého dospívajícího chlapce Ameriky čtyřicátých let minulého století v období studené války. Z ... více
Komentáře (3)
Přidat komentář
Nebyla jen samá chvála. Každý má právo na svůj názor a každý má příležitost si z toho vzít něco podstatného pro sebe, třeba se i poučit. Hlavně mít se podle čeho rozhodovat.
Pro koho ta knížka je?
Tomáš, 18.1.2014
****
Kosmas (Toto je kvalitní recenze)
Přečetl jsem to. Nemusel jsem se do čtení nijak nutit. Je to dobré, ale ....
Pro čtenáře literatury faktu a že tam faktů opravdu je hodně, je tam mnoho beletrie. Je napsána přitažlivě, ale k faktům bych jí tolik nedal.
Pro čtenáře beletrie a že se to čte dobře, je tam příliš mnoho faktů, které ty, kteří jdou po ději, zápletkách, romantice, podrobná fakta při čtení zdržují.
Autor si hraje s čtenářovou představou o čem ta knížka vlastně bude. Začne to tak, že vás to vtáhne do děje a je skoro jedno jaké knížky rádi čtete. Spolu s protagonisty děje řešíte jestli to s nimi dopadne dobře, nebo skončí ještě než kapitola skončí. Těžko se odtrhnete, než první kapitolu dočtete, abyste zjistili, že o tom ta knížka nebude. Je to jenom úvod do děje s rychlým spádem. Romantika, která vzápětí následuje, vyvede z míry každého dychtivého "historika". Dobrý tah, kdo chtěl romantiku, ten "přežil" poutavou první kapitolu o letadlech a našel se ve druhé i s nádechem červené knihovny. V dalších kapitolách romantika také je, ale jen ten kdo ví jak používat šafrán, nebude zklamán. Ten kdo rád čte o různých tajnostech, které nejsou až tak tajné, jako je podává Edward Snowden, ten se v té knížce najde a vyřádí. Jsou tam informace hodně podobné, ale na rozdíl od Snowdena pochopitelně bez důkazů. Zkusil jsem vygooglovat několik jasných faktů v knize uvedených. Většinou jsem nakonec našel, hlavně v angl. verzi články které uváděnému neodporovaly. Takže lze autorovi uznat, že co se v jeho dílku, jako fakta tváří by fakta opravdu mohla být. Dokonce i ten utajovaný objev o kterém jsem, přiznám, neměl ani tušení, dnes díky internetu, můžete také objevit. Knížka má na sebe navazující děj, díky tomu ději do něj zapadne nejen popis tanečních kroků zamilovaných i obraz Mony Lisy, ale i následně obraz i detailní popis části ponorky a práce hlubinných robotů při hledání ztroskotané ponorky. Dokonale to vystihuje autorovo " Beletrie faktu ". Je to jasná provokace, jenom nevím jestli tím chtěl dráždit literární kritiky, nebo vyrobit čtení pro celou rodinu. Umím si představit, že by tento autor dokázal napsat na zvolená témata zajímavé knížky dvě. Jednu jako román pro ženy a druhou pro pídily hledající konspiraci a fakta. Ale to zjevně autor neměl v úmyslu. I tak mohu doporučit.
Obrázek si musí udělat každý sám, buď z názoru jiných nebo potom co si knihu sám přečte. Pohledy na dílko se různí. Takto třeba vypadají čtenářské recenze tehdy ještě na e-knihu.
Rebélie v žánrech
Kyselka, 25.1.2014
*****
Kosmas (Toto je kvalitní recenze)
Knížku jsem zahlédla na stránkách když ji autor prezentoval. Pochopila jsem, že je to autorova prvotina. Slibný, pro mne přitažlivý název. Prohlédla jsem doporučované ukázky a pak už nešlo odolat nabídce to přečíst. Oba žánry, romantika v beletrii i fakta, ve smyslu dozvědět se něco nového, neznámého, to já mohu. Tady už předem bylo upozorňováno, že tam bude oboje. A také to tam je. Je to místy náročnější čtení na množství informací, ale za to jsou podány velmi srozumitelně, místy tak trochu po lopatě, ale to hodnotím jako plus hlavně proto, že to nejsou suchá fakta, ale jsou podána místy docela vtipně na pozadí příběhů ze života hlavních postav. Při pozorném čtení zjistíte, že zdánlivě různorodé příběhy kapitol na sebe dějově navazují. Je to psáno strohou mluvou, žádné rozvláčné, květnaté přívlastky a přesto můžete mít dojem, že tam všechno podstatné je a že jste stále v obraze oč tam běží. Několik, ne mnoho, kapitol je spíše popisných, autor chtěl zjevně do nich vtěsnat hodně informací o kterých si byl jist, že je téměř nikdo nezná. U mě se mu to povedlo i přesto, že takový žánr čtu ráda. Je to trochu netradiční pojetí, takový pokus o novou formu beletrii propletenou fakty, ale mě to sedlo. Pokud bude takto psát dál, tak se prosadí nejen jako dobrý autor, ale možná prosadí i ten svůj neobvyklý styl.
[Tulinda] databazeknih
Tulinda25.01.2014
Na knížku jsem narazila zde na blogu. Pochopila jsem, že je to autorova prvotina. Slibný, pro mne přitažlivý název. Prohlédla jsem doporučované ukázky a pak už nešlo odolat nabídce to přečíst. Oba žánry, romantika v beletrii i fakta, ve smyslu dozvědět se něco nového, neznámého, to já mohu. Tady už předem bylo upozorňováno, že tam bude oboje. A také to tam je. Je to místy náročnější čtení na množství informací, ale za to jsou podány velmi srozumitelně, místy tak trochu po lopatě, ale to hodnotím jako plus hlavně proto, že to nejsou suchá fakta, ale jsou podána místy docela vtipně na pozadí příběhů ze života hlavních postav. Při pozorném čtení zjistíte, že zdánlivě různorodé příběhy kapitol na sebe dějově navazují. Je to psáno strohou mluvou, žádné rozvláčné, květnaté přívlastky a přesto můžete mít dojem, že tam všechno podstatné je a že jste stále v obraze oč tam běží. Několik, ne mnoho, kapitol je spíše popisných, autor chtěl zjevně do nich vtěsnat hodně informací o kterých si byl jist, že je téměř nikdo nezná. U mě se mu to povedlo i přesto, že takový žánr čtu ráda. Je to trochu netradiční pojetí, takový pokus o novou formu beletrii propletenou fakty, ale mě to sedlo. Podle blogu jsem pochopila, že po zkušenostech, že je těžké dostat knihu mezi lidi se autorovi moc do dalšího psaní nechce, ale byla by to škoda nechat talent ladem. Já budu věřit, že se další knížky od něj dočkám protože tato se mi líbí.
Boboking také napsal
Když svět přestane být růžový...
Každý má svá tajemství
Atraktivní román, který se doslova čte sám
Pravdivý, vtipný a taky trochu krutý román o vztazích
Žena, kterou byl důvod nenávidět
Ještě trochu kritičtějšíma očima, ale poučení v tom je.
[Abiosis] databazekniz
Abiosis18.01.2014
Kniha má - podľa autora - za cieľ pôsobiť ako beletrizovaná literatúra faktu, ale tento stav sa jej darí dosiahnuť len z časti. Problémom je, že v knihe dochádza k nesúrodému mixovaniu spôsobov podania príbehu - niektoré časti knihy majú beletristické črty, iné sú naopak len čistými popismi historických udalostí a ďalšie zase unavujúco detailné, so zameraním na rôzne (a pre čitateľa často nepodstatné) technické maličkosti. Veľkým pozitívom však je, že štylistický prejav autora je všade značne kvalitný - väčšinou vety pôsobia prirodzene, sú svižné a nepôsobia kostrbato a amatérsky.
Čo sa týka štruktúry príbehu, mám pocit, že autor ho písal bez dopredu pripraveného konceptu a príbeh rozvíjal a uvažoval nad ním až v momente samotného písania. Z toho dôvodu najmä prvé dve kapitoly (vzdušný súboj a začiatok vzťahu hlavných hrdinov) - čo je štvrtina knihy - sú veľkou slabinou, keďže majú len zanedbateľnú spojitosť so zvyškom príbehu a sú dôležité len samé pre seba. Dôvod, kvôli ktorému čitateľ siaha po takomto druhu knihy (náznaky konšpirácie, tajomna, studenej vojny), prichádza v tretej kapitole a kľudne by sa kniha mohla začínať práve tu a nijako by jej to neuškodilo; práve naopak - kniha by získala na dynamike. Rušivo pôsobia napríklad aj kapitoly 11 až 13, ktoré majú charakter už v úvode spomínaného nezúčastneného popisu historických udalostí a ktoré hrubo vstupujú do rozprávaného príbehu, narúšajú jeho celistvosť a neprinášajú nič podstatné pre príbeh hlavného hrdinu.
Keď som v predchádzajúcom odstavci spomenul dynamiku príbehu, živosť príbehu ničí aj neuveriteľné množstvo dialógov a často aj celostranových monológov, ktoré sú brzdou napredovania a kvôli nim príbeh často a zbytočne prešľapuje na jednom mieste. Rovnako príbeh pri čítaní neprináša nijaký pocit - čitateľ nezažíva žiadne prekvapenie, zlosť, vzrušenie, strach... nič; príbeh len plynie ako pokojná, rovná riečka a pritom by jej stačilo dať do cesty len pár vytŕčajúcich kameňov.
Taktiež je potrebné dávať si pozor na používanie takých výrazov, aby zodpovedali opisovanej realite. Keďže hlavní hrdinovia sú Američania a príbeh sa väčšinou odohráva v USA, výrazy ako "jednička na vysvědčení", "vykať" a "tykať" nezodpovedajú daným reáliám. Nevyhnutné je tiež rozhodnúť sa, aké jednotky v texte používať - raz sú to metre, inokedy stopy, raz kilometre a inokedy zase míle.
A tým posledným, čo chcem vytknúť autorovi, je používanie pohľadov rozprávania. Raz je príbeh rozprávaný v 3. osobe a inokedy zase v 1. osobe (tým nemyslím vnútorný monológ), a k zmene pohľadu dochádza dokonca v priebehu niekoľkých za sebou idúcich viet. (Napríklad: "Dělá se mi špatně," vykřikla. A o pár riadkov ďalej: ...přísným zrakem si mě poměřil... pozdravila jsem...) Ak je to zámer a ide o nejaký literárny experiment, potom som ho nepochopil, ak to zámer nie je, treba si na to dávať veľký pozor.
Ku výskytu gramatických chýb sa vyjadrovať nebudem (nie je ich príliš veľa), ide o samovydavateľský počin bez odbornej korektúry textu, a preto určitá miera zhovievavosti je tu na mieste. Autorovi prajem len to najlepšie a ak považuje tento komentár za prínosný, dúfam, že mu pomôže vyvarovať sa rovnakých chýb pri písaní svojho ďalšieho diela.